Mlhovina Severní Amerika na obloze umí to, co kontinent Severní Amerika na Zemi neumí, tvořit hvězdy. Přesněji řečeno, v analogii s pozemským kontinentem se jasná část jeví, jako Středí Amerika a Mexiko a je to ve skutečnosti ložiskem horkého plynu, prachu a nově vzniklých hvězd známé jako Stěna v...
Hvězdy někdy vznikají ve stěnách, v jasných stěnách mezihvězdného plynu. Na tomto velice živém pohledu hvězdy vznikají v emisním hřebenu ve tvaru písmene W, který je znám jako Stěna v Labuti. Kosmický hřeben měří asi 20 světelných let a je součástí větší emisní mlhoviny se zřetelnými obrysy,...
Mlhovina Severní Amerika dokáže na obloze to, co kontinent Severní Amerika na Zemi nedokáže, tvořit hvězdy. Přesněji, v analogii s pozemským kontinentem, ta jasná část, která vypadá jako Střední Amerika a Mexiko, která je ve skutečnosti horkým ložem plynu, prachu a nově vzniklých hvězd a je...
Mlhovina Severní Amerika může dělat na obloze to, co většina Severoameričanů na Zemi nemůže, totiž tvořit hvězdy. Zvlášt ta jasná část, která v analogii s pozemským kontinentem vypadá jako Střední Amerika a Mexiko je ve skutečnosti lože horkého plynu, prachu a nově vzniklých hvězd známé...
Mlhovina Severní Amerika může na obloze dělat to, co severoameričané na Zemi nemohou - tvořit hvězdy. Konkrétně v analogii k pozemskému kontinentu, jasná část, která vypadá jako Střední Amerika a Mexiko je ve skutečnosti horkou oblastí výskytu plynu, prachu a nově vytvořených hvězd známých jako...
Mlhovina Severní Amerika na obloze umí to, co kontinent Severní Amerika na Zemi neumí, tvořit hvězdy. Přesněji řečeno, v analogii s pozemským kontinentem se jasná část jeví, jako Středí Amerika a Mexiko a je to ve skutečnosti ložiskem horkého plynu, prachu a nově vzniklých hvězd známé jako Stěna v...
Hvězdy někdy vznikají ve stěnách, v jasných stěnách mezihvězdného plynu. Na tomto velice živém pohledu hvězdy vznikají v emisním hřebenu ve tvaru písmene W, který je znám jako Stěna v Labuti. Kosmický hřeben měří asi 20 světelných let a je součástí větší emisní mlhoviny se zřetelnými obrysy,...
Mlhovina Severní Amerika dokáže na obloze to, co kontinent Severní Amerika na Zemi nedokáže, tvořit hvězdy. Přesněji, v analogii s pozemským kontinentem, ta jasná část, která vypadá jako Střední Amerika a Mexiko, která je ve skutečnosti horkým ložem plynu, prachu a nově vzniklých hvězd a je...
Mlhovina Severní Amerika může dělat na obloze to, co většina Severoameričanů na Zemi nemůže, totiž tvořit hvězdy. Zvlášt ta jasná část, která v analogii s pozemským kontinentem vypadá jako Střední Amerika a Mexiko je ve skutečnosti lože horkého plynu, prachu a nově vzniklých hvězd známé...
Mlhovina Severní Amerika může na obloze dělat to, co severoameričané na Zemi nemohou - tvořit hvězdy. Konkrétně v analogii k pozemskému kontinentu, jasná část, která vypadá jako Střední Amerika a Mexiko je ve skutečnosti horkou oblastí výskytu plynu, prachu a nově vytvořených hvězd známých jako...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
