Toto není srpek mladého Měsíce za věžemi katedrály po západu Slunce. Je to Venuše ve fázi srpku. Kamera s teleobjektivem zachytila 1. ledna z maďarského Veszpremu sérií expozic asi 40 milionů kilometrů vzdálenou Venuši osvětlenou slunečním světlem jen z asi 2 procent při jejím západu na západní...
Toto není srpek mladého Měsíce nad kopcem nad západním obzorem při západu Slunce. Je to Venuše ve fázi srpku. Je asi 54 miliónů kilometrů daleko, je osvětlená méně než z 20 procent, a byla zachycena pomocí dalekohledu a kamery 30. září u rumunského města Bacau. Toto nebeské světlo...
Zatímco kometa Lovejoy potěšila ty, kteří si ráno na jižní polokouli přivstali, tak západní oblohu po západu Slunce zase ozdobila nádherná konjunkce mladého srpku Měsíce a Venuše. Konjunkce byla zachycena 26. prosince s krásnými barvami západu nahoře a dole v jezeře Viverone u Turína v...
Za soumraku na pozemské západní obloze nyní jako Večernice brilantně září Venuše. K tomuto nebeskému světlu nad rozeklaným obzorem s teplými barvami západu se za soumraku na krásném nebi minulou sobotu připojil 35 hodin mladý Měsíc. Blízké setkání Venuše a Měsíce je známo jako...
Větrník je tichým svědkem nádherného seskupení planet na soumračné západní obloze. Tento snímek byl zachycen 5. dubna z Gallegos del Campo, Zamora, Španělsko. Venuše (vlevo) a Merkur (vpravo) na časné večerní obloze jsou blízko jejich tolik očekávané konjunkce. Ale i v nadcházejících dnech...
Pokud jste byli venku kolem západu Slunce, tak jste si pravděpodobně všimli Venuše, která nízko nad západní obzorem září jako Večernice. Venuše se někdy plete se světly na stožárech u obzoru a je po Slunci a Měsíci třetím nejjasnějším objektem na pozemské obloze. Tuto výjmečnou jasnost...
Tento poklidný snímek lodí zakotvených v přístavu l'Île-Tudy, Bretagne, Francie, byl pořízen 1. června asi hodinu po západu Slunce. Je na něm také Venuše, třetí nejjasnější těleso po Slunci a Měsíci. Tento měsíc znamená pro příležitostné pozorovatele návrat Venuše na večerní oblohu...
Jasná Venuše obíhá Slunci blíže jak planeta Země a vždy se na naší obloze jeví blízko Slunce a často září blízko horizontu při soumraku. Ve skutečnosti po první polovinu roku byla na večerní obloze jako jasná Večernice a nyní se otočila kolem své oběžné dráhy a objevuje se při svítání...
Toto není srpek mladého Měsíce za věžemi katedrály po západu Slunce. Je to Venuše ve fázi srpku. Kamera s teleobjektivem zachytila 1. ledna z maďarského Veszpremu sérií expozic asi 40 milionů kilometrů vzdálenou Venuši osvětlenou slunečním světlem jen z asi 2 procent při jejím západu na západní...
Toto není srpek mladého Měsíce nad kopcem nad západním obzorem při západu Slunce. Je to Venuše ve fázi srpku. Je asi 54 miliónů kilometrů daleko, je osvětlená méně než z 20 procent, a byla zachycena pomocí dalekohledu a kamery 30. září u rumunského města Bacau. Toto nebeské světlo...
Zatímco kometa Lovejoy potěšila ty, kteří si ráno na jižní polokouli přivstali, tak západní oblohu po západu Slunce zase ozdobila nádherná konjunkce mladého srpku Měsíce a Venuše. Konjunkce byla zachycena 26. prosince s krásnými barvami západu nahoře a dole v jezeře Viverone u Turína v...
Za soumraku na pozemské západní obloze nyní jako Večernice brilantně září Venuše. K tomuto nebeskému světlu nad rozeklaným obzorem s teplými barvami západu se za soumraku na krásném nebi minulou sobotu připojil 35 hodin mladý Měsíc. Blízké setkání Venuše a Měsíce je známo jako...
Větrník je tichým svědkem nádherného seskupení planet na soumračné západní obloze. Tento snímek byl zachycen 5. dubna z Gallegos del Campo, Zamora, Španělsko. Venuše (vlevo) a Merkur (vpravo) na časné večerní obloze jsou blízko jejich tolik očekávané konjunkce. Ale i v nadcházejících dnech...
Pokud jste byli venku kolem západu Slunce, tak jste si pravděpodobně všimli Venuše, která nízko nad západní obzorem září jako Večernice. Venuše se někdy plete se světly na stožárech u obzoru a je po Slunci a Měsíci třetím nejjasnějším objektem na pozemské obloze. Tuto výjmečnou jasnost...
Tento poklidný snímek lodí zakotvených v přístavu l'Île-Tudy, Bretagne, Francie, byl pořízen 1. června asi hodinu po západu Slunce. Je na něm také Venuše, třetí nejjasnější těleso po Slunci a Měsíci. Tento měsíc znamená pro příležitostné pozorovatele návrat Venuše na večerní oblohu...
Jasná Venuše obíhá Slunci blíže jak planeta Země a vždy se na naší obloze jeví blízko Slunce a často září blízko horizontu při soumraku. Ve skutečnosti po první polovinu roku byla na večerní obloze jako jasná Večernice a nyní se otočila kolem své oběžné dráhy a objevuje se při svítání...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
