Na nočním horském pohledu je nejvyšší hora na planetě Zemi. Příkrou severní stěnu Himalajské hory s popředím jasně ozářeným měsíčním světlem zachytilo 30. září 240 postupných expozic pořízených ze stativu v základním táboře a pak digitálně navrstvených. Sekvence trvala něco přes 1,5 hodiny a...
Znalci planety Země na tomto obrazu ze tří panelů ze světa v noci (The World at Night) nejspíše vlevo poznali její nejvyšší horu, himalájský Mount Everest. Vrchol Everestu ve výšce 8848 metrů nad úrovní moře zahalují mraky. Na prostředním panelu hvězdy tvoří stopy nad vulkánem Mauna...
Možná se teď ptáte: Co má vlastně Everest společného s astronomií? Ono popravdě nic moc. Ale když napovím, že jeho spatření bylo součástíVI. expedice SAROS za úplným zatměním Slunce do Číny v roce 2009, pak hádám, že tím získám trochu víc volnosti. A koneckonců spatřit nejvyšší horu...
Na tomto panoramatickém pohledu z vrcholu světa v noci vychází nad Mt. Everestem hvězda Capella, alfa ze souhvězdí Vozky (Auriga). Tato scéna byla zachycena koncem listopadu poblíž Namche Bazar v Nepálu, vstupní bráně do Himalájského pohoří. Slavné vrcholy Everest (8840 metrů) a Lhotse...
Jaké by to bylo stát na vrcholu nejvyšší hory na Zemi? Zarolujte doprava a uvidíte odtamtud celé panoráma. Jsou vidět blízké i daleké zasněžené vrcholky hor, úžasné skalní stěny, vzdálené náhorní plošiny, vrcholky mraků a také tmavomodrá obloha. Mt. Everest se vypíná 8.85 kilometrů nad úrovní...
Jaké by to bylo stát na vrcholku nejvyšší hory Země? Pokud chcete odtud uvidět celý panoramatický pohled, tak zarolujte doprava. Jsou vidět zasněžené vrcholky hor blízko i daleko, ohromné skalní stěny, vzdálené náhorní roviny, vrcholky mraků a tmavěmodrá obloha. Mt. Everest se vypíná 8.85...
Jaké by to bylo stát na vrcholku nejvyšší hory Země? Pokud chcete odtud uvidět celý panoramatický pohled, tak zarolujte doprava. Jsou vidět zasněžené vrcholky hor blízko i daleko, ohromné skalní stěny, vzdálené náhorní roviny, vrcholky mraků a tmavěmodrá obloha. Mt. Everest se vypíná 8.85...
Na nočním horském pohledu je nejvyšší hora na planetě Zemi. Příkrou severní stěnu Himalajské hory s popředím jasně ozářeným měsíčním světlem zachytilo 30. září 240 postupných expozic pořízených ze stativu v základním táboře a pak digitálně navrstvených. Sekvence trvala něco přes 1,5 hodiny a...
Znalci planety Země na tomto obrazu ze tří panelů ze světa v noci (The World at Night) nejspíše vlevo poznali její nejvyšší horu, himalájský Mount Everest. Vrchol Everestu ve výšce 8848 metrů nad úrovní moře zahalují mraky. Na prostředním panelu hvězdy tvoří stopy nad vulkánem Mauna...
Možná se teď ptáte: Co má vlastně Everest společného s astronomií? Ono popravdě nic moc. Ale když napovím, že jeho spatření bylo součástíVI. expedice SAROS za úplným zatměním Slunce do Číny v roce 2009, pak hádám, že tím získám trochu víc volnosti. A koneckonců spatřit nejvyšší horu...
Na tomto panoramatickém pohledu z vrcholu světa v noci vychází nad Mt. Everestem hvězda Capella, alfa ze souhvězdí Vozky (Auriga). Tato scéna byla zachycena koncem listopadu poblíž Namche Bazar v Nepálu, vstupní bráně do Himalájského pohoří. Slavné vrcholy Everest (8840 metrů) a Lhotse...
Jaké by to bylo stát na vrcholu nejvyšší hory na Zemi? Zarolujte doprava a uvidíte odtamtud celé panoráma. Jsou vidět blízké i daleké zasněžené vrcholky hor, úžasné skalní stěny, vzdálené náhorní plošiny, vrcholky mraků a také tmavomodrá obloha. Mt. Everest se vypíná 8.85 kilometrů nad úrovní...
Jaké by to bylo stát na vrcholku nejvyšší hory Země? Pokud chcete odtud uvidět celý panoramatický pohled, tak zarolujte doprava. Jsou vidět zasněžené vrcholky hor blízko i daleko, ohromné skalní stěny, vzdálené náhorní roviny, vrcholky mraků a tmavěmodrá obloha. Mt. Everest se vypíná 8.85...
Jaké by to bylo stát na vrcholku nejvyšší hory Země? Pokud chcete odtud uvidět celý panoramatický pohled, tak zarolujte doprava. Jsou vidět zasněžené vrcholky hor blízko i daleko, ohromné skalní stěny, vzdálené náhorní roviny, vrcholky mraků a tmavěmodrá obloha. Mt. Everest se vypíná 8.85...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
