Odkud pochází zlato ve vašich špercích? Nikdo si není zcela jistý. Relativní průměrný výskyt zlata v naší sluneční soustavě se jeví vyšší, než jak mohl vzniknout v ranném vesmíru, ve hvězdách a dokonce i v typických explozích supernov. Někteří astronomové nyní navrhují, že na...
Minulý březen zaznamenaly teleskopické přístroje na Zemi i ve vesmíru obrovskou explozi, která proběhla vesmírem. Téměř bezprecedentní symfonie mezinárodních pozorování začala okamžitě 1.března 2000, když Zemi obíhající RXTE, Slunce obíhající Ulysses a asteroid...
Co způsobuje nejsilnější exploze ve vesmíru? Moduly BATSE, které letěly na gama observatoři Compton umožnily lépe nahlédnout do záhadných gama vzplanutí (gamma-ray burst - GRB) než kdykoliv předtím. Od roku 1991 do roku 2000 BATSE detekoval 2704 vzplanutí GRB, mnohem více než bylo doposud...
Přístroje na dalekohledech na Zemi i ve vesmíru nadále sledují úžasnou explozi, která proběhla napříč vesmírem. Dosud nevídaná symfonie mezinárodních pozorování začala znenadání 1.března, když zemská družice RXTE, Slunce obíhající Ulysses a asteroid obíhající NEAR všechny detekovaly deseti...
Odkud pochází zlato ve vašich špercích? Nikdo si není zcela jistý. Relativní průměrný výskyt zlata v naší sluneční soustavě se jeví vyšší, než jak mohl vzniknout v ranném vesmíru, ve hvězdách a dokonce i v typických explozích supernov. Někteří astronomové nyní navrhují, že na...
Minulý březen zaznamenaly teleskopické přístroje na Zemi i ve vesmíru obrovskou explozi, která proběhla vesmírem. Téměř bezprecedentní symfonie mezinárodních pozorování začala okamžitě 1.března 2000, když Zemi obíhající RXTE, Slunce obíhající Ulysses a asteroid...
Co způsobuje nejsilnější exploze ve vesmíru? Moduly BATSE, které letěly na gama observatoři Compton umožnily lépe nahlédnout do záhadných gama vzplanutí (gamma-ray burst - GRB) než kdykoliv předtím. Od roku 1991 do roku 2000 BATSE detekoval 2704 vzplanutí GRB, mnohem více než bylo doposud...
Přístroje na dalekohledech na Zemi i ve vesmíru nadále sledují úžasnou explozi, která proběhla napříč vesmírem. Dosud nevídaná symfonie mezinárodních pozorování začala znenadání 1.března, když zemská družice RXTE, Slunce obíhající Ulysses a asteroid obíhající NEAR všechny detekovaly deseti...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
