Je gravitace na povrchu Země stejná? Ne, na některých místech se budete cítit o něco těžší než jinde. Na představeném videu mapy Země jsou barevně a přehnaně znázorněna místa, kde je gravitační pole Země relativně silné a kde slabé. Nízké místo, kde byste se cítili o něco lehčí, je...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 3. do 20. 3. 2022. Měsíc bude v úplňku. Ráno můžeme pozorovat jasnou planetu Venuši a poblíž ní slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká, ale občas překvapí. Maďarský astronom objevil malou planetku dvě hodiny před tím, než došlo k jejímu zániku v...
Přehled událostí na obloze od 13. 3. do 19. 3. 2017. Měsíc je po úplňku. Venuše ve fázi srpku se pomalu úhlově blíží ke Slunci. Večer pokračuje také viditelnost planety Mars. Jupiter začíná být vidět celou noc, ale vrcholí až po půlnoci, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha opět nabídne slabší...
Mapa oblohy 14. března 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 12. 3. do 18. 3. Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večerní obloze dominuje blízké setkání Venuše a Jupiteru na západě. Mars je viditelný celou noc, Saturn slušně již před půlnocí. ISS přeletuje ve vhodné konstelaci přes...
Proč mají některá místa na Zemi vyšší gravitaci než jiná? Někdy zůstává příčina neznámá. Pro lepší pochopení zemského opvrchu se využily nepatrné změny ve vzdálenostech páru stejných družic pojmenovaných GRACE a ty posloužily pro vytvoření doposud nejlepší mapy gravitačního...
Je gravitace na povrchu Země stejná? Ne, na některých místech se budete cítit o něco těžší než jinde. Na představeném videu mapy Země jsou barevně a přehnaně znázorněna místa, kde je gravitační pole Země relativně silné a kde slabé. Nízké místo, kde byste se cítili o něco lehčí, je...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 3. do 20. 3. 2022. Měsíc bude v úplňku. Ráno můžeme pozorovat jasnou planetu Venuši a poblíž ní slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká, ale občas překvapí. Maďarský astronom objevil malou planetku dvě hodiny před tím, než došlo k jejímu zániku v...
Přehled událostí na obloze od 13. 3. do 19. 3. 2017. Měsíc je po úplňku. Venuše ve fázi srpku se pomalu úhlově blíží ke Slunci. Večer pokračuje také viditelnost planety Mars. Jupiter začíná být vidět celou noc, ale vrcholí až po půlnoci, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha opět nabídne slabší...
Mapa oblohy 14. března 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 12. 3. do 18. 3. Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večerní obloze dominuje blízké setkání Venuše a Jupiteru na západě. Mars je viditelný celou noc, Saturn slušně již před půlnocí. ISS přeletuje ve vhodné konstelaci přes...
Proč mají některá místa na Zemi vyšší gravitaci než jiná? Někdy zůstává příčina neznámá. Pro lepší pochopení zemského opvrchu se využily nepatrné změny ve vzdálenostech páru stejných družic pojmenovaných GRACE a ty posloužily pro vytvoření doposud nejlepší mapy gravitačního...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
