Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2017

11. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 15. března 2017 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 13. 3. do 19. 3. 2017. Měsíc je po úplňku. Venuše ve fázi srpku se pomalu úhlově blíží ke Slunci. Večer pokračuje také viditelnost planety Mars. Jupiter začíná být vidět celou noc, ale vrcholí až po půlnoci, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha opět nabídne slabší komety. Na Floridě probíhá příprava tří raket ke startu. První na řadě by měl být Falcon 9 s družicí Echostar 23, následovat má Delta IV a Atlas V.

Obloha

Měsíc je po úplňku. Poslední čtvrť připadá až na pondělí 20. února v 16:58 SEČ. V noci z úterý na středu bude poblíž Měsíce Jupiter.

Pozice Marsu, Venuše a Merkuru 19. 3. 2017 a v okolních dnech. Data: Stellarium
Pozice Marsu, Venuše a Merkuru 19. 3. 2017 a v okolních dnech. Data: Stellarium

Planety:
Venuše (–4,3 mag) mění fázi do úzkého srpku a blíží se úhlově ke Slunci (jak je vidět výše na obrázku). Slabší Mars (1,4 mag) je výše v souhvězdí Berana.
Jupiter (–2,4 mag) vychází už před 21. hodinou, nad jihem vrcholí až před druhou hodinou. Stále jej najdeme v Panně poblíž nejjasnější hvězdy Spica. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn (0,5 mag) je nejlépe vidět na ranní obloze, na jihu je kolem šesté.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
13. 3. 2:30, 22:25   12. 3. Io přechod stínu 22:50 – (1:02)
Io přechod měsíce 23:27 – (1:36)
16. 3. 0:05   13. 3. Ganymed zákryt konec 22:15
Io zákryt konec 22:44
18. 3. 1:40; 21:30   17. 3. Europa zatmění zač. 22:54
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nyní opravdu velmi nízká, kotouč je pochopitelně beze skvrn. V ostrém kontrastu s tím vídáme fotografie polárních září z polárních oblastí. Březen je prostě polárním zářím nakloněn, bez ohledu na to, zda nastávají erupce, nebo ne. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Večerní obloha opět pozve k pozorování komet. V nabídce je krátkoperiodická 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a dlouhoperiodická C/2015 V2 (Johnson). Kometa 41P se pohybuje pod zadními koly Velkého vozu, kometa Johnson je stále v horních partiích Herkula. Celkovou situaci kolem 20:30 SEČ i detaily poloh nabízí mapky níže.

Mapky s polohami komet v 11. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapky s polohami komet v 11. týdnu 2017. Data: Guide 9

Kosmonautika

  • Falcon 9 už má za sebou statický zážeh, který proběhl 10. března. Předpokládáme tedy, že ke startu s družicí Echostar 23 by mohlo dojít 14. března. Tentokrát půjde o dosud nejtěžší náklad dopravený na dráhu přechodovou ke geostacionární, takže není v plánu přistání prvního stupně.
  • V noci na úterý 7. března úspěšně odstartovala raketa Vega s družicí Sentinel 2B. ESA tak má na podobné oběžné dráze dvě družice sloužící k dálkovému průzkumu Země.

Výročí

  • 17. března 2002 (15 let) odstartovala na svou misi dvojice satelitů GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment). Jak z názvu vyplývá, jejich úkolem bylo měřit odchylky gravitačního pole Země a studovat rozložení vody na Zemi. Měření drobných odchylek gravitačního pole vede k přesnému popisu tvaru Země a k pochopení vnitřní stavby planety. Družice dále přinášejí poznatky o změnách v klimatu, o rozložení ledovců apod. GRACE měřily s přesností 10-3 m/s2. Ještě přesněji proměřila zemské gravitační pole evropská družice GOCE (s přesností 10-5 m/s2).

Výhled na příští týden

  • Venuše v dolní konjunkci
  • 100 pozorování: Zvířetníkové světlo
  • Výročí: Nicolas Louis de Lacaille
  • Výročí: třetí mise raketoplánu Columbia
  • Výročí: Wernher von Braun

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, GRACE


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »