Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2012

11. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 14. března 2012. Data: Stellarium
Mapa oblohy 14. března 2012. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 12. 3. do 18. 3.

Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večerní obloze dominuje blízké setkání Venuše a Jupiteru na západě. Mars je viditelný celou noc, Saturn slušně již před půlnocí. ISS přeletuje ve vhodné konstelaci přes Slunce. Opět se můžete zapojit do Globe at Night. Jedno z nejjasnějších těles za dráhou Neptunu, trpasličí planeta Makemake je v opozici.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. března ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 15. března.

 

Planety:

Venuše (-4,3 mag) se přesunula do souhvězdí Berana a potkává se zde na tři stupně daleko s Jupiterem. Pravděpodobně se tak může stát, že se zvýší počet telefonátů od známých nebo na hvězdárny, co že je to vidět nad západem? Venuše má totiž velmi dobré pozorovací podmínky a ještě za tmy je velmi vysoko a tím pádem i Jupiter poblíž dobře vynikne. Při pohledu do dalekohledu jeví Venuše fázi jakoby "Měsíce" v první čtvrti. Kotouček má velikost přibližně 21 úhlových vteřin.

Jupiter (-2,1 mag) je hezkým slabším dvojčetem Venuše. Stále můžeme pozorovat řadu detailů v jeho atmosféře, pokud je klidný vzduch. V týdnu však nebude moc vhodných příležitostí na pozorování přechodů GRS (Velké červené skvrny) nebo úkazů jupiterových měsíců. GRS přechází vhodně přes střed kotoučku planety ve čtvrtek 15. 3. v 19:12 a v sobotu 17. 3. ve 20:50 SEČ. Na čtvrtek 15. března připadá také přechod Ganymédu 19:29-21:41 SEČ. V pátek 16. 3. ve 20:39 začíná zákryt Ió. V sobotu 17. 3. přechází přes planetu měsíc Ió (17:59-20:10) a jeho stín (18:55-21:04).

Mars (-1,1 mag) má ideální podmínky viditelnosti. Posunuje se pomalu v souhvězdí Lva. V pátek 16. března se bude nacházet jen 7 úhlových minut od galaxie M 96 (nejjasnější člen skupiny) a postupně o víkendu celé "druhé trio" projde. Kotouček je velký téměř 14" a na jeho povrchu lze spatřit některé zajímavé detaily. Nejlépe je vidět bílá polární čepička, ale povedné záběry českých i slovenských astrofotografů zachytily také oblaka kolem hory Mons Olympus a mnohé tmavé a světlé albedové útvary.

Saturn (0,4 mag) v souhvězdí Panny sice kulminuje 30° nad jihem až ve dvě ráno, ale dobře viditelných je již před půlnocí. Nádherně rozevřené prstence a jiné detaily si můžete vychutnat na 18" velkém kotoučku, nebo pěkných fotografiích z minulého týdne.

Slunce výrazně zvýšilo svoji aktivitu. Za všechno může hlavně aktivní oblast NOAA 11 429. Napsáno toho bylo o ní hodně na našem serveru i jinde. Vzhledem k tomu, že v tomto týdnu prochází v západní části viditelné polokoule, mohly by další velmi silné erupce být pro Zemi zajímavé, ale zatím je pravděpodobnější, že se již aktivita v této oblasti spíše sníží. Jak se skvrny na slunečním povrchu vyvíjí můžete sledovat na aktuálním snímku z SDO. Aktivitu a případné zvýšení šance vidět polární záři sledujte na "aurora monitoru" Astro.cz.

Přelety ISS nejsou nyní pozorovatelné. Z přeletů přes sluneční disk připadají do úvahy dva. Ve čtvrtek a v neděli. Pás přeletu prochází ve čtvrtek přibližně ve 12:13 od Teplic přes Nymburk ke Zlínu. Tento přelet má trvání jen 0,8 sekundy, ale zato ISS bude hodně veliká (úhlově skoro 50"). V neděli připadá pás přeletu na čas přibližně v 10:59 a prochází zhruba od Karlových Varů přes Pelhřimov k Břeclavi. Stačí tedy použít vhodnou metodu pozorování Slunce (astrosolar fólie či jiný bezpečný filtr) a na chvilku se nám tam mihne větší moucha (stanice ISS). Takto krátký přelet se vyplatí asi spíše fotografovat pro zachycení co nejvíce detailů. Zkušený pozorovatel zachytí detaily, jako jsou solární panely, nebo jednotlivé moduly.

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com. Odtud jsou vzaty i předpovědi přeletů ISS přes Slunce.

Globe at Night: pokud jste ještě nepřispěli svým pozorováním do kampaně, máte tento týden další ideální příležitost. Jak na to?

Poloha Makemake v 11. týdnu, podklady: Cartes du Ciel
Poloha Makemake v 11. týdnu, podklady: Cartes du Ciel
Makemake je v opozici. Jestliže jste už někdy vyhledávali Pluto, pak máte nyní další podobnou výzvu. Makemake je po něm druhé nejjasnější transneptunické těleso. Má hodně vysokou odrazivost a proto je relativně jasné (16,8 mag). Předpokládá se, že by to mohlo být způsobeno tím, že v přísluní má tento Plutoid kolem řídkou atmosféru, podobně jako nyní Pluto a v odsluní pak vše zmrzne na led, který dobře odráží sluneční záření. Více si o Makemake přečtěte v encyklopedii Astronomia. Mapka k vyhledání je uvedena vlevo nebo v bílé verzi k tisku pod odkazem. Fotograficky by to mohlo být snadno detekovatelné těleso i pro amatéry, přestože její vzdálenost od nás je 51,4 AU!

Kosmonautika:

  • Kabina nově připravované lodi Orion provedla testovací sestup na padácích. Zkušební start rakety s lodí Orion do vesmíru byl stanoven na rok 2014.
     
  • Americký vojenský automatický raketoplán už strávil rok na orbitě. X-37B odstartoval na raketě Atlas 5 loni 5. března. Raketoplán má rozměry cca 10 x 4,5 metru a v nákladovém prostoru vystaveném vesmírnému prostředí probíhají tajné experimenty, které budou následně dopraveny na Zemi. Klíčový je test samotného plavidla, který byl loni v listopadu prodloužen na více než jeden rok.
     
  • 16. února 2012 se povedl parádní úlovek kameře HiRISE na palubě sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Zachytila krásného prachového ďábla v akci. Jeho výška dosahovala přibližně 800 metrů a zachycen byl nad pláněmi Amazonis na severní polokouli Marsu. Narozdíl od tornáda, prachový vír vzniká za pěkného slunečného dne, když vzniknou silné výstupné proudy působením slunečního záření.
     
  • Na Kennedyho vesmírném středisku na Floridě se potkaly raketoplány Atlantis a Discovery. Druhý jmenovaný je již pomalu připraven k dubnovému letu na hřbetu Boeingu 747 do Washingtonu, kde bude umístěn ve Smithsonian National Air and Space Museum.
     

Výročí

  • 17. března 2002 (10 let) odstartovala na svou misi dvojice satelitů GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment). Jak z názvu vyplývá, jejich úkolem bylo měřit odchylky gravitačního pole Země a studovat rozložení vody na Zemi. Měření drobných odchylek gravitačního pole vede k přesnému popisu tvaru Země a k pochopení vnitřní stavby planety. Družice dále přináší poznatky o změnách v klimatu, o rozložení ledovců apod.
     

Výhled na příští týden:

  • Jaro začne 20. března
  • startuje ATV-3
  • start STS-3 Columbia (30 let)
  • výročí narození Wernher von Braun
  • Nicolas Louis de La Caille (250 let od úmrtí)

Mapa oblohy v březnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, GRACE


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »