Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2022

11. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 16. března 2022 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 3. do 20. 3. 2022. Měsíc bude v úplňku. Ráno můžeme pozorovat jasnou planetu Venuši a poblíž ní slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká, ale občas překvapí. Maďarský astronom objevil malou planetku dvě hodiny před tím, než došlo k jejímu zániku v zemské atmosféře. SpaceX pokračuje v úspěšných startech Starlinků a Írán vypustil druhou snímkovací družici. Na Marsu se podařil další odběr vzorku a Ingenuity popolétla o 370 metrů. Před 185 lety se narodil Horace Tuttle, který je podepsán pod mnoha zajímavými kometami.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 18. března v 8:18 SEČ.

Měsíc a Uran Autor: Petr Lívanec
Měsíc a Uran
Autor: Petr Lívanec

Planety:
Ráno můžeme pozorovat nad jihovýchodem jasnou planetu Venuši (−4,6 mag) a v její blízkosti také slabý Mars (1,2 mag).

Zapadající Slunce se skvrnami Autor: Martin Gembec
Zapadající Slunce se skvrnami
Autor: Martin Gembec
Aktivita Slunce je nízká. Opět ale dokázala překvapit. Například ve čtvrtek 10. března, kdy došlo k celkem slabé, ale dlouhotrvající erupci C3, která byla doprovázena kruhovým oblakem plazmatu, který vyrazil i k Zemi. V neděli dorazil a rozkolísal magnetosféru až na střední úroveň aktivity (Kp index 6). Skvrny jsou pěkné, i když erupce nastala zrovna v oblasti, kde jich bylo skoro nejméně. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

11. března narazila do zemské atmosféry malá planetka, 2022 EB5, asi tři metry velká. Pikantní je, že jde teprve o páté těleso, které dokázali astronomové pozorovat ještě před samotným zánikem v podobě bolidu. Jen dvě hodiny před jejím zánikem ji objevil maďarský astronom Krisztián Sárneczky. Poprvé jsme takový úkaz zaznamenali v roce 2008, kdy jiná planetka 2008 TC3 zanikla nad Súdánem poté, co byla objevena krátce předtím, jak se blíží k Zemi.

Kosmonautika

SpaceX vypustila další Starlinky. Raketa Falcon 9 jich při svém středečním startu vynesla dalších 48 kusů. První stupeň rakety letěl již počtvrté a úspěšně dosedl na mořskou plošinu A Shortfall of Gravitas.

Úspěšný start předvedl Írán. Jeho třístupňová raketa Qased vynesla družici Noor-2, což je druhá vojenská snímkovací družice. Nechybí ani sestřih z příprav a startu.

Rover Perseverance má za sebou další úspěšný odběr vzorku horniny na Marsu a vrtulníček Ingenuity vykonal již svůj 21. let. Tentokrát trval 129,2 sekundy a uletěná vzdálenost byla 370 metrů.

Výročí

17. března 1837 (185 let) se narodil americký astronom Horace Parnell Tuttle. Objevil nebo spoluobjevil velké množství komet, mezi kterými nejznámější jsou ty, jež jsou zdroji známých meteorických rojů. 55P/Tempel-Tuttle je mateřskou kometou Leonid. 109P/Swift-Tuttle je zdrojem roje Perseid. 8P/Tuttle je mateřské těleso Ursid. Známá je také kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák.

17. března 2002 (20 let) odstartovala na svou misi dvojice satelitů GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment). Jak z názvu vyplývá, jejich úkolem bylo měřit odchylky gravitačního pole Země a studovat rozložení vody na Zemi. Měření drobných odchylek gravitačního pole vede k přesnému popisu tvaru Země a k pochopení vnitřní stavby planety. Družice přinesly poznatky o změnách v klimatu, o rozložení ledovců apod. GRACE měřily s přesností 10-3 m/s2. Ještě přesněji proměřila zemské gravitační pole evropská družice GOCE (s přesností 10-5 m/s2.

Výhled na příští týden 

  • Saturn u Venuše s Marsem
  • výročí: Nicolas Louis de Lacaille
  • výročí: Halton Arp
  • výročí: třetí mise raketoplánu Columbia
  • výročí: Wernher von Braun
  • výročí: Veněra 8

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: GRACE, Horace Tuttle, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »