Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Erupční aktivita 24. slunečního cyklu narostla

Erupční aktivita 24. slunečního cyklu narostla

Sluneční erupce třídy X5.4 ze 7. března 2012, NASA
Sluneční erupce třídy X5.4 ze 7. března 2012, NASA
Postupné nabývání aktivity v prvních týdnech roku 2012 vyústilo ve velkou sérii slunečních erupcí ve druhém březnovém týdnu. Stále platí zvýšená pravděpodobnost výskytu polární záře. Aktivita může být v příštím týdnu ještě vyšší.

Velká skupina slunečních skvrn v aktivní oblasti NOAA 1429 se ještě před přechodem centrálním slunečním meridiánem projevila silnou erupcí třídy X1.1 dne 5. března v 6:00 SEČ. Byla doprovázena výronem koronální hmoty (CME) s nabitými částicemi urychlenými na 900 km/s. O dva dny později byla na Zemi zaznamenána středně silná magnetická bouře a v Kanadě i na severu Evropy byla vidět polární záře. Centrum pro sluneční vlivy SIDC v Belgii začíná na základě aktuálního vývoje aktivity vydávat varování před možnými poruchami navigace, komunikačních a elektrických sítí.

Nejsilnější erupce
Dne 7. března ve 2:30 došlo k jedné z dosud nejsilnějších erupcí začínajícího cyklu 24. Byla klasifikována stupněm X5.4 a doprovázena velmi silným výronem koronální hmoty o rychlosti 1200 km/s, tak zvaným halo, tedy mířícím jako rozpínající se bublina směrem k Zemi. Následně již byly ovlivněny radiové komunikace na jižní polokouli Země, byla vydána varování před zvýšenou radiací zejména při přeletech mezikontinentálních spojů blízko pólů. Je avizována silná magnetická bouře a detekován nárůst vysokoenergetických protonů o čtyři třídy oproti neporušenému stavu. Není vyloučeno pozorování polární záře i v zeměpisných šířkách střední Evropy.

Aktivita pokračuje
Dne 9. března v 5:14 dochází znovu k erupci, tentokrát poněkud slabší (třída M6.3) s výronem koronální hmoty o rychlosti 750 km/s. Příchod nabitých částic k Zemi se při této rychlosti a konfiguraci archimedovské spirály meziplanetárního magnetického pole očekává za dva až tři dny po výronu.

Sledujte skupinu příští týden
Aktivní oblast se rotací Slunce již dostává na jeho západní polokouli a tedy do pozice, kdy v následujícím týdnu může být při ovlivňování procesů na Zemi ještě účinnější. Je velmi pravděpodobné, že v několika následujících dnech, než skupina zapadne za okraj slunečního disku, o erupční aktivitě z oblasti NOAA 1429 ještě několikrát uslyšíme.

Není žádný důvod podléhat panice. Podobné situace jsou pro období vyšší sluneční aktivity běžné. Co je však nové, to jsou snímky z nových meziplanetárních sond, které mají možnosti pozorování i rozlišení lepší, než kdykoliv v minulosti. Tak se jim obdivujme.

Obrázky a data dokumentující aktivní jevy z předchozích dnů, některé doplněny i o působivý hudební doprovod, najdeme např. na těchto stránkách

[1] Monitor polárních září na astro.cz
[2] Solar Influences Data Analysis Center (SIDC)
[3] Video NASA, erupce X5.4 ze 7. března 2012
[4] Video NASA, erupce X5.4 v HD kvalitě




O autorovi

Pavel Kotrč

Vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »