Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Erupční aktivita 24. slunečního cyklu narostla

Erupční aktivita 24. slunečního cyklu narostla

Sluneční erupce třídy X5.4 ze 7. března 2012, NASA
Sluneční erupce třídy X5.4 ze 7. března 2012, NASA
Postupné nabývání aktivity v prvních týdnech roku 2012 vyústilo ve velkou sérii slunečních erupcí ve druhém březnovém týdnu. Stále platí zvýšená pravděpodobnost výskytu polární záře. Aktivita může být v příštím týdnu ještě vyšší.

Velká skupina slunečních skvrn v aktivní oblasti NOAA 1429 se ještě před přechodem centrálním slunečním meridiánem projevila silnou erupcí třídy X1.1 dne 5. března v 6:00 SEČ. Byla doprovázena výronem koronální hmoty (CME) s nabitými částicemi urychlenými na 900 km/s. O dva dny později byla na Zemi zaznamenána středně silná magnetická bouře a v Kanadě i na severu Evropy byla vidět polární záře. Centrum pro sluneční vlivy SIDC v Belgii začíná na základě aktuálního vývoje aktivity vydávat varování před možnými poruchami navigace, komunikačních a elektrických sítí.

Nejsilnější erupce
Dne 7. března ve 2:30 došlo k jedné z dosud nejsilnějších erupcí začínajícího cyklu 24. Byla klasifikována stupněm X5.4 a doprovázena velmi silným výronem koronální hmoty o rychlosti 1200 km/s, tak zvaným halo, tedy mířícím jako rozpínající se bublina směrem k Zemi. Následně již byly ovlivněny radiové komunikace na jižní polokouli Země, byla vydána varování před zvýšenou radiací zejména při přeletech mezikontinentálních spojů blízko pólů. Je avizována silná magnetická bouře a detekován nárůst vysokoenergetických protonů o čtyři třídy oproti neporušenému stavu. Není vyloučeno pozorování polární záře i v zeměpisných šířkách střední Evropy.

Aktivita pokračuje
Dne 9. března v 5:14 dochází znovu k erupci, tentokrát poněkud slabší (třída M6.3) s výronem koronální hmoty o rychlosti 750 km/s. Příchod nabitých částic k Zemi se při této rychlosti a konfiguraci archimedovské spirály meziplanetárního magnetického pole očekává za dva až tři dny po výronu.

Sledujte skupinu příští týden
Aktivní oblast se rotací Slunce již dostává na jeho západní polokouli a tedy do pozice, kdy v následujícím týdnu může být při ovlivňování procesů na Zemi ještě účinnější. Je velmi pravděpodobné, že v několika následujících dnech, než skupina zapadne za okraj slunečního disku, o erupční aktivitě z oblasti NOAA 1429 ještě několikrát uslyšíme.

Není žádný důvod podléhat panice. Podobné situace jsou pro období vyšší sluneční aktivity běžné. Co je však nové, to jsou snímky z nových meziplanetárních sond, které mají možnosti pozorování i rozlišení lepší, než kdykoliv v minulosti. Tak se jim obdivujme.

Obrázky a data dokumentující aktivní jevy z předchozích dnů, některé doplněny i o působivý hudební doprovod, najdeme např. na těchto stránkách

[1] Monitor polárních září na astro.cz
[2] Solar Influences Data Analysis Center (SIDC)
[3] Video NASA, erupce X5.4 ze 7. března 2012
[4] Video NASA, erupce X5.4 v HD kvalitě




O autorovi

Pavel Kotrč

Vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR



26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc s Venuší

Další informace »