Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Erupční aktivita 24. slunečního cyklu narostla

Erupční aktivita 24. slunečního cyklu narostla

Sluneční erupce třídy X5.4 ze 7. března 2012, NASA
Sluneční erupce třídy X5.4 ze 7. března 2012, NASA
Postupné nabývání aktivity v prvních týdnech roku 2012 vyústilo ve velkou sérii slunečních erupcí ve druhém březnovém týdnu. Stále platí zvýšená pravděpodobnost výskytu polární záře. Aktivita může být v příštím týdnu ještě vyšší.

Velká skupina slunečních skvrn v aktivní oblasti NOAA 1429 se ještě před přechodem centrálním slunečním meridiánem projevila silnou erupcí třídy X1.1 dne 5. března v 6:00 SEČ. Byla doprovázena výronem koronální hmoty (CME) s nabitými částicemi urychlenými na 900 km/s. O dva dny později byla na Zemi zaznamenána středně silná magnetická bouře a v Kanadě i na severu Evropy byla vidět polární záře. Centrum pro sluneční vlivy SIDC v Belgii začíná na základě aktuálního vývoje aktivity vydávat varování před možnými poruchami navigace, komunikačních a elektrických sítí.

Nejsilnější erupce
Dne 7. března ve 2:30 došlo k jedné z dosud nejsilnějších erupcí začínajícího cyklu 24. Byla klasifikována stupněm X5.4 a doprovázena velmi silným výronem koronální hmoty o rychlosti 1200 km/s, tak zvaným halo, tedy mířícím jako rozpínající se bublina směrem k Zemi. Následně již byly ovlivněny radiové komunikace na jižní polokouli Země, byla vydána varování před zvýšenou radiací zejména při přeletech mezikontinentálních spojů blízko pólů. Je avizována silná magnetická bouře a detekován nárůst vysokoenergetických protonů o čtyři třídy oproti neporušenému stavu. Není vyloučeno pozorování polární záře i v zeměpisných šířkách střední Evropy.

Aktivita pokračuje
Dne 9. března v 5:14 dochází znovu k erupci, tentokrát poněkud slabší (třída M6.3) s výronem koronální hmoty o rychlosti 750 km/s. Příchod nabitých částic k Zemi se při této rychlosti a konfiguraci archimedovské spirály meziplanetárního magnetického pole očekává za dva až tři dny po výronu.

Sledujte skupinu příští týden
Aktivní oblast se rotací Slunce již dostává na jeho západní polokouli a tedy do pozice, kdy v následujícím týdnu může být při ovlivňování procesů na Zemi ještě účinnější. Je velmi pravděpodobné, že v několika následujících dnech, než skupina zapadne za okraj slunečního disku, o erupční aktivitě z oblasti NOAA 1429 ještě několikrát uslyšíme.

Není žádný důvod podléhat panice. Podobné situace jsou pro období vyšší sluneční aktivity běžné. Co je však nové, to jsou snímky z nových meziplanetárních sond, které mají možnosti pozorování i rozlišení lepší, než kdykoliv v minulosti. Tak se jim obdivujme.

Obrázky a data dokumentující aktivní jevy z předchozích dnů, některé doplněny i o působivý hudební doprovod, najdeme např. na těchto stránkách

[1] Monitor polárních září na astro.cz
[2] Solar Influences Data Analysis Center (SIDC)
[3] Video NASA, erupce X5.4 ze 7. března 2012
[4] Video NASA, erupce X5.4 v HD kvalitě




O autorovi

Pavel Kotrč

Vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »