Jupiter dnes, 10. ledna, dosahuje své opozice v roce 2026. Tím se nejhmotnější planeta naší Sluneční soustavy ocitá naproti Slunci a pro pozorování z planety Země je nejblíže a nejjasnější. Tento ostrý teleskopický snímek pořízený před pouhými třemi dny ukazuje jemné podrobnosti jak ve vířících...
Jupiter, vládnoucí plynný obr naší sluneční soustavy, je také nejrychleji rotující planetou, která se otočí jednou za méně než 10 hodin. Plynný obr však nerotuje jako pevné těleso. Den na Jupiteru trvá na pólech přibližně 9 hodin a 56 minut, ale v blízkosti rovníku se zkracuje na 9 hodin a 50...
Podnikněte tento simulovaný střemhlavý skok do horní atmosféry Jupiteru, do plynného obra, který je vládcem Sluneční soustavy. Výborná animace je založena na snímcích kamery JunoCam a na datech mikrovlnného radiometru na palubě kosmické sondy Juno, která obíhá Jupiter. Začínáte ve vzdálenosti...
Kosmická sonda Juno na své 53 denní oběžné dráze kolem největší planety Sluneční soustavy 11. července opět prolétla blízko turbulentních mračen Jupiteru. Asi 11 minut po perijovu číslo 7, nejtěsnějším přiblížení na své dráze, prolétla přímo nad Velkou rudou skvrnou Jupiteru. Při tolik...
Jak jsme slibovali ve včerejší novince, NASA se rozhodla poskytnout snímky Velké červené skvrny široké veřejnosti a je nyní na amatérských nadšencích z celého světa, aby si se snímky pohráli. A protože data jsou k dispozici mnohem dřív, než byl původní odhad, nemá cenu otálet a vkládáme vám k...
Plynný obr Jupiter je s hmotností asi 320 krát větší než hmotnost planety Země největším světem Sluneční soustavy. Je také známý svou Velkou rudou skvrnou, což je obří vířící oblačný systém, který je vidět na ostrém snímku z Hubbla z 21. dubna. Velká rudá skvrna by samotná snadno mohla...
Na tomto snímku dalekohledem vynikají na pásovité a strakaté oblačné pokrývce Jupiteru dva tmavé stíny. Snímek i s oběma vrhači stínů vznikl 3. ledna, asi měsíc poté, co se vládnoucí plynný obr ocitl na pozemské obloze v opozici. Do pozoruhodných podrobností jsou vlevo vidět...
Tyto podrobné snímky z Hubblova kosmického dalekohledu ukazují Jupiterovův starý vířící bouřkový systém známý jako Velká rudá skvrna. Snímky ale také sledují postup dvou novějších bouřkových systémů, u kterých se vyvinul podobný odstín červené: menší "rudá skvrna junior" a ještě menší "dětská...
Jupiter už asi 300 let ukazuje teleskopickým pozorovatelům ve své pásmovité atmosféře pozoruhodný útvar, velký vířící bouřkový systém známý jako Velká rudá skvrna. V roce 2006 se objevil další rudý bouřkový systém, který byl nejprve pozorován, když se menší bělavé oválné bouřky spojily a...
Jupiter dnes, 10. ledna, dosahuje své opozice v roce 2026. Tím se nejhmotnější planeta naší Sluneční soustavy ocitá naproti Slunci a pro pozorování z planety Země je nejblíže a nejjasnější. Tento ostrý teleskopický snímek pořízený před pouhými třemi dny ukazuje jemné podrobnosti jak ve vířících...
Jupiter, vládnoucí plynný obr naší sluneční soustavy, je také nejrychleji rotující planetou, která se otočí jednou za méně než 10 hodin. Plynný obr však nerotuje jako pevné těleso. Den na Jupiteru trvá na pólech přibližně 9 hodin a 56 minut, ale v blízkosti rovníku se zkracuje na 9 hodin a 50...
Podnikněte tento simulovaný střemhlavý skok do horní atmosféry Jupiteru, do plynného obra, který je vládcem Sluneční soustavy. Výborná animace je založena na snímcích kamery JunoCam a na datech mikrovlnného radiometru na palubě kosmické sondy Juno, která obíhá Jupiter. Začínáte ve vzdálenosti...
Kosmická sonda Juno na své 53 denní oběžné dráze kolem největší planety Sluneční soustavy 11. července opět prolétla blízko turbulentních mračen Jupiteru. Asi 11 minut po perijovu číslo 7, nejtěsnějším přiblížení na své dráze, prolétla přímo nad Velkou rudou skvrnou Jupiteru. Při tolik...
Jak jsme slibovali ve včerejší novince, NASA se rozhodla poskytnout snímky Velké červené skvrny široké veřejnosti a je nyní na amatérských nadšencích z celého světa, aby si se snímky pohráli. A protože data jsou k dispozici mnohem dřív, než byl původní odhad, nemá cenu otálet a vkládáme vám k...
Plynný obr Jupiter je s hmotností asi 320 krát větší než hmotnost planety Země největším světem Sluneční soustavy. Je také známý svou Velkou rudou skvrnou, což je obří vířící oblačný systém, který je vidět na ostrém snímku z Hubbla z 21. dubna. Velká rudá skvrna by samotná snadno mohla...
Na tomto snímku dalekohledem vynikají na pásovité a strakaté oblačné pokrývce Jupiteru dva tmavé stíny. Snímek i s oběma vrhači stínů vznikl 3. ledna, asi měsíc poté, co se vládnoucí plynný obr ocitl na pozemské obloze v opozici. Do pozoruhodných podrobností jsou vlevo vidět...
Tyto podrobné snímky z Hubblova kosmického dalekohledu ukazují Jupiterovův starý vířící bouřkový systém známý jako Velká rudá skvrna. Snímky ale také sledují postup dvou novějších bouřkových systémů, u kterých se vyvinul podobný odstín červené: menší "rudá skvrna junior" a ještě menší "dětská...
Jupiter už asi 300 let ukazuje teleskopickým pozorovatelům ve své pásmovité atmosféře pozoruhodný útvar, velký vířící bouřkový systém známý jako Velká rudá skvrna. V roce 2006 se objevil další rudý bouřkový systém, který byl nejprve pozorován, když se menší bělavé oválné bouřky spojily a...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
