Jupiter dnes, 10. ledna, dosahuje své opozice v roce 2026. Tím se nejhmotnější planeta naší Sluneční soustavy ocitá naproti Slunci a pro pozorování z planety Země je nejblíže a nejjasnější. Tento ostrý teleskopický snímek pořízený před pouhými třemi dny ukazuje jemné podrobnosti jak ve vířících...
Jupiter, vládnoucí plynný obr naší sluneční soustavy, je také nejrychleji rotující planetou, která se otočí jednou za méně než 10 hodin. Plynný obr však nerotuje jako pevné těleso. Den na Jupiteru trvá na pólech přibližně 9 hodin a 56 minut, ale v blízkosti rovníku se zkracuje na 9 hodin a 50...
Podnikněte tento simulovaný střemhlavý skok do horní atmosféry Jupiteru, do plynného obra, který je vládcem Sluneční soustavy. Výborná animace je založena na snímcích kamery JunoCam a na datech mikrovlnného radiometru na palubě kosmické sondy Juno, která obíhá Jupiter. Začínáte ve vzdálenosti...
Kosmická sonda Juno na své 53 denní oběžné dráze kolem největší planety Sluneční soustavy 11. července opět prolétla blízko turbulentních mračen Jupiteru. Asi 11 minut po perijovu číslo 7, nejtěsnějším přiblížení na své dráze, prolétla přímo nad Velkou rudou skvrnou Jupiteru. Při tolik...
Jak jsme slibovali ve včerejší novince, NASA se rozhodla poskytnout snímky Velké červené skvrny široké veřejnosti a je nyní na amatérských nadšencích z celého světa, aby si se snímky pohráli. A protože data jsou k dispozici mnohem dřív, než byl původní odhad, nemá cenu otálet a vkládáme vám k...
Plynný obr Jupiter je s hmotností asi 320 krát větší než hmotnost planety Země největším světem Sluneční soustavy. Je také známý svou Velkou rudou skvrnou, což je obří vířící oblačný systém, který je vidět na ostrém snímku z Hubbla z 21. dubna. Velká rudá skvrna by samotná snadno mohla...
Na tomto snímku dalekohledem vynikají na pásovité a strakaté oblačné pokrývce Jupiteru dva tmavé stíny. Snímek i s oběma vrhači stínů vznikl 3. ledna, asi měsíc poté, co se vládnoucí plynný obr ocitl na pozemské obloze v opozici. Do pozoruhodných podrobností jsou vlevo vidět...
Tyto podrobné snímky z Hubblova kosmického dalekohledu ukazují Jupiterovův starý vířící bouřkový systém známý jako Velká rudá skvrna. Snímky ale také sledují postup dvou novějších bouřkových systémů, u kterých se vyvinul podobný odstín červené: menší "rudá skvrna junior" a ještě menší "dětská...
Jupiter už asi 300 let ukazuje teleskopickým pozorovatelům ve své pásmovité atmosféře pozoruhodný útvar, velký vířící bouřkový systém známý jako Velká rudá skvrna. V roce 2006 se objevil další rudý bouřkový systém, který byl nejprve pozorován, když se menší bělavé oválné bouřky spojily a...
Jupiter dnes, 10. ledna, dosahuje své opozice v roce 2026. Tím se nejhmotnější planeta naší Sluneční soustavy ocitá naproti Slunci a pro pozorování z planety Země je nejblíže a nejjasnější. Tento ostrý teleskopický snímek pořízený před pouhými třemi dny ukazuje jemné podrobnosti jak ve vířících...
Jupiter, vládnoucí plynný obr naší sluneční soustavy, je také nejrychleji rotující planetou, která se otočí jednou za méně než 10 hodin. Plynný obr však nerotuje jako pevné těleso. Den na Jupiteru trvá na pólech přibližně 9 hodin a 56 minut, ale v blízkosti rovníku se zkracuje na 9 hodin a 50...
Podnikněte tento simulovaný střemhlavý skok do horní atmosféry Jupiteru, do plynného obra, který je vládcem Sluneční soustavy. Výborná animace je založena na snímcích kamery JunoCam a na datech mikrovlnného radiometru na palubě kosmické sondy Juno, která obíhá Jupiter. Začínáte ve vzdálenosti...
Kosmická sonda Juno na své 53 denní oběžné dráze kolem největší planety Sluneční soustavy 11. července opět prolétla blízko turbulentních mračen Jupiteru. Asi 11 minut po perijovu číslo 7, nejtěsnějším přiblížení na své dráze, prolétla přímo nad Velkou rudou skvrnou Jupiteru. Při tolik...
Jak jsme slibovali ve včerejší novince, NASA se rozhodla poskytnout snímky Velké červené skvrny široké veřejnosti a je nyní na amatérských nadšencích z celého světa, aby si se snímky pohráli. A protože data jsou k dispozici mnohem dřív, než byl původní odhad, nemá cenu otálet a vkládáme vám k...
Plynný obr Jupiter je s hmotností asi 320 krát větší než hmotnost planety Země největším světem Sluneční soustavy. Je také známý svou Velkou rudou skvrnou, což je obří vířící oblačný systém, který je vidět na ostrém snímku z Hubbla z 21. dubna. Velká rudá skvrna by samotná snadno mohla...
Na tomto snímku dalekohledem vynikají na pásovité a strakaté oblačné pokrývce Jupiteru dva tmavé stíny. Snímek i s oběma vrhači stínů vznikl 3. ledna, asi měsíc poté, co se vládnoucí plynný obr ocitl na pozemské obloze v opozici. Do pozoruhodných podrobností jsou vlevo vidět...
Tyto podrobné snímky z Hubblova kosmického dalekohledu ukazují Jupiterovův starý vířící bouřkový systém známý jako Velká rudá skvrna. Snímky ale také sledují postup dvou novějších bouřkových systémů, u kterých se vyvinul podobný odstín červené: menší "rudá skvrna junior" a ještě menší "dětská...
Jupiter už asi 300 let ukazuje teleskopickým pozorovatelům ve své pásmovité atmosféře pozoruhodný útvar, velký vířící bouřkový systém známý jako Velká rudá skvrna. V roce 2006 se objevil další rudý bouřkový systém, který byl nejprve pozorován, když se menší bělavé oválné bouřky spojily a...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.
