Jupiter dnes, 10. ledna, dosahuje své opozice v roce 2026. Tím se nejhmotnější planeta naší Sluneční soustavy ocitá naproti Slunci a pro pozorování z planety Země je nejblíže a nejjasnější. Tento ostrý teleskopický snímek pořízený před pouhými třemi dny ukazuje jemné podrobnosti jak ve vířících...
Jupiter, vládnoucí plynný obr naší sluneční soustavy, je také nejrychleji rotující planetou, která se otočí jednou za méně než 10 hodin. Plynný obr však nerotuje jako pevné těleso. Den na Jupiteru trvá na pólech přibližně 9 hodin a 56 minut, ale v blízkosti rovníku se zkracuje na 9 hodin a 50...
Podnikněte tento simulovaný střemhlavý skok do horní atmosféry Jupiteru, do plynného obra, který je vládcem Sluneční soustavy. Výborná animace je založena na snímcích kamery JunoCam a na datech mikrovlnného radiometru na palubě kosmické sondy Juno, která obíhá Jupiter. Začínáte ve vzdálenosti...
Kosmická sonda Juno na své 53 denní oběžné dráze kolem největší planety Sluneční soustavy 11. července opět prolétla blízko turbulentních mračen Jupiteru. Asi 11 minut po perijovu číslo 7, nejtěsnějším přiblížení na své dráze, prolétla přímo nad Velkou rudou skvrnou Jupiteru. Při tolik...
Jak jsme slibovali ve včerejší novince, NASA se rozhodla poskytnout snímky Velké červené skvrny široké veřejnosti a je nyní na amatérských nadšencích z celého světa, aby si se snímky pohráli. A protože data jsou k dispozici mnohem dřív, než byl původní odhad, nemá cenu otálet a vkládáme vám k...
Plynný obr Jupiter je s hmotností asi 320 krát větší než hmotnost planety Země největším světem Sluneční soustavy. Je také známý svou Velkou rudou skvrnou, což je obří vířící oblačný systém, který je vidět na ostrém snímku z Hubbla z 21. dubna. Velká rudá skvrna by samotná snadno mohla...
Na tomto snímku dalekohledem vynikají na pásovité a strakaté oblačné pokrývce Jupiteru dva tmavé stíny. Snímek i s oběma vrhači stínů vznikl 3. ledna, asi měsíc poté, co se vládnoucí plynný obr ocitl na pozemské obloze v opozici. Do pozoruhodných podrobností jsou vlevo vidět...
Tyto podrobné snímky z Hubblova kosmického dalekohledu ukazují Jupiterovův starý vířící bouřkový systém známý jako Velká rudá skvrna. Snímky ale také sledují postup dvou novějších bouřkových systémů, u kterých se vyvinul podobný odstín červené: menší "rudá skvrna junior" a ještě menší "dětská...
Jupiter už asi 300 let ukazuje teleskopickým pozorovatelům ve své pásmovité atmosféře pozoruhodný útvar, velký vířící bouřkový systém známý jako Velká rudá skvrna. V roce 2006 se objevil další rudý bouřkový systém, který byl nejprve pozorován, když se menší bělavé oválné bouřky spojily a...
Jupiter dnes, 10. ledna, dosahuje své opozice v roce 2026. Tím se nejhmotnější planeta naší Sluneční soustavy ocitá naproti Slunci a pro pozorování z planety Země je nejblíže a nejjasnější. Tento ostrý teleskopický snímek pořízený před pouhými třemi dny ukazuje jemné podrobnosti jak ve vířících...
Jupiter, vládnoucí plynný obr naší sluneční soustavy, je také nejrychleji rotující planetou, která se otočí jednou za méně než 10 hodin. Plynný obr však nerotuje jako pevné těleso. Den na Jupiteru trvá na pólech přibližně 9 hodin a 56 minut, ale v blízkosti rovníku se zkracuje na 9 hodin a 50...
Podnikněte tento simulovaný střemhlavý skok do horní atmosféry Jupiteru, do plynného obra, který je vládcem Sluneční soustavy. Výborná animace je založena na snímcích kamery JunoCam a na datech mikrovlnného radiometru na palubě kosmické sondy Juno, která obíhá Jupiter. Začínáte ve vzdálenosti...
Kosmická sonda Juno na své 53 denní oběžné dráze kolem největší planety Sluneční soustavy 11. července opět prolétla blízko turbulentních mračen Jupiteru. Asi 11 minut po perijovu číslo 7, nejtěsnějším přiblížení na své dráze, prolétla přímo nad Velkou rudou skvrnou Jupiteru. Při tolik...
Jak jsme slibovali ve včerejší novince, NASA se rozhodla poskytnout snímky Velké červené skvrny široké veřejnosti a je nyní na amatérských nadšencích z celého světa, aby si se snímky pohráli. A protože data jsou k dispozici mnohem dřív, než byl původní odhad, nemá cenu otálet a vkládáme vám k...
Plynný obr Jupiter je s hmotností asi 320 krát větší než hmotnost planety Země největším světem Sluneční soustavy. Je také známý svou Velkou rudou skvrnou, což je obří vířící oblačný systém, který je vidět na ostrém snímku z Hubbla z 21. dubna. Velká rudá skvrna by samotná snadno mohla...
Na tomto snímku dalekohledem vynikají na pásovité a strakaté oblačné pokrývce Jupiteru dva tmavé stíny. Snímek i s oběma vrhači stínů vznikl 3. ledna, asi měsíc poté, co se vládnoucí plynný obr ocitl na pozemské obloze v opozici. Do pozoruhodných podrobností jsou vlevo vidět...
Tyto podrobné snímky z Hubblova kosmického dalekohledu ukazují Jupiterovův starý vířící bouřkový systém známý jako Velká rudá skvrna. Snímky ale také sledují postup dvou novějších bouřkových systémů, u kterých se vyvinul podobný odstín červené: menší "rudá skvrna junior" a ještě menší "dětská...
Jupiter už asi 300 let ukazuje teleskopickým pozorovatelům ve své pásmovité atmosféře pozoruhodný útvar, velký vířící bouřkový systém známý jako Velká rudá skvrna. V roce 2006 se objevil další rudý bouřkový systém, který byl nejprve pozorován, když se menší bělavé oválné bouřky spojily a...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
