Co vytvořilo tuto neobvyklou jámu na Marsu? Ve skutečnosti je v této krajině připomínající švýcarský sýr vyobrazena řada děr, přičemž na všech až na jednu je vidět prašný, tmavý marťanský terén pod odpařujícím se, světlým, ledem z oxidu uhličitého. Vpravo nahoře je nejvíce neobvyklá díra, měří asi...
Co vytvořilo tuto neobvyklou díru v Marsu? Díra byla objevena náhodou v roce 2011 na snímcích prašných svahů marťanské sopky Pavonis Mons pořízených kamerou HiRISE na palubě družice MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Díra je vidět ve skutečných barvách a zdá se být otvorem do podzemní jeskyně, která...
Jak vznikla tato neobvyklá díra v Marsu? Díra byla objevena náhodou v roce 2011 na snímcích prašných svahů marsovského vulkánu Pavonis Mons, které pořídil přístroj HiRISE na palubě družice Marsu MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Zdá se, že díra je otvorem do podzemní dutiny, která je na...
Jak vznikla tato neobvyklá díra v Marsu? Díra byla objevena náhodou na snímcích prašných svahů marsovského vulkánu Pavonis Mons, které pořídil přístroj HiRISE na palubě družice Marsu MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Zdá se, že díra je otvorem do podzemní dutiny, která je na snímku...
Na Marsu byly objeveny černé skvrny, které jsou tak tmavé, že uvnitř není nic vidět. Je docela možné, že tyto skvrny jsou vstupy do hlubokých podzemních jeskyň, které by mohly chránit marťanský život, pokud by existoval. Neobvyklá díra na snímku nahoře byla nalezena na svazích obří marťanské...
Co vytvořilo tuto neobvyklou jámu na Marsu? Ve skutečnosti je v této krajině připomínající švýcarský sýr vyobrazena řada děr, přičemž na všech až na jednu je vidět prašný, tmavý marťanský terén pod odpařujícím se, světlým, ledem z oxidu uhličitého. Vpravo nahoře je nejvíce neobvyklá díra, měří asi...
Co vytvořilo tuto neobvyklou díru v Marsu? Díra byla objevena náhodou v roce 2011 na snímcích prašných svahů marťanské sopky Pavonis Mons pořízených kamerou HiRISE na palubě družice MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Díra je vidět ve skutečných barvách a zdá se být otvorem do podzemní jeskyně, která...
Jak vznikla tato neobvyklá díra v Marsu? Díra byla objevena náhodou v roce 2011 na snímcích prašných svahů marsovského vulkánu Pavonis Mons, které pořídil přístroj HiRISE na palubě družice Marsu MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Zdá se, že díra je otvorem do podzemní dutiny, která je na...
Jak vznikla tato neobvyklá díra v Marsu? Díra byla objevena náhodou na snímcích prašných svahů marsovského vulkánu Pavonis Mons, které pořídil přístroj HiRISE na palubě družice Marsu MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Zdá se, že díra je otvorem do podzemní dutiny, která je na snímku...
Na Marsu byly objeveny černé skvrny, které jsou tak tmavé, že uvnitř není nic vidět. Je docela možné, že tyto skvrny jsou vstupy do hlubokých podzemních jeskyň, které by mohly chránit marťanský život, pokud by existoval. Neobvyklá díra na snímku nahoře byla nalezena na svazích obří marťanské...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
