Halloween je astronomický svátek a na noční obloze planety Země se vždy zdá, že na nás číhají strašidelné tvary. Poblíž středu tohoto teleskopického pohledu do souhvězdí Kasiopeje tato dozadu obrácená mezihvězdná oblaka IC 59 (vlevo) a IC 63 působí v kosmickém měřítku strašidelně. Tato asi 600...
Tyto plynulé tvary s jasnými obrysy vypadají jako přízraky ve vesmírném měřítku. Teleskopický pohled do souhvězdí Kassiopeji (Cassiopeia) ukazuje barvitý kus oblohy s dozadu učesanými mračny kometárního tvaru IC 59 (vlevo) a IC 63. Asi 600 světelných roků vzdálená oblaka ve skutečnosti duchy...
Gama Cassiopeiae září vysoko na severní podzimní večerní obloze. V teleskopickém zorném poli v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) je to ta nejjasnější hvězda s paprsky. Gama Cas sdílí étericky vyhlížející scénu s přízračnými obláčky kometárních tvarů IC 59 (vlevo nahoře) a IC 63. Ty 600 světelných...
To jasné lemování a tokové tvary vypadají v kosmických měřítkách duchovitě. Teleskopický pohled do souhvězdí Kassiopeia (Cassiopeia) ukazuje barvité, dozadu obrácené útvary mračen kometárních tvarů IC 59 (vlevo) a IC 63. Mračna vzdálená asi 600 světelných let ale nejsou duchové. Pod...
Ty jasné okraje a tokové útvary vypadají v kosmickém měřítku duchovitě. Teleskopický pohled v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) ukazuje barevný (zvětšovatelný) obraz s dozadu obrácenými mračny IC 59 (vlevo) a IC 63 ve tvaru komet. Mračna jsou asi 600 světelných let daleko a ve skutečnosti...
Jasné okraje a tokové tvary naznačují něco jako tání zmrzliny v kosmickém měřítku. Při pohledu na barevnou (zvětšovací) oblohu v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) jsou vidět dozadu učesaná, mračna kometárního vzhledu IC 59 (vlevo) a IC 63. I když tato 600 světelných let vzdálená mračna ve...
Gama Cassiopeiae září vysoko na severní podzimní večerní obloze. Ta nejjasnější paprsčitá hvězda v tomto bohatém a barevném hvězdném poli Mléčné dráhy je gama Cas a vyznačuje středový vrchol dvojitého W souhvězdí Kasiopeji. Gama Cas je horká, proměnná a rychle rotující hvězda vzdálená asi 600...
Halloween je astronomický svátek a na noční obloze planety Země se vždy zdá, že na nás číhají strašidelné tvary. Poblíž středu tohoto teleskopického pohledu do souhvězdí Kasiopeje tato dozadu obrácená mezihvězdná oblaka IC 59 (vlevo) a IC 63 působí v kosmickém měřítku strašidelně. Tato asi 600...
Tyto plynulé tvary s jasnými obrysy vypadají jako přízraky ve vesmírném měřítku. Teleskopický pohled do souhvězdí Kassiopeji (Cassiopeia) ukazuje barvitý kus oblohy s dozadu učesanými mračny kometárního tvaru IC 59 (vlevo) a IC 63. Asi 600 světelných roků vzdálená oblaka ve skutečnosti duchy...
Gama Cassiopeiae září vysoko na severní podzimní večerní obloze. V teleskopickém zorném poli v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) je to ta nejjasnější hvězda s paprsky. Gama Cas sdílí étericky vyhlížející scénu s přízračnými obláčky kometárních tvarů IC 59 (vlevo nahoře) a IC 63. Ty 600 světelných...
To jasné lemování a tokové tvary vypadají v kosmických měřítkách duchovitě. Teleskopický pohled do souhvězdí Kassiopeia (Cassiopeia) ukazuje barvité, dozadu obrácené útvary mračen kometárních tvarů IC 59 (vlevo) a IC 63. Mračna vzdálená asi 600 světelných let ale nejsou duchové. Pod...
Ty jasné okraje a tokové útvary vypadají v kosmickém měřítku duchovitě. Teleskopický pohled v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) ukazuje barevný (zvětšovatelný) obraz s dozadu obrácenými mračny IC 59 (vlevo) a IC 63 ve tvaru komet. Mračna jsou asi 600 světelných let daleko a ve skutečnosti...
Jasné okraje a tokové tvary naznačují něco jako tání zmrzliny v kosmickém měřítku. Při pohledu na barevnou (zvětšovací) oblohu v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) jsou vidět dozadu učesaná, mračna kometárního vzhledu IC 59 (vlevo) a IC 63. I když tato 600 světelných let vzdálená mračna ve...
Gama Cassiopeiae září vysoko na severní podzimní večerní obloze. Ta nejjasnější paprsčitá hvězda v tomto bohatém a barevném hvězdném poli Mléčné dráhy je gama Cas a vyznačuje středový vrchol dvojitého W souhvězdí Kasiopeji. Gama Cas je horká, proměnná a rychle rotující hvězda vzdálená asi 600...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
