Kosmické cestování vstoupilo do věku iontového pohonu v roce 1998 vypuštěním Deep Space 1, sondy NASA určené převážně pro testování nových technologií. Přestože iontový pohon na Deep Space 1 poskytuje mnohem menší zrychlení, než jaké my cítíme na Zemi, tak kosmické sondě dá postupně...
Novátorský iontový pohon sondy Deep Space 1 vytváří na plný plyn tah 1/50 libry, což je síla tak velká, že by na planetě Zemi tak akorát nadzvedla kus papíru. Systémy s iontovým pohonem poháněné slunečními panely mohou ovšem pracovat nepřetržitě. U dlouho trvajících výprav tak...
Na plný tah vytváří novátorský iontový motor kosmické sondy Deep Space 1 asi 1/50 libry tahu, to je síla tak velká, že by nadzvedla na planetě Zemi kus papíru. Iontové pohonné systémy napájené slunečními bateriemy mohou ale běžet neustále. Pro dlouhodobé kosmické lety jsou konečným vítězem nad...
Kosmické cestování vstoupilo do věku iontového pohonu v roce 1998 vypuštěním Deep Space 1, sondy NASA určené převážně pro testování nových technologií. Přestože iontový pohon na Deep Space 1 poskytuje mnohem menší zrychlení, než jaké my cítíme na Zemi, tak kosmické sondě dá postupně...
Novátorský iontový pohon sondy Deep Space 1 vytváří na plný plyn tah 1/50 libry, což je síla tak velká, že by na planetě Zemi tak akorát nadzvedla kus papíru. Systémy s iontovým pohonem poháněné slunečními panely mohou ovšem pracovat nepřetržitě. U dlouho trvajících výprav tak...
Na plný tah vytváří novátorský iontový motor kosmické sondy Deep Space 1 asi 1/50 libry tahu, to je síla tak velká, že by nadzvedla na planetě Zemi kus papíru. Iontové pohonné systémy napájené slunečními bateriemy mohou ale běžet neustále. Pro dlouhodobé kosmické lety jsou konečným vítězem nad...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.
