Kosmické cestování vstoupilo do věku iontového pohonu v roce 1998 vypuštěním Deep Space 1, sondy NASA určené převážně pro testování nových technologií. Přestože iontový pohon na Deep Space 1 poskytuje mnohem menší zrychlení, než jaké my cítíme na Zemi, tak kosmické sondě dá postupně...
Novátorský iontový pohon sondy Deep Space 1 vytváří na plný plyn tah 1/50 libry, což je síla tak velká, že by na planetě Zemi tak akorát nadzvedla kus papíru. Systémy s iontovým pohonem poháněné slunečními panely mohou ovšem pracovat nepřetržitě. U dlouho trvajících výprav tak...
Na plný tah vytváří novátorský iontový motor kosmické sondy Deep Space 1 asi 1/50 libry tahu, to je síla tak velká, že by nadzvedla na planetě Zemi kus papíru. Iontové pohonné systémy napájené slunečními bateriemy mohou ale běžet neustále. Pro dlouhodobé kosmické lety jsou konečným vítězem nad...
Kosmické cestování vstoupilo do věku iontového pohonu v roce 1998 vypuštěním Deep Space 1, sondy NASA určené převážně pro testování nových technologií. Přestože iontový pohon na Deep Space 1 poskytuje mnohem menší zrychlení, než jaké my cítíme na Zemi, tak kosmické sondě dá postupně...
Novátorský iontový pohon sondy Deep Space 1 vytváří na plný plyn tah 1/50 libry, což je síla tak velká, že by na planetě Zemi tak akorát nadzvedla kus papíru. Systémy s iontovým pohonem poháněné slunečními panely mohou ovšem pracovat nepřetržitě. U dlouho trvajících výprav tak...
Na plný tah vytváří novátorský iontový motor kosmické sondy Deep Space 1 asi 1/50 libry tahu, to je síla tak velká, že by nadzvedla na planetě Zemi kus papíru. Iontové pohonné systémy napájené slunečními bateriemy mohou ale běžet neustále. Pro dlouhodobé kosmické lety jsou konečným vítězem nad...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
Nova AT 2026aabo v galaxii M31 dalekohledem Seestar30
