Kosmické cestování vstoupilo do věku iontového pohonu v roce 1998 vypuštěním Deep Space 1, sondy NASA určené převážně pro testování nových technologií. Přestože iontový pohon na Deep Space 1 poskytuje mnohem menší zrychlení, než jaké my cítíme na Zemi, tak kosmické sondě dá postupně...
Novátorský iontový pohon sondy Deep Space 1 vytváří na plný plyn tah 1/50 libry, což je síla tak velká, že by na planetě Zemi tak akorát nadzvedla kus papíru. Systémy s iontovým pohonem poháněné slunečními panely mohou ovšem pracovat nepřetržitě. U dlouho trvajících výprav tak...
Na plný tah vytváří novátorský iontový motor kosmické sondy Deep Space 1 asi 1/50 libry tahu, to je síla tak velká, že by nadzvedla na planetě Zemi kus papíru. Iontové pohonné systémy napájené slunečními bateriemy mohou ale běžet neustále. Pro dlouhodobé kosmické lety jsou konečným vítězem nad...
Kosmické cestování vstoupilo do věku iontového pohonu v roce 1998 vypuštěním Deep Space 1, sondy NASA určené převážně pro testování nových technologií. Přestože iontový pohon na Deep Space 1 poskytuje mnohem menší zrychlení, než jaké my cítíme na Zemi, tak kosmické sondě dá postupně...
Novátorský iontový pohon sondy Deep Space 1 vytváří na plný plyn tah 1/50 libry, což je síla tak velká, že by na planetě Zemi tak akorát nadzvedla kus papíru. Systémy s iontovým pohonem poháněné slunečními panely mohou ovšem pracovat nepřetržitě. U dlouho trvajících výprav tak...
Na plný tah vytváří novátorský iontový motor kosmické sondy Deep Space 1 asi 1/50 libry tahu, to je síla tak velká, že by nadzvedla na planetě Zemi kus papíru. Iontové pohonné systémy napájené slunečními bateriemy mohou ale běžet neustále. Pro dlouhodobé kosmické lety jsou konečným vítězem nad...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
