Kde jsou krátery na asteroidu Itokawa? Nečekaně chybí. Japonská sonda Hayabusa se v roce 2005 přiblížila k tomuto zemskému křížiči a odvysílala snímky, které ukazují povrch jiný, než na kterémkoliv jiném dosud fotografovaném tělese Sluneční soustavy, povrch nejspíše...
Nasaďte si svoje červenomodré brýle a vznášejte se vedle asteroidu Itokawa, maličkého světa ve sluneční soustavě o velikosti pouhého půl kilometru. Balvany rozházené po jeho drsném povrchu a nedostatek kráterů naznačují, že tento asteroid je hromadou suti a skládá se z menších kousíčků, které...
Proč jsou některé části povrchu tohoto asteroidu tak hladké? Nikdo neví, ale může to souviset s dynamikou asteroidu, který je spíše jen volnou hromadou suti, než pevným skaliskem. Tento neobvyklý asteroid nedávno navštívila japonská kosmická sonda Hayabusa, která dokumentovala jeho ...
Proč jsou některé části povrchu této planetky tak hladké? Nikdo to doposud neví, ale možná to souvisí s dynamikou planetky (čili asteroidu), která je spíše volnou hromadou suti, jak pevnou skálou. Neobvyklá planetka má nyní návštěvu od japonské kosmické sondy Hayabusa, která dokumentuje...
Co je to ta neobvykle vyhlížející skvrna na asteroidu Itokawa? To je stín kosmické sondy Hayabusa, která tento snímek pořídila. Japonská sonda Hayabusa dorazila k asteroidu počátkem září a od té doby vznášející se kosmickou horu snímkovala a manévrovala kolem ní. Snímek nahoře byl...
Kde jsou krátery na asteroidu Itokawa? Nečekaně chybí. Japonská sonda Hayabusa se v roce 2005 přiblížila k tomuto zemskému křížiči a odvysílala snímky, které ukazují povrch jiný, než na kterémkoliv jiném dosud fotografovaném tělese Sluneční soustavy, povrch nejspíše...
Nasaďte si svoje červenomodré brýle a vznášejte se vedle asteroidu Itokawa, maličkého světa ve sluneční soustavě o velikosti pouhého půl kilometru. Balvany rozházené po jeho drsném povrchu a nedostatek kráterů naznačují, že tento asteroid je hromadou suti a skládá se z menších kousíčků, které...
Proč jsou některé části povrchu tohoto asteroidu tak hladké? Nikdo neví, ale může to souviset s dynamikou asteroidu, který je spíše jen volnou hromadou suti, než pevným skaliskem. Tento neobvyklý asteroid nedávno navštívila japonská kosmická sonda Hayabusa, která dokumentovala jeho ...
Proč jsou některé části povrchu této planetky tak hladké? Nikdo to doposud neví, ale možná to souvisí s dynamikou planetky (čili asteroidu), která je spíše volnou hromadou suti, jak pevnou skálou. Neobvyklá planetka má nyní návštěvu od japonské kosmické sondy Hayabusa, která dokumentuje...
Co je to ta neobvykle vyhlížející skvrna na asteroidu Itokawa? To je stín kosmické sondy Hayabusa, která tento snímek pořídila. Japonská sonda Hayabusa dorazila k asteroidu počátkem září a od té doby vznášející se kosmickou horu snímkovala a manévrovala kolem ní. Snímek nahoře byl...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
