Proč jsou některé části povrchu této planetky tak hladké? Odpověď zřejmě souvisí s dynamikou planetky, která je spíše volnou hromadou suti než pevnou skálou. Neobvyklou planetku Itokawa v roce 2005 navštívila japonská kosmická sonda Hayabusa, která pořídila snímky a zdokumentovala její...
Kde jsou krátery na asteroidu Itokawa? Nečekaně chybí. Japonská sonda Hayabusa se v roce 2005 přiblížila k tomuto zemskému křížiči a odvysílala snímky, které ukazují povrch jiný, než na kterémkoliv jiném dosud fotografovaném tělese Sluneční soustavy, povrch nejspíše...
Nasaďte si svoje červenomodré brýle a vznášejte se vedle asteroidu Itokawa, maličkého světa ve sluneční soustavě o velikosti pouhého půl kilometru. Balvany rozházené po jeho drsném povrchu a nedostatek kráterů naznačují, že tento asteroid je hromadou suti a skládá se z menších kousíčků, které...
Proč jsou některé části povrchu tohoto asteroidu tak hladké? Nikdo neví, ale může to souviset s dynamikou asteroidu, který je spíše jen volnou hromadou suti, než pevným skaliskem. Tento neobvyklý asteroid nedávno navštívila japonská kosmická sonda Hayabusa, která dokumentovala jeho ...
Proč jsou některé části povrchu této planetky tak hladké? Nikdo to doposud neví, ale možná to souvisí s dynamikou planetky (čili asteroidu), která je spíše volnou hromadou suti, jak pevnou skálou. Neobvyklá planetka má nyní návštěvu od japonské kosmické sondy Hayabusa, která dokumentuje...
Co je to ta neobvykle vyhlížející skvrna na asteroidu Itokawa? To je stín kosmické sondy Hayabusa, která tento snímek pořídila. Japonská sonda Hayabusa dorazila k asteroidu počátkem září a od té doby vznášející se kosmickou horu snímkovala a manévrovala kolem ní. Snímek nahoře byl...
Proč jsou některé části povrchu této planetky tak hladké? Odpověď zřejmě souvisí s dynamikou planetky, která je spíše volnou hromadou suti než pevnou skálou. Neobvyklou planetku Itokawa v roce 2005 navštívila japonská kosmická sonda Hayabusa, která pořídila snímky a zdokumentovala její...
Kde jsou krátery na asteroidu Itokawa? Nečekaně chybí. Japonská sonda Hayabusa se v roce 2005 přiblížila k tomuto zemskému křížiči a odvysílala snímky, které ukazují povrch jiný, než na kterémkoliv jiném dosud fotografovaném tělese Sluneční soustavy, povrch nejspíše...
Nasaďte si svoje červenomodré brýle a vznášejte se vedle asteroidu Itokawa, maličkého světa ve sluneční soustavě o velikosti pouhého půl kilometru. Balvany rozházené po jeho drsném povrchu a nedostatek kráterů naznačují, že tento asteroid je hromadou suti a skládá se z menších kousíčků, které...
Proč jsou některé části povrchu tohoto asteroidu tak hladké? Nikdo neví, ale může to souviset s dynamikou asteroidu, který je spíše jen volnou hromadou suti, než pevným skaliskem. Tento neobvyklý asteroid nedávno navštívila japonská kosmická sonda Hayabusa, která dokumentovala jeho ...
Proč jsou některé části povrchu této planetky tak hladké? Nikdo to doposud neví, ale možná to souvisí s dynamikou planetky (čili asteroidu), která je spíše volnou hromadou suti, jak pevnou skálou. Neobvyklá planetka má nyní návštěvu od japonské kosmické sondy Hayabusa, která dokumentuje...
Co je to ta neobvykle vyhlížející skvrna na asteroidu Itokawa? To je stín kosmické sondy Hayabusa, která tento snímek pořídila. Japonská sonda Hayabusa dorazila k asteroidu počátkem září a od té doby vznášející se kosmickou horu snímkovala a manévrovala kolem ní. Snímek nahoře byl...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
