Nebyla to sice bouře století, ale byla to památná noc. Minulou noc vyvrcholil meteorický roj Tau Herkulid, ze kterého obvyklé vylétá jen pár příležitostných meteorů z rozpadající se komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3. Výpočty pro letošek ukazovaly, že by Země mohla procházet zvláště hustým...
Z dálky celá ta věc vypadá jako Orel. Při bližším pohledu na Orlí mlhovinu je ovšem vidět, že jasná oblast je ve skutečnosti okno do středu větší tmavé prachové obálky. Tímto oknem je vidět jasně osvětlená dílna, kde vzniká celá otevřená hvězdokupa. V této dutině jsou vysoké...
Cáry jako jsou tyto je všechno co zůstalo viditelné po hvězdě Mléčné dráhy. Tato hvězda asi před 7500 lety explodovala jako supernova a zanechala po sobě Závojovou mlhovinu, též známou jako Labutí smyčka. Rozpínající se mračno bylo nejspíše jasné jako srpek Měsíce a pro lidi žijící na...
Krásná blízká spirální galaxie IC 342 by mohla být slavnější, kdyby ovšem nebyla tak schovaná. Vesmírný ostrov IC 342 by byl na naší noční obloze výraznou galaxií, ale místo toho je z našeho pohledu téměř ukryt za závojem hvězd a mračen plynu a prachu v rovině naší galaxie Mléčné dráhy. IC...
První náznak toho, co se stane s naším Sluncem byl nechtěně objeven v roce 1764. Charles Messier tehdy připravoval seznam "matoucích" difuzních objektů, aby se nepletly se "zajímavými" kometami. V pořadí 27. objekt na Messierově seznamu je nyní znám jako M27 nebo mlhovina Činka a je...
Nikdo neví, co způsobuje blesky. Je známo, že v některých mracích se pomalu oddělují náboje a vyvolají pak rychlé vyrovnání elektrických nábojů (blesk), ale jak se elektrické náboje v mracích oddělují zůstává předmětem mnoha výzkumů. Nicméně hroty blesků jsou v mracích běžné při...
Nebyla to sice bouře století, ale byla to památná noc. Minulou noc vyvrcholil meteorický roj Tau Herkulid, ze kterého obvyklé vylétá jen pár příležitostných meteorů z rozpadající se komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3. Výpočty pro letošek ukazovaly, že by Země mohla procházet zvláště hustým...
Z dálky celá ta věc vypadá jako Orel. Při bližším pohledu na Orlí mlhovinu je ovšem vidět, že jasná oblast je ve skutečnosti okno do středu větší tmavé prachové obálky. Tímto oknem je vidět jasně osvětlená dílna, kde vzniká celá otevřená hvězdokupa. V této dutině jsou vysoké...
Cáry jako jsou tyto je všechno co zůstalo viditelné po hvězdě Mléčné dráhy. Tato hvězda asi před 7500 lety explodovala jako supernova a zanechala po sobě Závojovou mlhovinu, též známou jako Labutí smyčka. Rozpínající se mračno bylo nejspíše jasné jako srpek Měsíce a pro lidi žijící na...
Krásná blízká spirální galaxie IC 342 by mohla být slavnější, kdyby ovšem nebyla tak schovaná. Vesmírný ostrov IC 342 by byl na naší noční obloze výraznou galaxií, ale místo toho je z našeho pohledu téměř ukryt za závojem hvězd a mračen plynu a prachu v rovině naší galaxie Mléčné dráhy. IC...
První náznak toho, co se stane s naším Sluncem byl nechtěně objeven v roce 1764. Charles Messier tehdy připravoval seznam "matoucích" difuzních objektů, aby se nepletly se "zajímavými" kometami. V pořadí 27. objekt na Messierově seznamu je nyní znám jako M27 nebo mlhovina Činka a je...
Nikdo neví, co způsobuje blesky. Je známo, že v některých mracích se pomalu oddělují náboje a vyvolají pak rychlé vyrovnání elektrických nábojů (blesk), ale jak se elektrické náboje v mracích oddělují zůstává předmětem mnoha výzkumů. Nicméně hroty blesků jsou v mracích běžné při...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
https://en.wikipedia.org/wiki/C/2024_E1_(Wierzcho%C5%9B)
