Nebyla to sice bouře století, ale byla to památná noc. Minulou noc vyvrcholil meteorický roj Tau Herkulid, ze kterého obvyklé vylétá jen pár příležitostných meteorů z rozpadající se komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3. Výpočty pro letošek ukazovaly, že by Země mohla procházet zvláště hustým...
Z dálky celá ta věc vypadá jako Orel. Při bližším pohledu na Orlí mlhovinu je ovšem vidět, že jasná oblast je ve skutečnosti okno do středu větší tmavé prachové obálky. Tímto oknem je vidět jasně osvětlená dílna, kde vzniká celá otevřená hvězdokupa. V této dutině jsou vysoké...
Cáry jako jsou tyto je všechno co zůstalo viditelné po hvězdě Mléčné dráhy. Tato hvězda asi před 7500 lety explodovala jako supernova a zanechala po sobě Závojovou mlhovinu, též známou jako Labutí smyčka. Rozpínající se mračno bylo nejspíše jasné jako srpek Měsíce a pro lidi žijící na...
Krásná blízká spirální galaxie IC 342 by mohla být slavnější, kdyby ovšem nebyla tak schovaná. Vesmírný ostrov IC 342 by byl na naší noční obloze výraznou galaxií, ale místo toho je z našeho pohledu téměř ukryt za závojem hvězd a mračen plynu a prachu v rovině naší galaxie Mléčné dráhy. IC...
První náznak toho, co se stane s naším Sluncem byl nechtěně objeven v roce 1764. Charles Messier tehdy připravoval seznam "matoucích" difuzních objektů, aby se nepletly se "zajímavými" kometami. V pořadí 27. objekt na Messierově seznamu je nyní znám jako M27 nebo mlhovina Činka a je...
Nikdo neví, co způsobuje blesky. Je známo, že v některých mracích se pomalu oddělují náboje a vyvolají pak rychlé vyrovnání elektrických nábojů (blesk), ale jak se elektrické náboje v mracích oddělují zůstává předmětem mnoha výzkumů. Nicméně hroty blesků jsou v mracích běžné při...
Nebyla to sice bouře století, ale byla to památná noc. Minulou noc vyvrcholil meteorický roj Tau Herkulid, ze kterého obvyklé vylétá jen pár příležitostných meteorů z rozpadající se komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3. Výpočty pro letošek ukazovaly, že by Země mohla procházet zvláště hustým...
Z dálky celá ta věc vypadá jako Orel. Při bližším pohledu na Orlí mlhovinu je ovšem vidět, že jasná oblast je ve skutečnosti okno do středu větší tmavé prachové obálky. Tímto oknem je vidět jasně osvětlená dílna, kde vzniká celá otevřená hvězdokupa. V této dutině jsou vysoké...
Cáry jako jsou tyto je všechno co zůstalo viditelné po hvězdě Mléčné dráhy. Tato hvězda asi před 7500 lety explodovala jako supernova a zanechala po sobě Závojovou mlhovinu, též známou jako Labutí smyčka. Rozpínající se mračno bylo nejspíše jasné jako srpek Měsíce a pro lidi žijící na...
Krásná blízká spirální galaxie IC 342 by mohla být slavnější, kdyby ovšem nebyla tak schovaná. Vesmírný ostrov IC 342 by byl na naší noční obloze výraznou galaxií, ale místo toho je z našeho pohledu téměř ukryt za závojem hvězd a mračen plynu a prachu v rovině naší galaxie Mléčné dráhy. IC...
První náznak toho, co se stane s naším Sluncem byl nechtěně objeven v roce 1764. Charles Messier tehdy připravoval seznam "matoucích" difuzních objektů, aby se nepletly se "zajímavými" kometami. V pořadí 27. objekt na Messierově seznamu je nyní znám jako M27 nebo mlhovina Činka a je...
Nikdo neví, co způsobuje blesky. Je známo, že v některých mracích se pomalu oddělují náboje a vyvolají pak rychlé vyrovnání elektrických nábojů (blesk), ale jak se elektrické náboje v mracích oddělují zůstává předmětem mnoha výzkumů. Nicméně hroty blesků jsou v mracích běžné při...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Po deštích se krajina ponořila do mlhy. Úplněk zvaný jelení se vynořil nad střechou protějšího domu, za několik minut v husté mlze zaniklo jeho slabé světlo
