Nebyla to sice bouře století, ale byla to památná noc. Minulou noc vyvrcholil meteorický roj Tau Herkulid, ze kterého obvyklé vylétá jen pár příležitostných meteorů z rozpadající se komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3. Výpočty pro letošek ukazovaly, že by Země mohla procházet zvláště hustým...
Z dálky celá ta věc vypadá jako Orel. Při bližším pohledu na Orlí mlhovinu je ovšem vidět, že jasná oblast je ve skutečnosti okno do středu větší tmavé prachové obálky. Tímto oknem je vidět jasně osvětlená dílna, kde vzniká celá otevřená hvězdokupa. V této dutině jsou vysoké...
Cáry jako jsou tyto je všechno co zůstalo viditelné po hvězdě Mléčné dráhy. Tato hvězda asi před 7500 lety explodovala jako supernova a zanechala po sobě Závojovou mlhovinu, též známou jako Labutí smyčka. Rozpínající se mračno bylo nejspíše jasné jako srpek Měsíce a pro lidi žijící na...
Krásná blízká spirální galaxie IC 342 by mohla být slavnější, kdyby ovšem nebyla tak schovaná. Vesmírný ostrov IC 342 by byl na naší noční obloze výraznou galaxií, ale místo toho je z našeho pohledu téměř ukryt za závojem hvězd a mračen plynu a prachu v rovině naší galaxie Mléčné dráhy. IC...
První náznak toho, co se stane s naším Sluncem byl nechtěně objeven v roce 1764. Charles Messier tehdy připravoval seznam "matoucích" difuzních objektů, aby se nepletly se "zajímavými" kometami. V pořadí 27. objekt na Messierově seznamu je nyní znám jako M27 nebo mlhovina Činka a je...
Nikdo neví, co způsobuje blesky. Je známo, že v některých mracích se pomalu oddělují náboje a vyvolají pak rychlé vyrovnání elektrických nábojů (blesk), ale jak se elektrické náboje v mracích oddělují zůstává předmětem mnoha výzkumů. Nicméně hroty blesků jsou v mracích běžné při...
Nebyla to sice bouře století, ale byla to památná noc. Minulou noc vyvrcholil meteorický roj Tau Herkulid, ze kterého obvyklé vylétá jen pár příležitostných meteorů z rozpadající se komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3. Výpočty pro letošek ukazovaly, že by Země mohla procházet zvláště hustým...
Z dálky celá ta věc vypadá jako Orel. Při bližším pohledu na Orlí mlhovinu je ovšem vidět, že jasná oblast je ve skutečnosti okno do středu větší tmavé prachové obálky. Tímto oknem je vidět jasně osvětlená dílna, kde vzniká celá otevřená hvězdokupa. V této dutině jsou vysoké...
Cáry jako jsou tyto je všechno co zůstalo viditelné po hvězdě Mléčné dráhy. Tato hvězda asi před 7500 lety explodovala jako supernova a zanechala po sobě Závojovou mlhovinu, též známou jako Labutí smyčka. Rozpínající se mračno bylo nejspíše jasné jako srpek Měsíce a pro lidi žijící na...
Krásná blízká spirální galaxie IC 342 by mohla být slavnější, kdyby ovšem nebyla tak schovaná. Vesmírný ostrov IC 342 by byl na naší noční obloze výraznou galaxií, ale místo toho je z našeho pohledu téměř ukryt za závojem hvězd a mračen plynu a prachu v rovině naší galaxie Mléčné dráhy. IC...
První náznak toho, co se stane s naším Sluncem byl nechtěně objeven v roce 1764. Charles Messier tehdy připravoval seznam "matoucích" difuzních objektů, aby se nepletly se "zajímavými" kometami. V pořadí 27. objekt na Messierově seznamu je nyní znám jako M27 nebo mlhovina Činka a je...
Nikdo neví, co způsobuje blesky. Je známo, že v některých mracích se pomalu oddělují náboje a vyvolají pak rychlé vyrovnání elektrických nábojů (blesk), ale jak se elektrické náboje v mracích oddělují zůstává předmětem mnoha výzkumů. Nicméně hroty blesků jsou v mracích běžné při...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
