Používají se lasery z obřích dalekohledů k obraně Země? Ne. Lasery vyzařující z dalekohledů se dnes běžně používají ke zvýšení přesnosti astronomických pozorování. V některých směrech mohou zemskou atmosférou vyvolané fluktuace ve světle hvězd indikovat, jak se mění hmota vzduchu nad...
Proč hvězdy poblikávají? Může za to naše atmosféra, jelikož se v ní neustále pohybují kapsy vzduchu o poněkud jiné teplotě a tudíž křiví dráhu světla vzdálených astronomických objektů. Atmosférická turbulence je pro astronomy problémem, jelikož rozmazává obrazy zdrojů, které by chtěli studovat....
Útočí lasery z obřích dalekohledů na střed Galaxie? Ne. Lasery na dalekohledech se nyní běžně používají pro zlepšení přesnosti astronomických pozorování. Měření fluktuace světla hvězd vyvolané zemskou atmosférou mohou v některých místech oblohy určit, jak se mění vzdušná hmota nad...
Proč ti lidé střílí silným laserem do centra naší Galaxie? Naštěstí to neznamená první krok nějaké galaktické války. Místo toho astronomové z evropského Velmi velkého dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile zkouší měřit zborcení obrazu v neustále se měnící atmosféře Země. ...
Používají se lasery z obřích dalekohledů k obraně Země? Ne. Lasery vyzařující z dalekohledů se dnes běžně používají ke zvýšení přesnosti astronomických pozorování. V některých směrech mohou zemskou atmosférou vyvolané fluktuace ve světle hvězd indikovat, jak se mění hmota vzduchu nad...
Proč hvězdy poblikávají? Může za to naše atmosféra, jelikož se v ní neustále pohybují kapsy vzduchu o poněkud jiné teplotě a tudíž křiví dráhu světla vzdálených astronomických objektů. Atmosférická turbulence je pro astronomy problémem, jelikož rozmazává obrazy zdrojů, které by chtěli studovat....
Útočí lasery z obřích dalekohledů na střed Galaxie? Ne. Lasery na dalekohledech se nyní běžně používají pro zlepšení přesnosti astronomických pozorování. Měření fluktuace světla hvězd vyvolané zemskou atmosférou mohou v některých místech oblohy určit, jak se mění vzdušná hmota nad...
Proč ti lidé střílí silným laserem do centra naší Galaxie? Naštěstí to neznamená první krok nějaké galaktické války. Místo toho astronomové z evropského Velmi velkého dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile zkouší měřit zborcení obrazu v neustále se měnící atmosféře Země. ...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
