Mars nadále v noci září jako brilantní nažloutlé nebeské světlo. K toulavé planetě se na bezměsíčné tmavé obloze 18. listopadu mezi mraky krátce přidal záblesk meteoru. Stačila jediná expozice, aby zaznamenala jak Země zametla prach z periodické komety Tempel-Tuttle při každoročním meteorickém roji...
Tento týden na Zemi pršely Leonidy, každoroční meteorický roj trosek prachu z oběžné dráhy komety 55P/Tempel-Tuttle. Leonidy jsou vidět na tomto kompozitní pohledu na noční oblohu ze zahradní hvězdárničky v jižním Ontariu. Jednotlivé snímky pořízené kamerou na stativu zachytily meteorickou...
Minulý týden pročísl noc tento krásný dlouhý meteor z roje Leonid. Stopa meteoru zachycená na obloze nad Mt.Wilsonem v Kalifornii, USA fotografem Bobem Yenem v noci 17/18.listopadu zabírá asi 70-ti násobek zdánlivého průměru měsíčního úplňku. Stopa Leonidy se zableskla od vnější části...
Nedávný meteorický roj Leonid byl bohatý na jasné bolidy, které zanechaly dlouhotrvající stopy rozprostírající se po noční obloze. Tyto trvající stopy nezáří odraženým světlem, ale záhadně sami od sebe. Jsou viditelné po dlouhé minuty a unášeny větrem ve výškách do 100 km mohou postupně získávat...
Většina meteoroidů Leonid, kousků zbytků komety která vytváří každoroční meteorickou spršku Leonid, měří v průměru od sotva milimetru do centimetru. I tak tato kosmická zrnka písku dokáží vytvořit docela spektakulární podívanou. Jak může něco tak malého vytvořit tak moc světla? Odpovědí je...
Mars nadále v noci září jako brilantní nažloutlé nebeské světlo. K toulavé planetě se na bezměsíčné tmavé obloze 18. listopadu mezi mraky krátce přidal záblesk meteoru. Stačila jediná expozice, aby zaznamenala jak Země zametla prach z periodické komety Tempel-Tuttle při každoročním meteorickém roji...
Tento týden na Zemi pršely Leonidy, každoroční meteorický roj trosek prachu z oběžné dráhy komety 55P/Tempel-Tuttle. Leonidy jsou vidět na tomto kompozitní pohledu na noční oblohu ze zahradní hvězdárničky v jižním Ontariu. Jednotlivé snímky pořízené kamerou na stativu zachytily meteorickou...
Minulý týden pročísl noc tento krásný dlouhý meteor z roje Leonid. Stopa meteoru zachycená na obloze nad Mt.Wilsonem v Kalifornii, USA fotografem Bobem Yenem v noci 17/18.listopadu zabírá asi 70-ti násobek zdánlivého průměru měsíčního úplňku. Stopa Leonidy se zableskla od vnější části...
Nedávný meteorický roj Leonid byl bohatý na jasné bolidy, které zanechaly dlouhotrvající stopy rozprostírající se po noční obloze. Tyto trvající stopy nezáří odraženým světlem, ale záhadně sami od sebe. Jsou viditelné po dlouhé minuty a unášeny větrem ve výškách do 100 km mohou postupně získávat...
Většina meteoroidů Leonid, kousků zbytků komety která vytváří každoroční meteorickou spršku Leonid, měří v průměru od sotva milimetru do centimetru. I tak tato kosmická zrnka písku dokáží vytvořit docela spektakulární podívanou. Jak může něco tak malého vytvořit tak moc světla? Odpovědí je...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
