Hledání kostlivce ve skříni.Autor: Jaroslav Vyskočil150 miliard korun, to je přibližná hodnota, kterou je lidstvo ochotno zaplatit za hledání kostlivce ve skříni. Tolik stálo vybudování urychlovače LHC. Zařízení, které by mělo pomoci doplnit standardní model a podat nám odpovědi na některé z...
Proč mají věci hmotnost? Při hledání odpovědi evropský CERN postavil nejsilnější, lidmi dosud postavený, urychlovač částic LHC (Large Hadron Collider). LHC už od roku 2008 sráží protony dosud bezprecedentními vzájemnými rychlostmi. LHC zkoumá předpokládané vysvětlení, že hmotnost...
Proč mají objekty hmotnost? Europská organizace CERN postavila nejsilnější urychlovač částic LHC (Large Hadron Collider), který doposud lidé vytvořili a pomůže tak s hledáním odpovědi. LHC má začít v květnu srážet navzájem protony bezprecedentními rychlostmi. LHC bude zkoumat přední...
Víte, že můžete například pomáhat ve výzkumu léků proti smrtelným chorobám, gravitačních vln ve vesmíru, nebo modelování Mléčné dráhy v době, kdy píšete v textovém editoru, při práci ve skladovém programu, při stahování dat, při sledování filmu, nebo když si popíjíte svůj šálek kávy a nechce se vám...
Hledání kostlivce ve skříni.Autor: Jaroslav Vyskočil150 miliard korun, to je přibližná hodnota, kterou je lidstvo ochotno zaplatit za hledání kostlivce ve skříni. Tolik stálo vybudování urychlovače LHC. Zařízení, které by mělo pomoci doplnit standardní model a podat nám odpovědi na některé z...
Proč mají věci hmotnost? Při hledání odpovědi evropský CERN postavil nejsilnější, lidmi dosud postavený, urychlovač částic LHC (Large Hadron Collider). LHC už od roku 2008 sráží protony dosud bezprecedentními vzájemnými rychlostmi. LHC zkoumá předpokládané vysvětlení, že hmotnost...
Proč mají objekty hmotnost? Europská organizace CERN postavila nejsilnější urychlovač částic LHC (Large Hadron Collider), který doposud lidé vytvořili a pomůže tak s hledáním odpovědi. LHC má začít v květnu srážet navzájem protony bezprecedentními rychlostmi. LHC bude zkoumat přední...
Víte, že můžete například pomáhat ve výzkumu léků proti smrtelným chorobám, gravitačních vln ve vesmíru, nebo modelování Mléčné dráhy v době, kdy píšete v textovém editoru, při práci ve skladovém programu, při stahování dat, při sledování filmu, nebo když si popíjíte svůj šálek kávy a nechce se vám...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek komety 24P/Schaumasse. Sever je nahoře, východ vlevo, proti originálu 3x zmenšeno. V době fotografování byla vzdálena od Země 0.669 au, od Slunce 1.517 au.
