Hledání kostlivce ve skříni.Autor: Jaroslav Vyskočil150 miliard korun, to je přibližná hodnota, kterou je lidstvo ochotno zaplatit za hledání kostlivce ve skříni. Tolik stálo vybudování urychlovače LHC. Zařízení, které by mělo pomoci doplnit standardní model a podat nám odpovědi na některé z...
Proč mají věci hmotnost? Při hledání odpovědi evropský CERN postavil nejsilnější, lidmi dosud postavený, urychlovač částic LHC (Large Hadron Collider). LHC už od roku 2008 sráží protony dosud bezprecedentními vzájemnými rychlostmi. LHC zkoumá předpokládané vysvětlení, že hmotnost...
Proč mají objekty hmotnost? Europská organizace CERN postavila nejsilnější urychlovač částic LHC (Large Hadron Collider), který doposud lidé vytvořili a pomůže tak s hledáním odpovědi. LHC má začít v květnu srážet navzájem protony bezprecedentními rychlostmi. LHC bude zkoumat přední...
Víte, že můžete například pomáhat ve výzkumu léků proti smrtelným chorobám, gravitačních vln ve vesmíru, nebo modelování Mléčné dráhy v době, kdy píšete v textovém editoru, při práci ve skladovém programu, při stahování dat, při sledování filmu, nebo když si popíjíte svůj šálek kávy a nechce se vám...
Hledání kostlivce ve skříni.Autor: Jaroslav Vyskočil150 miliard korun, to je přibližná hodnota, kterou je lidstvo ochotno zaplatit za hledání kostlivce ve skříni. Tolik stálo vybudování urychlovače LHC. Zařízení, které by mělo pomoci doplnit standardní model a podat nám odpovědi na některé z...
Proč mají věci hmotnost? Při hledání odpovědi evropský CERN postavil nejsilnější, lidmi dosud postavený, urychlovač částic LHC (Large Hadron Collider). LHC už od roku 2008 sráží protony dosud bezprecedentními vzájemnými rychlostmi. LHC zkoumá předpokládané vysvětlení, že hmotnost...
Proč mají objekty hmotnost? Europská organizace CERN postavila nejsilnější urychlovač částic LHC (Large Hadron Collider), který doposud lidé vytvořili a pomůže tak s hledáním odpovědi. LHC má začít v květnu srážet navzájem protony bezprecedentními rychlostmi. LHC bude zkoumat přední...
Víte, že můžete například pomáhat ve výzkumu léků proti smrtelným chorobám, gravitačních vln ve vesmíru, nebo modelování Mléčné dráhy v době, kdy píšete v textovém editoru, při práci ve skladovém programu, při stahování dat, při sledování filmu, nebo když si popíjíte svůj šálek kávy a nechce se vám...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
