Jak vznikla tato obří díra? Rozsáhlá emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velkém Magellanově mračnu má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové se pokoušejí zjistit proč. Jednou možností jsou částicové větry vyvrhované hmotnými hvězdami uvnitř bubliny, které...
Opravdu obří komplex emisních mlhovin N44 měří asi 1000 světelných let. Září na jižní obloze jako příslušník naší sousední galaxie Velké Magellanovo mračno ve vzdálenosti 170 000 světelných let. Intenzivní záření a větry z horkých, mladých, svítivých hvězd v N44 vybuzují a tvářejí vlákna a...
N44 je jednou z největších a nejspletitějších mlhovin v této části vesmíru. N44 se nachází se v našem galaktickém sousedovi, ve Velkém Magellanově mračnu, a obsahuje početné hmotné jasné hvězdy, dlouhé pásy tmavého prachu a nesmírná mračna červeně zářícího vodíku. Červená barva emisní...
Jak vznikla tato obrovská díra? Nesmírně velká emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velký Magellanův mrak má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové zkouší přijít na to, proč. Jednou možností jsou částicové větry z hmotných hvězd uvnitř bubliny, které vytlačují...
Jak vznikla tato obří díra? Rozsáhlá emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velkém Magellanově mračnu má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové se pokoušejí zjistit proč. Jednou možností jsou částicové větry vyvrhované hmotnými hvězdami uvnitř bubliny, které...
Opravdu obří komplex emisních mlhovin N44 měří asi 1000 světelných let. Září na jižní obloze jako příslušník naší sousední galaxie Velké Magellanovo mračno ve vzdálenosti 170 000 světelných let. Intenzivní záření a větry z horkých, mladých, svítivých hvězd v N44 vybuzují a tvářejí vlákna a...
N44 je jednou z největších a nejspletitějších mlhovin v této části vesmíru. N44 se nachází se v našem galaktickém sousedovi, ve Velkém Magellanově mračnu, a obsahuje početné hmotné jasné hvězdy, dlouhé pásy tmavého prachu a nesmírná mračna červeně zářícího vodíku. Červená barva emisní...
Jak vznikla tato obrovská díra? Nesmírně velká emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velký Magellanův mrak má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové zkouší přijít na to, proč. Jednou možností jsou částicové větry z hmotných hvězd uvnitř bubliny, které vytlačují...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
Neptun a Saturn iPhonem 15 Pro Max. Mapa ze stellarium-web.org.
