Jak vznikla tato obří díra? Rozsáhlá emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velkém Magellanově mračnu má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové se pokoušejí zjistit proč. Jednou možností jsou částicové větry vyvrhované hmotnými hvězdami uvnitř bubliny, které...
Opravdu obří komplex emisních mlhovin N44 měří asi 1000 světelných let. Září na jižní obloze jako příslušník naší sousední galaxie Velké Magellanovo mračno ve vzdálenosti 170 000 světelných let. Intenzivní záření a větry z horkých, mladých, svítivých hvězd v N44 vybuzují a tvářejí vlákna a...
N44 je jednou z největších a nejspletitějších mlhovin v této části vesmíru. N44 se nachází se v našem galaktickém sousedovi, ve Velkém Magellanově mračnu, a obsahuje početné hmotné jasné hvězdy, dlouhé pásy tmavého prachu a nesmírná mračna červeně zářícího vodíku. Červená barva emisní...
Jak vznikla tato obrovská díra? Nesmírně velká emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velký Magellanův mrak má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové zkouší přijít na to, proč. Jednou možností jsou částicové větry z hmotných hvězd uvnitř bubliny, které vytlačují...
Jak vznikla tato obří díra? Rozsáhlá emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velkém Magellanově mračnu má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové se pokoušejí zjistit proč. Jednou možností jsou částicové větry vyvrhované hmotnými hvězdami uvnitř bubliny, které...
Opravdu obří komplex emisních mlhovin N44 měří asi 1000 světelných let. Září na jižní obloze jako příslušník naší sousední galaxie Velké Magellanovo mračno ve vzdálenosti 170 000 světelných let. Intenzivní záření a větry z horkých, mladých, svítivých hvězd v N44 vybuzují a tvářejí vlákna a...
N44 je jednou z největších a nejspletitějších mlhovin v této části vesmíru. N44 se nachází se v našem galaktickém sousedovi, ve Velkém Magellanově mračnu, a obsahuje početné hmotné jasné hvězdy, dlouhé pásy tmavého prachu a nesmírná mračna červeně zářícího vodíku. Červená barva emisní...
Jak vznikla tato obrovská díra? Nesmírně velká emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velký Magellanův mrak má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové zkouší přijít na to, proč. Jednou možností jsou částicové větry z hmotných hvězd uvnitř bubliny, které vytlačují...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.
