Jak vznikla tato obří díra? Rozsáhlá emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velkém Magellanově mračnu má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové se pokoušejí zjistit proč. Jednou možností jsou částicové větry vyvrhované hmotnými hvězdami uvnitř bubliny, které...
Opravdu obří komplex emisních mlhovin N44 měří asi 1000 světelných let. Září na jižní obloze jako příslušník naší sousední galaxie Velké Magellanovo mračno ve vzdálenosti 170 000 světelných let. Intenzivní záření a větry z horkých, mladých, svítivých hvězd v N44 vybuzují a tvářejí vlákna a...
N44 je jednou z největších a nejspletitějších mlhovin v této části vesmíru. N44 se nachází se v našem galaktickém sousedovi, ve Velkém Magellanově mračnu, a obsahuje početné hmotné jasné hvězdy, dlouhé pásy tmavého prachu a nesmírná mračna červeně zářícího vodíku. Červená barva emisní...
Jak vznikla tato obrovská díra? Nesmírně velká emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velký Magellanův mrak má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové zkouší přijít na to, proč. Jednou možností jsou částicové větry z hmotných hvězd uvnitř bubliny, které vytlačují...
Jak vznikla tato obří díra? Rozsáhlá emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velkém Magellanově mračnu má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové se pokoušejí zjistit proč. Jednou možností jsou částicové větry vyvrhované hmotnými hvězdami uvnitř bubliny, které...
Opravdu obří komplex emisních mlhovin N44 měří asi 1000 světelných let. Září na jižní obloze jako příslušník naší sousední galaxie Velké Magellanovo mračno ve vzdálenosti 170 000 světelných let. Intenzivní záření a větry z horkých, mladých, svítivých hvězd v N44 vybuzují a tvářejí vlákna a...
N44 je jednou z největších a nejspletitějších mlhovin v této části vesmíru. N44 se nachází se v našem galaktickém sousedovi, ve Velkém Magellanově mračnu, a obsahuje početné hmotné jasné hvězdy, dlouhé pásy tmavého prachu a nesmírná mračna červeně zářícího vodíku. Červená barva emisní...
Jak vznikla tato obrovská díra? Nesmírně velká emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velký Magellanův mrak má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové zkouší přijít na to, proč. Jednou možností jsou částicové větry z hmotných hvězd uvnitř bubliny, které vytlačují...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 1. do 11. 1. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je nad jihem až jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem Jupiter, který bude v opozici, a tedy nejblíže Zemi a viditelný celou noc. Uran je také v noci vysoko na obloze a chybí jen planety v konjunkci se Sluncem. Aktivita Slunce se zvýšila a erupce vedly i k aktivitě geomagnetického pole a slabým polárním zářím. Pokračují starty Falconů 9 pro platící zákazníky i pro vlastní síť Starlink. K testu se chystá nová raketa Ceres-2. Před 90 lety se narodil Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil záření kosmického pozadí.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když
Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33. Složeno ze 119 jednotlivých expozic po 10 sekundách. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Výsledek nepříznivě ovlivnilo silné měsíční světlo, které se navíc rozptylovalo na souvislé sněhové pokrývce. Teplota vzduchu -10.7°C.
