Jak vznikla tato obří díra? Rozsáhlá emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velkém Magellanově mračnu má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové se pokoušejí zjistit proč. Jednou možností jsou částicové větry vyvrhované hmotnými hvězdami uvnitř bubliny, které...
Opravdu obří komplex emisních mlhovin N44 měří asi 1000 světelných let. Září na jižní obloze jako příslušník naší sousední galaxie Velké Magellanovo mračno ve vzdálenosti 170 000 světelných let. Intenzivní záření a větry z horkých, mladých, svítivých hvězd v N44 vybuzují a tvářejí vlákna a...
N44 je jednou z největších a nejspletitějších mlhovin v této části vesmíru. N44 se nachází se v našem galaktickém sousedovi, ve Velkém Magellanově mračnu, a obsahuje početné hmotné jasné hvězdy, dlouhé pásy tmavého prachu a nesmírná mračna červeně zářícího vodíku. Červená barva emisní...
Jak vznikla tato obrovská díra? Nesmírně velká emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velký Magellanův mrak má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové zkouší přijít na to, proč. Jednou možností jsou částicové větry z hmotných hvězd uvnitř bubliny, které vytlačují...
Jak vznikla tato obří díra? Rozsáhlá emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velkém Magellanově mračnu má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové se pokoušejí zjistit proč. Jednou možností jsou částicové větry vyvrhované hmotnými hvězdami uvnitř bubliny, které...
Opravdu obří komplex emisních mlhovin N44 měří asi 1000 světelných let. Září na jižní obloze jako příslušník naší sousední galaxie Velké Magellanovo mračno ve vzdálenosti 170 000 světelných let. Intenzivní záření a větry z horkých, mladých, svítivých hvězd v N44 vybuzují a tvářejí vlákna a...
N44 je jednou z největších a nejspletitějších mlhovin v této části vesmíru. N44 se nachází se v našem galaktickém sousedovi, ve Velkém Magellanově mračnu, a obsahuje početné hmotné jasné hvězdy, dlouhé pásy tmavého prachu a nesmírná mračna červeně zářícího vodíku. Červená barva emisní...
Jak vznikla tato obrovská díra? Nesmírně velká emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velký Magellanův mrak má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové zkouší přijít na to, proč. Jednou možností jsou částicové větry z hmotných hvězd uvnitř bubliny, které vytlačují...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2025 obdržel snímek „Bolid nad školou“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Pecka Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a
