Co po sobě zanechala tato supernova? Světlo z obří hvězdné exploze ve Velkém Magellanovu mračnu (Large Magellanic Cloud - LMC) dosáhlo poprvé Zemi před pouhými 2000 lety. LMC je blízký galaktický soused naší Galaxie Mléčné dráhy a fronta zuřivého výbuchu se nyní pohybuje vně a ničí nebo...
Co zanechala tato supernova? Teprve před 2000 lety vybuchla ve Velkém Magelanově mračnu (LMC - Large Magellanic Clouds), což je blízký soused naší Mléčné dráhy, hmotná hvězda. Výsledkem je bouřlivá explozivní fronta, která jak se pohybuje, tak ničí nebo přesouvá okolní plynová mračna a...
Tento obraz trosek masivní hvězdné exploze - zbytku supernovy N63A ve falešných barvách ve více vlnových délkách je bohatý na obálky a oblouky. Rentgenová emise (modrá) pochází z plynu zahřátého na 10 miliónů stupňů, když uzlíky rychle se pohybujícího materiálu z kosmického výbuchu vymetly...
Co po sobě zanechala tato supernova? Světlo z obří hvězdné exploze ve Velkém Magellanovu mračnu (Large Magellanic Cloud - LMC) dosáhlo poprvé Zemi před pouhými 2000 lety. LMC je blízký galaktický soused naší Galaxie Mléčné dráhy a fronta zuřivého výbuchu se nyní pohybuje vně a ničí nebo...
Co zanechala tato supernova? Teprve před 2000 lety vybuchla ve Velkém Magelanově mračnu (LMC - Large Magellanic Clouds), což je blízký soused naší Mléčné dráhy, hmotná hvězda. Výsledkem je bouřlivá explozivní fronta, která jak se pohybuje, tak ničí nebo přesouvá okolní plynová mračna a...
Tento obraz trosek masivní hvězdné exploze - zbytku supernovy N63A ve falešných barvách ve více vlnových délkách je bohatý na obálky a oblouky. Rentgenová emise (modrá) pochází z plynu zahřátého na 10 miliónů stupňů, když uzlíky rychle se pohybujícího materiálu z kosmického výbuchu vymetly...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
