Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12. února 2001 jemně dosedla na povrch Erosu při úplně prvním přistání na planetce. Kamera sondy během sestupu zaznamenala sled snímků povrchu tohoto maličkého světa, které ukazují rozlomené balvany, prachem vyplněné krátery a tajemný zhroucený...
Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12.února 2000 jemně dosedla na povrch Erosu, což bylo vůbec první přistání na asteroidu. Při sestupu kamera sondy pořizovala sled snímků povrchu miniaturního světa a objevila balvany, prachem zaplněné krátery a tajemné propadlé oblasti povrchu. Poslední...
Asteroid Eros 433, který obíhá Slunce mezi Marsem a Zemí navštívila v únoru roku 2000 automatická sonda NEAR-Shoemaker. Více jak 100,000 snímků tohoto převalujícího se kosmického skaliska pořízených sondou NEAR bylo zkombinováno do vysokorozlišující kompozice nahoře. NEAR vědcům ...
Co leží pod povrchem Erosu? Tento snímek pořízený před dvěma týdny sondou NEAR, jež tmavý asteroid obíhá, ukazuje kilometr široký kráter, kde pod tmavým regolitovým povrchem leží určité typy světlých materiálů. Tato světlá látka viditelná i na jiných fotografiích, může být poměrně čerstvým...
Kosmická sonda NASA NEAR obíhající asteroid 433 Eros ve vzdálenosti 145 miliónů mil (232 mil.km) od Země vysílá zpět úžasné záběry, tak jak postupuje její rok dlouhá výzkumná mise. Mozaika z nedávných snímků sondy NEAR pořízených ze vzdálenosti kolem 127 mil (200 km) na tomto snímku ilustruje...
Evropská kosmická agentura ESA včera zveřejnila tento a další spektakulární snímky "prvního světla" z její nové rentgenové observatoře na oběžné dráze pokřtěné XMM-Newton. Bouřlivá a zpěněná oblast zrodu a zániku hvězd v naší malé sousední galaxii Velkém Magellanově mraku (LMC) na tomto poli...
Po neočekávané cestě kolem Slunce navíc se nyní sonda NEAR způsobně přibližuje k asteroidu 433, Eros důstojnou relativní rychlostí asi 20 mil za hodinu (32km/h) Sonda NEAR, která je stále asi 2000 mil (3200km) daleko, se přiblíží až na vzdálenost 200 mil (320km) 14.února - na...
Dne 23.prosince 1998 prolétla sonda NEAR - Near Earth Asteroid Rendezvous kolem asteroidu 433 Eros. Robotická sonda měla zabrzdit a obíhat Eros, ale neočekávané zastavení hlavního motoru tento plán znemožnilo. Nyní se sonda NEAR zase blíží k asteroidu a udělá další pokus o navedení na oběžnou...
Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12. února 2001 jemně dosedla na povrch Erosu při úplně prvním přistání na planetce. Kamera sondy během sestupu zaznamenala sled snímků povrchu tohoto maličkého světa, které ukazují rozlomené balvany, prachem vyplněné krátery a tajemný zhroucený...
Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12.února 2000 jemně dosedla na povrch Erosu, což bylo vůbec první přistání na asteroidu. Při sestupu kamera sondy pořizovala sled snímků povrchu miniaturního světa a objevila balvany, prachem zaplněné krátery a tajemné propadlé oblasti povrchu. Poslední...
Asteroid Eros 433, který obíhá Slunce mezi Marsem a Zemí navštívila v únoru roku 2000 automatická sonda NEAR-Shoemaker. Více jak 100,000 snímků tohoto převalujícího se kosmického skaliska pořízených sondou NEAR bylo zkombinováno do vysokorozlišující kompozice nahoře. NEAR vědcům ...
Co leží pod povrchem Erosu? Tento snímek pořízený před dvěma týdny sondou NEAR, jež tmavý asteroid obíhá, ukazuje kilometr široký kráter, kde pod tmavým regolitovým povrchem leží určité typy světlých materiálů. Tato světlá látka viditelná i na jiných fotografiích, může být poměrně čerstvým...
Kosmická sonda NASA NEAR obíhající asteroid 433 Eros ve vzdálenosti 145 miliónů mil (232 mil.km) od Země vysílá zpět úžasné záběry, tak jak postupuje její rok dlouhá výzkumná mise. Mozaika z nedávných snímků sondy NEAR pořízených ze vzdálenosti kolem 127 mil (200 km) na tomto snímku ilustruje...
Evropská kosmická agentura ESA včera zveřejnila tento a další spektakulární snímky "prvního světla" z její nové rentgenové observatoře na oběžné dráze pokřtěné XMM-Newton. Bouřlivá a zpěněná oblast zrodu a zániku hvězd v naší malé sousední galaxii Velkém Magellanově mraku (LMC) na tomto poli...
Po neočekávané cestě kolem Slunce navíc se nyní sonda NEAR způsobně přibližuje k asteroidu 433, Eros důstojnou relativní rychlostí asi 20 mil za hodinu (32km/h) Sonda NEAR, která je stále asi 2000 mil (3200km) daleko, se přiblíží až na vzdálenost 200 mil (320km) 14.února - na...
Dne 23.prosince 1998 prolétla sonda NEAR - Near Earth Asteroid Rendezvous kolem asteroidu 433 Eros. Robotická sonda měla zabrzdit a obíhat Eros, ale neočekávané zastavení hlavního motoru tento plán znemožnilo. Nyní se sonda NEAR zase blíží k asteroidu a udělá další pokus o navedení na oběžnou...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
