Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12. února 2001 jemně dosedla na povrch Erosu při úplně prvním přistání na planetce. Kamera sondy během sestupu zaznamenala sled snímků povrchu tohoto maličkého světa, které ukazují rozlomené balvany, prachem vyplněné krátery a tajemný zhroucený...
Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12.února 2000 jemně dosedla na povrch Erosu, což bylo vůbec první přistání na asteroidu. Při sestupu kamera sondy pořizovala sled snímků povrchu miniaturního světa a objevila balvany, prachem zaplněné krátery a tajemné propadlé oblasti povrchu. Poslední...
Asteroid Eros 433, který obíhá Slunce mezi Marsem a Zemí navštívila v únoru roku 2000 automatická sonda NEAR-Shoemaker. Více jak 100,000 snímků tohoto převalujícího se kosmického skaliska pořízených sondou NEAR bylo zkombinováno do vysokorozlišující kompozice nahoře. NEAR vědcům ...
Co leží pod povrchem Erosu? Tento snímek pořízený před dvěma týdny sondou NEAR, jež tmavý asteroid obíhá, ukazuje kilometr široký kráter, kde pod tmavým regolitovým povrchem leží určité typy světlých materiálů. Tato světlá látka viditelná i na jiných fotografiích, může být poměrně čerstvým...
Kosmická sonda NASA NEAR obíhající asteroid 433 Eros ve vzdálenosti 145 miliónů mil (232 mil.km) od Země vysílá zpět úžasné záběry, tak jak postupuje její rok dlouhá výzkumná mise. Mozaika z nedávných snímků sondy NEAR pořízených ze vzdálenosti kolem 127 mil (200 km) na tomto snímku ilustruje...
Evropská kosmická agentura ESA včera zveřejnila tento a další spektakulární snímky "prvního světla" z její nové rentgenové observatoře na oběžné dráze pokřtěné XMM-Newton. Bouřlivá a zpěněná oblast zrodu a zániku hvězd v naší malé sousední galaxii Velkém Magellanově mraku (LMC) na tomto poli...
Po neočekávané cestě kolem Slunce navíc se nyní sonda NEAR způsobně přibližuje k asteroidu 433, Eros důstojnou relativní rychlostí asi 20 mil za hodinu (32km/h) Sonda NEAR, která je stále asi 2000 mil (3200km) daleko, se přiblíží až na vzdálenost 200 mil (320km) 14.února - na...
Dne 23.prosince 1998 prolétla sonda NEAR - Near Earth Asteroid Rendezvous kolem asteroidu 433 Eros. Robotická sonda měla zabrzdit a obíhat Eros, ale neočekávané zastavení hlavního motoru tento plán znemožnilo. Nyní se sonda NEAR zase blíží k asteroidu a udělá další pokus o navedení na oběžnou...
Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12. února 2001 jemně dosedla na povrch Erosu při úplně prvním přistání na planetce. Kamera sondy během sestupu zaznamenala sled snímků povrchu tohoto maličkého světa, které ukazují rozlomené balvany, prachem vyplněné krátery a tajemný zhroucený...
Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12.února 2000 jemně dosedla na povrch Erosu, což bylo vůbec první přistání na asteroidu. Při sestupu kamera sondy pořizovala sled snímků povrchu miniaturního světa a objevila balvany, prachem zaplněné krátery a tajemné propadlé oblasti povrchu. Poslední...
Asteroid Eros 433, který obíhá Slunce mezi Marsem a Zemí navštívila v únoru roku 2000 automatická sonda NEAR-Shoemaker. Více jak 100,000 snímků tohoto převalujícího se kosmického skaliska pořízených sondou NEAR bylo zkombinováno do vysokorozlišující kompozice nahoře. NEAR vědcům ...
Co leží pod povrchem Erosu? Tento snímek pořízený před dvěma týdny sondou NEAR, jež tmavý asteroid obíhá, ukazuje kilometr široký kráter, kde pod tmavým regolitovým povrchem leží určité typy světlých materiálů. Tato světlá látka viditelná i na jiných fotografiích, může být poměrně čerstvým...
Kosmická sonda NASA NEAR obíhající asteroid 433 Eros ve vzdálenosti 145 miliónů mil (232 mil.km) od Země vysílá zpět úžasné záběry, tak jak postupuje její rok dlouhá výzkumná mise. Mozaika z nedávných snímků sondy NEAR pořízených ze vzdálenosti kolem 127 mil (200 km) na tomto snímku ilustruje...
Evropská kosmická agentura ESA včera zveřejnila tento a další spektakulární snímky "prvního světla" z její nové rentgenové observatoře na oběžné dráze pokřtěné XMM-Newton. Bouřlivá a zpěněná oblast zrodu a zániku hvězd v naší malé sousední galaxii Velkém Magellanově mraku (LMC) na tomto poli...
Po neočekávané cestě kolem Slunce navíc se nyní sonda NEAR způsobně přibližuje k asteroidu 433, Eros důstojnou relativní rychlostí asi 20 mil za hodinu (32km/h) Sonda NEAR, která je stále asi 2000 mil (3200km) daleko, se přiblíží až na vzdálenost 200 mil (320km) 14.února - na...
Dne 23.prosince 1998 prolétla sonda NEAR - Near Earth Asteroid Rendezvous kolem asteroidu 433 Eros. Robotická sonda měla zabrzdit a obíhat Eros, ale neočekávané zastavení hlavního motoru tento plán znemožnilo. Nyní se sonda NEAR zase blíží k asteroidu a udělá další pokus o navedení na oběžnou...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
