Tyto dvě mohutné galaxie se navzájem přetahují. Protože mají dlouhé ocásky, tak jsou známé jako "Myši" a každá z těchto spirálních galaxií nejspíš prošla kolem té druhé. Ty dlouhé ocásky vznikly relativním rozdílem mezi gravitačními silami působících na blízké a vzdálené části...
Tyto dvě galaxie jedna druhou natahují. Díky svým dlouhým ohonům jsou známé jako "Myši" a každá z těchto spirálních galaxií už nejspíš prošla kolem té druhé. A asi se budou zase srážet a nakonec zcela splynou. Dlouhé ohony jsou vytvářeny poměrným rozdílem mezi gravitační přítažlivostí na...
Tyto dvě mohutné galaxie roztahují jedna druhou. Jsou známé jako "Myši", protože mají tak dlouhé ocasy a každá z těchto spirálních galaxií už asi prošla kolem té druhé. Budou se nejspíše srážet zase a zase, až nakonec splynou. Jejich dlouhé ocasy vznikly relativním rozdílem mezi gravitační...
Tyto dvě mocné galaxie roztahují jedna druhou. Jsou známé jako "Myši", protože mají dlouhé ocasy, každá z těchto spirálních galaxií pravděpodobně prošla kolem té druhé. Nejspíše se srazí zase a zase, až nakonec splynou. Dlouhé ohony vznikají díky poměrnému rozdílu mezi gravitační...
Tyto dvě galaxie roztahují jedna druhou. Jsou známé jako "Myši", protože mají tak dlouhé ocásky. Každá spirální galaxie už pravděpodobně prošla přes druhou a asi se srazí zase a zase, dokud nesplynou. Dlouhé ocásky vznikají díky poměrnému rozdílu mezi gravitačními přítažlivostmi na...
Tyto dvě mohutné galaxie se navzájem přetahují. Protože mají dlouhé ocásky, tak jsou známé jako "Myši" a každá z těchto spirálních galaxií nejspíš prošla kolem té druhé. Ty dlouhé ocásky vznikly relativním rozdílem mezi gravitačními silami působících na blízké a vzdálené části...
Tyto dvě galaxie jedna druhou natahují. Díky svým dlouhým ohonům jsou známé jako "Myši" a každá z těchto spirálních galaxií už nejspíš prošla kolem té druhé. A asi se budou zase srážet a nakonec zcela splynou. Dlouhé ohony jsou vytvářeny poměrným rozdílem mezi gravitační přítažlivostí na...
Tyto dvě mohutné galaxie roztahují jedna druhou. Jsou známé jako "Myši", protože mají tak dlouhé ocasy a každá z těchto spirálních galaxií už asi prošla kolem té druhé. Budou se nejspíše srážet zase a zase, až nakonec splynou. Jejich dlouhé ocasy vznikly relativním rozdílem mezi gravitační...
Tyto dvě mocné galaxie roztahují jedna druhou. Jsou známé jako "Myši", protože mají dlouhé ocasy, každá z těchto spirálních galaxií pravděpodobně prošla kolem té druhé. Nejspíše se srazí zase a zase, až nakonec splynou. Dlouhé ohony vznikají díky poměrnému rozdílu mezi gravitační...
Tyto dvě galaxie roztahují jedna druhou. Jsou známé jako "Myši", protože mají tak dlouhé ocásky. Každá spirální galaxie už pravděpodobně prošla přes druhou a asi se srazí zase a zase, dokud nesplynou. Dlouhé ocásky vznikají díky poměrnému rozdílu mezi gravitačními přítažlivostmi na...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.
