Mlhovina Severní Amerika na obloze umí to, co kontinent Severní Amerika na Zemi neumí - vytvářet hvězdy. V analogii s kontinentem ohraničeným na Zemi je jasná část, která vypadá jako východní pobřeží, ve skutečnosti horkým ložiskem plynu, prachu a nově vzniklých hvězd, známým jako Stěna v...
Mlhovina Severní Amerika na obloze umí to, co kontinent Severní Amerika na Zemi neumí, tvořit hvězdy. Přesněji řečeno, v analogii s pozemským kontinentem se jasná část jeví, jako Středí Amerika a Mexiko a je to ve skutečnosti ložiskem horkého plynu, prachu a nově vzniklých hvězd známé jako Stěna v...
Mlhovina Severní Amerika dokáže to, co Severoameričané vůbec nedokáží, totiž utvářet hvězdy. Kde přesně v této mlhovině hvězdy vznikají je většinou zakryto hustým, pro viditelné světlo neprůhledným prachem. Ovšem pohled na mlhovinu Severní Amerika v infračerveném světle z družicového Spitzerova...
Zde jsou dobře známé tvary v ne tak dobře známých místech. Vlevo je emisní mlhovina katalogizovaná jako NGC 7000, která je slavná zvlášť proto, protože připomíná světadíl Severní Ameriku. Emisní oblast vpravo od mlhoviny Severní Amerika je IC 5070, též známá pro své sugestivní obrysy...
PixInsight
Zde jsou vidět dobře známé tvary v neznámých místech. Vlevo je emisní mlhovina katalogizovaná jako NGC 7000, která je slavná i proto, že se podobá kontinentu Severní Amerika na naší dobré planetě. Emisní oblast napravo od mlhoviny Severní Amerika je IC 5070, která je díky svým sugestivním...
Mlhovina Severní Amerika dokáže na obloze to, co kontinent Severní Amerika na Zemi nedokáže, tvořit hvězdy. Přesněji, v analogii s pozemským kontinentem, ta jasná část, která vypadá jako Střední Amerika a Mexiko, která je ve skutečnosti horkým ložem plynu, prachu a nově vzniklých hvězd a je...
Zde je několik dobře známých tvarů na neznámých místech. Ta emisní mlhovina vlevo je částečně slavná díky tomu, že připomíná pozemský kontinent Severní Amerika. Napravo od Severní Ameriky je méně zářivá mlhovina NGC 7000, která připomíná pelikána, takže se nazývá Mlhovina Pelikán. Obě...
Mlhovina Severní Amerika může dělat na obloze to, co většina Severoameričanů na Zemi nemůže, totiž tvořit hvězdy. Zvlášt ta jasná část, která v analogii s pozemským kontinentem vypadá jako Střední Amerika a Mexiko je ve skutečnosti lože horkého plynu, prachu a nově vzniklých hvězd známé...
Mlhovina Severní Amerika na obloze umí to, co kontinent Severní Amerika na Zemi neumí - vytvářet hvězdy. V analogii s kontinentem ohraničeným na Zemi je jasná část, která vypadá jako východní pobřeží, ve skutečnosti horkým ložiskem plynu, prachu a nově vzniklých hvězd, známým jako Stěna v...
Mlhovina Severní Amerika na obloze umí to, co kontinent Severní Amerika na Zemi neumí, tvořit hvězdy. Přesněji řečeno, v analogii s pozemským kontinentem se jasná část jeví, jako Středí Amerika a Mexiko a je to ve skutečnosti ložiskem horkého plynu, prachu a nově vzniklých hvězd známé jako Stěna v...
Mlhovina Severní Amerika dokáže to, co Severoameričané vůbec nedokáží, totiž utvářet hvězdy. Kde přesně v této mlhovině hvězdy vznikají je většinou zakryto hustým, pro viditelné světlo neprůhledným prachem. Ovšem pohled na mlhovinu Severní Amerika v infračerveném světle z družicového Spitzerova...
Zde jsou dobře známé tvary v ne tak dobře známých místech. Vlevo je emisní mlhovina katalogizovaná jako NGC 7000, která je slavná zvlášť proto, protože připomíná světadíl Severní Ameriku. Emisní oblast vpravo od mlhoviny Severní Amerika je IC 5070, též známá pro své sugestivní obrysy...
PixInsight
Zde jsou vidět dobře známé tvary v neznámých místech. Vlevo je emisní mlhovina katalogizovaná jako NGC 7000, která je slavná i proto, že se podobá kontinentu Severní Amerika na naší dobré planetě. Emisní oblast napravo od mlhoviny Severní Amerika je IC 5070, která je díky svým sugestivním...
Mlhovina Severní Amerika dokáže na obloze to, co kontinent Severní Amerika na Zemi nedokáže, tvořit hvězdy. Přesněji, v analogii s pozemským kontinentem, ta jasná část, která vypadá jako Střední Amerika a Mexiko, která je ve skutečnosti horkým ložem plynu, prachu a nově vzniklých hvězd a je...
Zde je několik dobře známých tvarů na neznámých místech. Ta emisní mlhovina vlevo je částečně slavná díky tomu, že připomíná pozemský kontinent Severní Amerika. Napravo od Severní Ameriky je méně zářivá mlhovina NGC 7000, která připomíná pelikána, takže se nazývá Mlhovina Pelikán. Obě...
Mlhovina Severní Amerika může dělat na obloze to, co většina Severoameričanů na Zemi nemůže, totiž tvořit hvězdy. Zvlášt ta jasná část, která v analogii s pozemským kontinentem vypadá jako Střední Amerika a Mexiko je ve skutečnosti lože horkého plynu, prachu a nově vzniklých hvězd známé...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
