Velkolepý vesmírný ostrov NGC 2403 se nachází v hranicích dlouhokrkého souhvězdí Žirafy (Camelopardalis). Tato spirální galaxie ve vzdálenosti přibližně 10 milionů světelných roků s rozměrem asi 50 000 světelných roků má zřejmě také více než slušný podíl obřích hvězdotvorných HII oblastí, které se...
Vznešený vesmírný ostrov NGC 2403 se nachází v hranicích souhvězdí Žirafy (Camelopardalis). Tato spirální galaxie o rozměru asi 50 000 světelných let ve vzdálenosti asi 10 miliónů světelných let se zdá, že má více než dost obřích HII hvězdotvorných oblastí, které se vyznačují červenou září...
Majestátní vesmírný ostrov NGC 2403 je v dlouhokrkém souhvězdí Žirafy (Camelopardalis). Tato spirální galaxie se nachází asi 10 miliónů světelných let daleko a měří asi 50 000 světelných let a zdá se, že má více než obvyklý podíl obřích hvězd ve hvězdotvorných HII oblastech, které jsou...
Vznešený vesmírný ostrov NGC 2403 se nachází v hranicích souhvězdí Žirafy. Tato spirální galaxie vzdálená asi 10 miliónů světelných let, která měří asi 50 000 světelných let, se zdá, že má více než obvyklý podíl obřích hvězdotvorných oblastí HII, které se vyznačují červenou září atomárního...
Velkolepý vesmírný ostrov NGC 2403 se nachází v hranicích dlouhokrkého souhvězdí Žirafy (Camelopardalis). Tato spirální galaxie ve vzdálenosti přibližně 10 milionů světelných roků s rozměrem asi 50 000 světelných roků má zřejmě také více než slušný podíl obřích hvězdotvorných HII oblastí, které se...
Vznešený vesmírný ostrov NGC 2403 se nachází v hranicích souhvězdí Žirafy (Camelopardalis). Tato spirální galaxie o rozměru asi 50 000 světelných let ve vzdálenosti asi 10 miliónů světelných let se zdá, že má více než dost obřích HII hvězdotvorných oblastí, které se vyznačují červenou září...
Majestátní vesmírný ostrov NGC 2403 je v dlouhokrkém souhvězdí Žirafy (Camelopardalis). Tato spirální galaxie se nachází asi 10 miliónů světelných let daleko a měří asi 50 000 světelných let a zdá se, že má více než obvyklý podíl obřích hvězd ve hvězdotvorných HII oblastech, které jsou...
Vznešený vesmírný ostrov NGC 2403 se nachází v hranicích souhvězdí Žirafy. Tato spirální galaxie vzdálená asi 10 miliónů světelných let, která měří asi 50 000 světelných let, se zdá, že má více než obvyklý podíl obřích hvězdotvorných oblastí HII, které se vyznačují červenou září atomárního...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
