Přehled událostí na obloze od 24. 8. do 30. 8. 2015. Měsíc bude kolem úplňku. Na večerní obloze končí viditelnost Saturnu. Ráno vykukuje Venuše a Mars. Aktivita Slunce se zvýšila. Vesmírná stanice dostane významnou zásilku zásob z útrob nákladní lodi HTV.
Na starých fotografiích není žádný důkaz mlhoviny, která je vidět nahoře. V roce 1992 odhodil bílý trpaslík v souhvězdí Labutě (Cygnus) svoje vnější vrstvy v klasickém výbuchu novy, ta událost nese název Nova Cygni 1992. Místní mezihvězdné okolní bylo zaplaveno světlem, které ozářilo i...
Na starých fotografiích není o mlhovině nahoře žádný důkaz. V roce 1992 bílý trpaslík v souhvězdí Labutě (Cygnus) odhodil svoje vnější vrstvy při klasickém výbuchu novy: událost byla nazvána Nova Cygni 1992. Světlo, které zaplavilo místní mezihvězdné okolí , osvítilo také tento již...
Světelné echo V838 MonAutor: Hubble/NASAMnožství hvězd ve vesmíru nesvítí stále stejně, ale mění se. Existují desítky různých příčin těchto změn; řadě z nich astronomové ještě nerozumějí a to je důvod, proč je o výzkum proměnných hvězd tak velký zájem. Proměnné hvězdy proto pozorují nejen...
Přehled událostí na obloze od 24. 8. do 30. 8. 2015. Měsíc bude kolem úplňku. Na večerní obloze končí viditelnost Saturnu. Ráno vykukuje Venuše a Mars. Aktivita Slunce se zvýšila. Vesmírná stanice dostane významnou zásilku zásob z útrob nákladní lodi HTV.
Na starých fotografiích není žádný důkaz mlhoviny, která je vidět nahoře. V roce 1992 odhodil bílý trpaslík v souhvězdí Labutě (Cygnus) svoje vnější vrstvy v klasickém výbuchu novy, ta událost nese název Nova Cygni 1992. Místní mezihvězdné okolní bylo zaplaveno světlem, které ozářilo i...
Na starých fotografiích není o mlhovině nahoře žádný důkaz. V roce 1992 bílý trpaslík v souhvězdí Labutě (Cygnus) odhodil svoje vnější vrstvy při klasickém výbuchu novy: událost byla nazvána Nova Cygni 1992. Světlo, které zaplavilo místní mezihvězdné okolí , osvítilo také tento již...
Světelné echo V838 MonAutor: Hubble/NASAMnožství hvězd ve vesmíru nesvítí stále stejně, ale mění se. Existují desítky různých příčin těchto změn; řadě z nich astronomové ještě nerozumějí a to je důvod, proč je o výzkum proměnných hvězd tak velký zájem. Proměnné hvězdy proto pozorují nejen...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Messier 109 je fascinující spirální galaxie s příčkou, na kterou se díváme téměř z boku (sklon cca 75°). Nachází se ve vzdálenosti přibližně 45 milionů světelných let. Svou přezdívku „Vysavač“ získala díky absenci výrazného jádra a chaotické struktuře prachových mračen a HII oblastí, které vypadají jako vířící prach. Je to galaxie s překotnou tvorbou hvězd, což potvrzují i četné zdroje rentgenového záření v jejím nitru.
