Hvězdy s paprsky v popředí na tomto teleskopickém snímku z domácí zahrádky jsou zcela jistě uvnitř naší vlastní Galaxie Mléčné dráhy. Ovšem obě pro oči tak přitažlivé galaxie leží už daleko za Mléčnou dráhou ve vzdálenosti přes 300 milionů světelných roků. Jejich zborcený vzhled způsobily gravitační...
Paprsčité hvězdy v popředí tohoto kosmického portrétu jsou dobře uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Ty dvě pro oči tak zajímavé galaxie se nacházejí daleko za Mléčnou dráhou, ve vzdálenosti přes 300 miliónů světelných let. Za jejich zborcený vzhled můžou gravitační slapy během těsných...
Ty paprsčité hvězdy v popředí tohoto ostrého kosmického portrétu jsou uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Ale ty dvě pěkné galaxie se nacházejí daleko za Mléčnou dráhou ve vzdálenosti přes 300 miliónů světelných let. Jejich zborcené vzezření je způsobeno gravitačními slapy při jejich...
Ty dvě výrazné hvězdy v popředí tohoto barvitého koutu oblohy jsou uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Jejich paprskovitý vzhled je způsoben difrakcí v astronomickém dalekohledu. Ale ty dvě pro oči tak přítažlivé galaxie už leží daleko za Mléčnou drahou, ve vzdálenosti asi 200 miliónů...
Hvězdy s paprsky v popředí na tomto teleskopickém snímku z domácí zahrádky jsou zcela jistě uvnitř naší vlastní Galaxie Mléčné dráhy. Ovšem obě pro oči tak přitažlivé galaxie leží už daleko za Mléčnou dráhou ve vzdálenosti přes 300 milionů světelných roků. Jejich zborcený vzhled způsobily gravitační...
Paprsčité hvězdy v popředí tohoto kosmického portrétu jsou dobře uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Ty dvě pro oči tak zajímavé galaxie se nacházejí daleko za Mléčnou dráhou, ve vzdálenosti přes 300 miliónů světelných let. Za jejich zborcený vzhled můžou gravitační slapy během těsných...
Ty paprsčité hvězdy v popředí tohoto ostrého kosmického portrétu jsou uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Ale ty dvě pěkné galaxie se nacházejí daleko za Mléčnou dráhou ve vzdálenosti přes 300 miliónů světelných let. Jejich zborcené vzezření je způsobeno gravitačními slapy při jejich...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.
