Hvězdy s paprsky v popředí na tomto teleskopickém snímku z domácí zahrádky jsou zcela jistě uvnitř naší vlastní Galaxie Mléčné dráhy. Ovšem obě pro oči tak přitažlivé galaxie leží už daleko za Mléčnou dráhou ve vzdálenosti přes 300 milionů světelných roků. Jejich zborcený vzhled způsobily gravitační...
Paprsčité hvězdy v popředí tohoto kosmického portrétu jsou dobře uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Ty dvě pro oči tak zajímavé galaxie se nacházejí daleko za Mléčnou dráhou, ve vzdálenosti přes 300 miliónů světelných let. Za jejich zborcený vzhled můžou gravitační slapy během těsných...
Ty paprsčité hvězdy v popředí tohoto ostrého kosmického portrétu jsou uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Ale ty dvě pěkné galaxie se nacházejí daleko za Mléčnou dráhou ve vzdálenosti přes 300 miliónů světelných let. Jejich zborcené vzezření je způsobeno gravitačními slapy při jejich...
Ty dvě výrazné hvězdy v popředí tohoto barvitého koutu oblohy jsou uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Jejich paprskovitý vzhled je způsoben difrakcí v astronomickém dalekohledu. Ale ty dvě pro oči tak přítažlivé galaxie už leží daleko za Mléčnou drahou, ve vzdálenosti asi 200 miliónů...
Hvězdy s paprsky v popředí na tomto teleskopickém snímku z domácí zahrádky jsou zcela jistě uvnitř naší vlastní Galaxie Mléčné dráhy. Ovšem obě pro oči tak přitažlivé galaxie leží už daleko za Mléčnou dráhou ve vzdálenosti přes 300 milionů světelných roků. Jejich zborcený vzhled způsobily gravitační...
Paprsčité hvězdy v popředí tohoto kosmického portrétu jsou dobře uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Ty dvě pro oči tak zajímavé galaxie se nacházejí daleko za Mléčnou dráhou, ve vzdálenosti přes 300 miliónů světelných let. Za jejich zborcený vzhled můžou gravitační slapy během těsných...
Ty paprsčité hvězdy v popředí tohoto ostrého kosmického portrétu jsou uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Ale ty dvě pěkné galaxie se nacházejí daleko za Mléčnou dráhou ve vzdálenosti přes 300 miliónů světelných let. Jejich zborcené vzezření je způsobeno gravitačními slapy při jejich...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
