Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. únor 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. únor 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Pekuliární galaxie Arp 273

Uznání a copyright: Jason Guenzel

Hvězdy s paprsky v popředí na tomto teleskopickém snímku z domácí zahrádky jsou zcela jistě uvnitř naší vlastní Galaxie Mléčné dráhy. Ovšem obě pro oči tak přitažlivé galaxie leží už daleko za Mléčnou dráhou ve vzdálenosti přes 300 milionů světelných roků. Jejich zborcený vzhled způsobily gravitační slapy při těsných setkáních tohoto páru galaxií. Galaxie jsou katalogizovány jako Arp 273 (též UGC 1810) a jeví se pekuliární, podivné, nicméně nyní víme, že interagující galaxie jsou ve vesmíru zcela běžné. O blízké velké spirální Galaxii v Andromedě je známo, že je ve vzdálenosti asi 2 milionů světelných roků a blíží se k Mléčné dráze. Pekuliární galaxie z Arp 273 mohou představovat analog jejich vzájemného setkání v daleké budoucnosti. Opakovaná setkání galaxií v kosmických časových měřítcích mohou nakonec vyústit do sloučení do jediné galaxie plné hvězd. Jasná jádra galaxií v Arp 273 z naší perspektivy dělí něco kolem 100 000 světelných roků.
Oprava: Na překlep ve slově vzdálenosti upozornil Petr Zoufalý.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2012-10-13 Prach, hvězdy a galaxie
  2. Facebook: The Vast Reaches - Photography by Jason Guenzel: ARP273 - A Celestial Rose
  3. NASA: Charting the Milky Way From the Inside Out
  4. APOD: 2020-10-18 UGC 1810: Bouřlivě interagující galaxie z Hubbla
  5. CalTech.edu: ATLAS OF PECULIAR GALAXIES
  6. NASA: Astronomers Predict Titanic Collision: Milky Way vs. Andromeda
  7. APOD: 2006-03-23 Rozpínání Vesmíru

Štítky: Interacting galaxies, Ugc1810, Arp273, Peculiar galaxies, Mléčná dráha


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »