Na tomto snímku pořízeném malým dalekohledem na planetě Zemi jsou v popředí barevné hvězdy s paprsky. Ty hvězdy leží hluboko uvnitř naší vlastní galaxie Mléčné dráhy. Daleko za Mléčnou dráhou, ve vzdálenosti více než 300 milionů světelných let jsou však na snímku dvě nápadné galaxie. Pokřivený a...
Hvězdy s paprsky v popředí na tomto teleskopickém snímku z domácí zahrádky jsou zcela jistě uvnitř naší vlastní Galaxie Mléčné dráhy. Ovšem obě pro oči tak přitažlivé galaxie leží už daleko za Mléčnou dráhou ve vzdálenosti přes 300 milionů světelných roků. Jejich zborcený vzhled způsobily gravitační...
Paprsčité hvězdy v popředí tohoto kosmického portrétu jsou dobře uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Ty dvě pro oči tak zajímavé galaxie se nacházejí daleko za Mléčnou dráhou, ve vzdálenosti přes 300 miliónů světelných let. Za jejich zborcený vzhled můžou gravitační slapy během těsných...
Ty paprsčité hvězdy v popředí tohoto ostrého kosmického portrétu jsou uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Ale ty dvě pěkné galaxie se nacházejí daleko za Mléčnou dráhou ve vzdálenosti přes 300 miliónů světelných let. Jejich zborcené vzezření je způsobeno gravitačními slapy při jejich...
Ty dvě výrazné hvězdy v popředí tohoto barvitého koutu oblohy jsou uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Jejich paprskovitý vzhled je způsoben difrakcí v astronomickém dalekohledu. Ale ty dvě pro oči tak přítažlivé galaxie už leží daleko za Mléčnou drahou, ve vzdálenosti asi 200 miliónů...
Na tomto snímku pořízeném malým dalekohledem na planetě Zemi jsou v popředí barevné hvězdy s paprsky. Ty hvězdy leží hluboko uvnitř naší vlastní galaxie Mléčné dráhy. Daleko za Mléčnou dráhou, ve vzdálenosti více než 300 milionů světelných let jsou však na snímku dvě nápadné galaxie. Pokřivený a...
Hvězdy s paprsky v popředí na tomto teleskopickém snímku z domácí zahrádky jsou zcela jistě uvnitř naší vlastní Galaxie Mléčné dráhy. Ovšem obě pro oči tak přitažlivé galaxie leží už daleko za Mléčnou dráhou ve vzdálenosti přes 300 milionů světelných roků. Jejich zborcený vzhled způsobily gravitační...
Paprsčité hvězdy v popředí tohoto kosmického portrétu jsou dobře uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Ty dvě pro oči tak zajímavé galaxie se nacházejí daleko za Mléčnou dráhou, ve vzdálenosti přes 300 miliónů světelných let. Za jejich zborcený vzhled můžou gravitační slapy během těsných...
Ty paprsčité hvězdy v popředí tohoto ostrého kosmického portrétu jsou uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Ale ty dvě pěkné galaxie se nacházejí daleko za Mléčnou dráhou ve vzdálenosti přes 300 miliónů světelných let. Jejich zborcené vzezření je způsobeno gravitačními slapy při jejich...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
