Východně od hvězdy Antares se v nahuštěném hvězdném poli směrem k centru naší Galaxie Mléčné dráze prostírá tmavé značení. Počátkem 20. století astronom E. E. Barnard zde katalogizoval neprůhledná mračna mezihvězdného prachu včetně B59, B72, B77 a B78, která jsou vidět proti pozadí hvězd. Jejich...
Na východ od hvězdy Antares se přes husté pole hvězd u centra naší Galaxie Mléčné dráhy rozlézají tmavá značení. Tato zakrývající oblaka mezihvězdného prachu katalogizoval počátkem 20. století astronom E. E. Barnard včetně mlhovin B59, B72, B77 a B78, které jsou zde vidět...
Východně od Antaresu se přes husté pole hvězd u středu Mléčné dráhy rozlézá tmavé značkování. K těmto zakrývajícím mezihvězdným mrakům, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří B59, B72, B77 a B78, které jsou v siluetě vidět proti hvězdnému...
Na východ od Antaresu se zdá, že se hustými poli hvězd ke středu Mléčné dráhy plazí tmavé vzorkování. Do zatemňujícího mezihvězdného mračna, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří útvary B72, B77, B78 a B59, které jsou zde vidět v siluetě proti hvězdnatému...
Jasnou hvězdu Antares spojuje s mlhovinou Dýmka proudící tmavé mračno nazývané Temná řeka. Ponurost Temné řeky způsobuje absorbce světla hvězd na pozadí prachem, ačkoliv mlhovina většinou obsahuje vodík a molekulární plyn. Nejjasnější hvězdu na snímku Antares obklopují barevná...
Na fotografii nahoře dole vlevo převládající tmavá mlhovina je známá jako mlhovina Dýmka. Sugestivně tvarované tmavé mraky, jakoby stoupal kouř z dýmky, jsou způsobeny absorbcí světla hvězd prachem. Tato prachová mračna lze vystopovat až k mlhovinným mračnům Rho Ophiuchi vpravo....
Východně od hvězdy Antares se v nahuštěném hvězdném poli směrem k centru naší Galaxie Mléčné dráze prostírá tmavé značení. Počátkem 20. století astronom E. E. Barnard zde katalogizoval neprůhledná mračna mezihvězdného prachu včetně B59, B72, B77 a B78, která jsou vidět proti pozadí hvězd. Jejich...
Na východ od hvězdy Antares se přes husté pole hvězd u centra naší Galaxie Mléčné dráhy rozlézají tmavá značení. Tato zakrývající oblaka mezihvězdného prachu katalogizoval počátkem 20. století astronom E. E. Barnard včetně mlhovin B59, B72, B77 a B78, které jsou zde vidět...
Východně od Antaresu se přes husté pole hvězd u středu Mléčné dráhy rozlézá tmavé značkování. K těmto zakrývajícím mezihvězdným mrakům, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří B59, B72, B77 a B78, které jsou v siluetě vidět proti hvězdnému...
Na východ od Antaresu se zdá, že se hustými poli hvězd ke středu Mléčné dráhy plazí tmavé vzorkování. Do zatemňujícího mezihvězdného mračna, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří útvary B72, B77, B78 a B59, které jsou zde vidět v siluetě proti hvězdnatému...
Jasnou hvězdu Antares spojuje s mlhovinou Dýmka proudící tmavé mračno nazývané Temná řeka. Ponurost Temné řeky způsobuje absorbce světla hvězd na pozadí prachem, ačkoliv mlhovina většinou obsahuje vodík a molekulární plyn. Nejjasnější hvězdu na snímku Antares obklopují barevná...
Na fotografii nahoře dole vlevo převládající tmavá mlhovina je známá jako mlhovina Dýmka. Sugestivně tvarované tmavé mraky, jakoby stoupal kouř z dýmky, jsou způsobeny absorbcí světla hvězd prachem. Tato prachová mračna lze vystopovat až k mlhovinným mračnům Rho Ophiuchi vpravo....
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
