Východně od hvězdy Antares se v nahuštěném hvězdném poli směrem k centru naší Galaxie Mléčné dráze prostírá tmavé značení. Počátkem 20. století astronom E. E. Barnard zde katalogizoval neprůhledná mračna mezihvězdného prachu včetně B59, B72, B77 a B78, která jsou vidět proti pozadí hvězd. Jejich...
Na východ od hvězdy Antares se přes husté pole hvězd u centra naší Galaxie Mléčné dráhy rozlézají tmavá značení. Tato zakrývající oblaka mezihvězdného prachu katalogizoval počátkem 20. století astronom E. E. Barnard včetně mlhovin B59, B72, B77 a B78, které jsou zde vidět...
Východně od Antaresu se přes husté pole hvězd u středu Mléčné dráhy rozlézá tmavé značkování. K těmto zakrývajícím mezihvězdným mrakům, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří B59, B72, B77 a B78, které jsou v siluetě vidět proti hvězdnému...
Na východ od Antaresu se zdá, že se hustými poli hvězd ke středu Mléčné dráhy plazí tmavé vzorkování. Do zatemňujícího mezihvězdného mračna, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří útvary B72, B77, B78 a B59, které jsou zde vidět v siluetě proti hvězdnatému...
Jasnou hvězdu Antares spojuje s mlhovinou Dýmka proudící tmavé mračno nazývané Temná řeka. Ponurost Temné řeky způsobuje absorbce světla hvězd na pozadí prachem, ačkoliv mlhovina většinou obsahuje vodík a molekulární plyn. Nejjasnější hvězdu na snímku Antares obklopují barevná...
Na fotografii nahoře dole vlevo převládající tmavá mlhovina je známá jako mlhovina Dýmka. Sugestivně tvarované tmavé mraky, jakoby stoupal kouř z dýmky, jsou způsobeny absorbcí světla hvězd prachem. Tato prachová mračna lze vystopovat až k mlhovinným mračnům Rho Ophiuchi vpravo....
Východně od hvězdy Antares se v nahuštěném hvězdném poli směrem k centru naší Galaxie Mléčné dráze prostírá tmavé značení. Počátkem 20. století astronom E. E. Barnard zde katalogizoval neprůhledná mračna mezihvězdného prachu včetně B59, B72, B77 a B78, která jsou vidět proti pozadí hvězd. Jejich...
Na východ od hvězdy Antares se přes husté pole hvězd u centra naší Galaxie Mléčné dráhy rozlézají tmavá značení. Tato zakrývající oblaka mezihvězdného prachu katalogizoval počátkem 20. století astronom E. E. Barnard včetně mlhovin B59, B72, B77 a B78, které jsou zde vidět...
Východně od Antaresu se přes husté pole hvězd u středu Mléčné dráhy rozlézá tmavé značkování. K těmto zakrývajícím mezihvězdným mrakům, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří B59, B72, B77 a B78, které jsou v siluetě vidět proti hvězdnému...
Na východ od Antaresu se zdá, že se hustými poli hvězd ke středu Mléčné dráhy plazí tmavé vzorkování. Do zatemňujícího mezihvězdného mračna, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří útvary B72, B77, B78 a B59, které jsou zde vidět v siluetě proti hvězdnatému...
Jasnou hvězdu Antares spojuje s mlhovinou Dýmka proudící tmavé mračno nazývané Temná řeka. Ponurost Temné řeky způsobuje absorbce světla hvězd na pozadí prachem, ačkoliv mlhovina většinou obsahuje vodík a molekulární plyn. Nejjasnější hvězdu na snímku Antares obklopují barevná...
Na fotografii nahoře dole vlevo převládající tmavá mlhovina je známá jako mlhovina Dýmka. Sugestivně tvarované tmavé mraky, jakoby stoupal kouř z dýmky, jsou způsobeny absorbcí světla hvězd prachem. Tato prachová mračna lze vystopovat až k mlhovinným mračnům Rho Ophiuchi vpravo....
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Kometa 78P/Gehrels se nacházela ve vzdálenosti 2.190 au od Země a 2.135 au od Slunce. Výsledek je v polovičním měřítku.
