Východně od hvězdy Antares se v nahuštěném hvězdném poli směrem k centru naší Galaxie Mléčné dráze prostírá tmavé značení. Počátkem 20. století astronom E. E. Barnard zde katalogizoval neprůhledná mračna mezihvězdného prachu včetně B59, B72, B77 a B78, která jsou vidět proti pozadí hvězd. Jejich...
Na východ od hvězdy Antares se přes husté pole hvězd u centra naší Galaxie Mléčné dráhy rozlézají tmavá značení. Tato zakrývající oblaka mezihvězdného prachu katalogizoval počátkem 20. století astronom E. E. Barnard včetně mlhovin B59, B72, B77 a B78, které jsou zde vidět...
Východně od Antaresu se přes husté pole hvězd u středu Mléčné dráhy rozlézá tmavé značkování. K těmto zakrývajícím mezihvězdným mrakům, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří B59, B72, B77 a B78, které jsou v siluetě vidět proti hvězdnému...
Na východ od Antaresu se zdá, že se hustými poli hvězd ke středu Mléčné dráhy plazí tmavé vzorkování. Do zatemňujícího mezihvězdného mračna, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří útvary B72, B77, B78 a B59, které jsou zde vidět v siluetě proti hvězdnatému...
Jasnou hvězdu Antares spojuje s mlhovinou Dýmka proudící tmavé mračno nazývané Temná řeka. Ponurost Temné řeky způsobuje absorbce světla hvězd na pozadí prachem, ačkoliv mlhovina většinou obsahuje vodík a molekulární plyn. Nejjasnější hvězdu na snímku Antares obklopují barevná...
Na fotografii nahoře dole vlevo převládající tmavá mlhovina je známá jako mlhovina Dýmka. Sugestivně tvarované tmavé mraky, jakoby stoupal kouř z dýmky, jsou způsobeny absorbcí světla hvězd prachem. Tato prachová mračna lze vystopovat až k mlhovinným mračnům Rho Ophiuchi vpravo....
Východně od hvězdy Antares se v nahuštěném hvězdném poli směrem k centru naší Galaxie Mléčné dráze prostírá tmavé značení. Počátkem 20. století astronom E. E. Barnard zde katalogizoval neprůhledná mračna mezihvězdného prachu včetně B59, B72, B77 a B78, která jsou vidět proti pozadí hvězd. Jejich...
Na východ od hvězdy Antares se přes husté pole hvězd u centra naší Galaxie Mléčné dráhy rozlézají tmavá značení. Tato zakrývající oblaka mezihvězdného prachu katalogizoval počátkem 20. století astronom E. E. Barnard včetně mlhovin B59, B72, B77 a B78, které jsou zde vidět...
Východně od Antaresu se přes husté pole hvězd u středu Mléčné dráhy rozlézá tmavé značkování. K těmto zakrývajícím mezihvězdným mrakům, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří B59, B72, B77 a B78, které jsou v siluetě vidět proti hvězdnému...
Na východ od Antaresu se zdá, že se hustými poli hvězd ke středu Mléčné dráhy plazí tmavé vzorkování. Do zatemňujícího mezihvězdného mračna, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří útvary B72, B77, B78 a B59, které jsou zde vidět v siluetě proti hvězdnatému...
Jasnou hvězdu Antares spojuje s mlhovinou Dýmka proudící tmavé mračno nazývané Temná řeka. Ponurost Temné řeky způsobuje absorbce světla hvězd na pozadí prachem, ačkoliv mlhovina většinou obsahuje vodík a molekulární plyn. Nejjasnější hvězdu na snímku Antares obklopují barevná...
Na fotografii nahoře dole vlevo převládající tmavá mlhovina je známá jako mlhovina Dýmka. Sugestivně tvarované tmavé mraky, jakoby stoupal kouř z dýmky, jsou způsobeny absorbcí světla hvězd prachem. Tato prachová mračna lze vystopovat až k mlhovinným mračnům Rho Ophiuchi vpravo....
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 11. do 15. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí 9. listopadu v novu, takže noci budou tmavé a vhodné pro pozorování slabých objektů. Večer je vidět Saturn a také slabý Uran a Neptun. Ráno je vidět jasná Venuše a také dvojice jasného Jupiteru a slabšího naoranžovělého Marsu u hvězdy Regulus. Koncem týdne by se měl přidat extrémně nízko nad jihovýchodem také Merkur. Na Slunci je aktivita mírně zvýšená. Evropská sonda Hera už detailně snímá dvojplanetku Didymos – Dimorphos. Astronauti na ISS instalovali poslední solární panel iROSA. Před 60 lety začala poslední mise programu Gemini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2026 obdržel snímek Zdeňka Bardona „Airglow duny“ Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce nás přenáší na jižní polokouli, do míst, kde i Mléčná dráha vrhá stín. Tím místem je Evropská jižní observatoř ESO, nacházející se v chilské
Mlhovina M42 v Orionu nad Svatým kopečkem v Mikulově.
