Východně od hvězdy Antares se v nahuštěném hvězdném poli směrem k centru naší Galaxie Mléčné dráze prostírá tmavé značení. Počátkem 20. století astronom E. E. Barnard zde katalogizoval neprůhledná mračna mezihvězdného prachu včetně B59, B72, B77 a B78, která jsou vidět proti pozadí hvězd. Jejich...
Na východ od hvězdy Antares se přes husté pole hvězd u centra naší Galaxie Mléčné dráhy rozlézají tmavá značení. Tato zakrývající oblaka mezihvězdného prachu katalogizoval počátkem 20. století astronom E. E. Barnard včetně mlhovin B59, B72, B77 a B78, které jsou zde vidět...
Východně od Antaresu se přes husté pole hvězd u středu Mléčné dráhy rozlézá tmavé značkování. K těmto zakrývajícím mezihvězdným mrakům, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří B59, B72, B77 a B78, které jsou v siluetě vidět proti hvězdnému...
Na východ od Antaresu se zdá, že se hustými poli hvězd ke středu Mléčné dráhy plazí tmavé vzorkování. Do zatemňujícího mezihvězdného mračna, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří útvary B72, B77, B78 a B59, které jsou zde vidět v siluetě proti hvězdnatému...
Jasnou hvězdu Antares spojuje s mlhovinou Dýmka proudící tmavé mračno nazývané Temná řeka. Ponurost Temné řeky způsobuje absorbce světla hvězd na pozadí prachem, ačkoliv mlhovina většinou obsahuje vodík a molekulární plyn. Nejjasnější hvězdu na snímku Antares obklopují barevná...
Na fotografii nahoře dole vlevo převládající tmavá mlhovina je známá jako mlhovina Dýmka. Sugestivně tvarované tmavé mraky, jakoby stoupal kouř z dýmky, jsou způsobeny absorbcí světla hvězd prachem. Tato prachová mračna lze vystopovat až k mlhovinným mračnům Rho Ophiuchi vpravo....
Východně od hvězdy Antares se v nahuštěném hvězdném poli směrem k centru naší Galaxie Mléčné dráze prostírá tmavé značení. Počátkem 20. století astronom E. E. Barnard zde katalogizoval neprůhledná mračna mezihvězdného prachu včetně B59, B72, B77 a B78, která jsou vidět proti pozadí hvězd. Jejich...
Na východ od hvězdy Antares se přes husté pole hvězd u centra naší Galaxie Mléčné dráhy rozlézají tmavá značení. Tato zakrývající oblaka mezihvězdného prachu katalogizoval počátkem 20. století astronom E. E. Barnard včetně mlhovin B59, B72, B77 a B78, které jsou zde vidět...
Východně od Antaresu se přes husté pole hvězd u středu Mléčné dráhy rozlézá tmavé značkování. K těmto zakrývajícím mezihvězdným mrakům, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří B59, B72, B77 a B78, které jsou v siluetě vidět proti hvězdnému...
Na východ od Antaresu se zdá, že se hustými poli hvězd ke středu Mléčné dráhy plazí tmavé vzorkování. Do zatemňujícího mezihvězdného mračna, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří útvary B72, B77, B78 a B59, které jsou zde vidět v siluetě proti hvězdnatému...
Jasnou hvězdu Antares spojuje s mlhovinou Dýmka proudící tmavé mračno nazývané Temná řeka. Ponurost Temné řeky způsobuje absorbce světla hvězd na pozadí prachem, ačkoliv mlhovina většinou obsahuje vodík a molekulární plyn. Nejjasnější hvězdu na snímku Antares obklopují barevná...
Na fotografii nahoře dole vlevo převládající tmavá mlhovina je známá jako mlhovina Dýmka. Sugestivně tvarované tmavé mraky, jakoby stoupal kouř z dýmky, jsou způsobeny absorbcí světla hvězd prachem. Tato prachová mračna lze vystopovat až k mlhovinným mračnům Rho Ophiuchi vpravo....
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
