Východně od hvězdy Antares se v nahuštěném hvězdném poli směrem k centru naší Galaxie Mléčné dráze prostírá tmavé značení. Počátkem 20. století astronom E. E. Barnard zde katalogizoval neprůhledná mračna mezihvězdného prachu včetně B59, B72, B77 a B78, která jsou vidět proti pozadí hvězd. Jejich...
Na východ od hvězdy Antares se přes husté pole hvězd u centra naší Galaxie Mléčné dráhy rozlézají tmavá značení. Tato zakrývající oblaka mezihvězdného prachu katalogizoval počátkem 20. století astronom E. E. Barnard včetně mlhovin B59, B72, B77 a B78, které jsou zde vidět...
Východně od Antaresu se přes husté pole hvězd u středu Mléčné dráhy rozlézá tmavé značkování. K těmto zakrývajícím mezihvězdným mrakům, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří B59, B72, B77 a B78, které jsou v siluetě vidět proti hvězdnému...
Na východ od Antaresu se zdá, že se hustými poli hvězd ke středu Mléčné dráhy plazí tmavé vzorkování. Do zatemňujícího mezihvězdného mračna, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří útvary B72, B77, B78 a B59, které jsou zde vidět v siluetě proti hvězdnatému...
Jasnou hvězdu Antares spojuje s mlhovinou Dýmka proudící tmavé mračno nazývané Temná řeka. Ponurost Temné řeky způsobuje absorbce světla hvězd na pozadí prachem, ačkoliv mlhovina většinou obsahuje vodík a molekulární plyn. Nejjasnější hvězdu na snímku Antares obklopují barevná...
Na fotografii nahoře dole vlevo převládající tmavá mlhovina je známá jako mlhovina Dýmka. Sugestivně tvarované tmavé mraky, jakoby stoupal kouř z dýmky, jsou způsobeny absorbcí světla hvězd prachem. Tato prachová mračna lze vystopovat až k mlhovinným mračnům Rho Ophiuchi vpravo....
Východně od hvězdy Antares se v nahuštěném hvězdném poli směrem k centru naší Galaxie Mléčné dráze prostírá tmavé značení. Počátkem 20. století astronom E. E. Barnard zde katalogizoval neprůhledná mračna mezihvězdného prachu včetně B59, B72, B77 a B78, která jsou vidět proti pozadí hvězd. Jejich...
Na východ od hvězdy Antares se přes husté pole hvězd u centra naší Galaxie Mléčné dráhy rozlézají tmavá značení. Tato zakrývající oblaka mezihvězdného prachu katalogizoval počátkem 20. století astronom E. E. Barnard včetně mlhovin B59, B72, B77 a B78, které jsou zde vidět...
Východně od Antaresu se přes husté pole hvězd u středu Mléčné dráhy rozlézá tmavé značkování. K těmto zakrývajícím mezihvězdným mrakům, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří B59, B72, B77 a B78, které jsou v siluetě vidět proti hvězdnému...
Na východ od Antaresu se zdá, že se hustými poli hvězd ke středu Mléčné dráhy plazí tmavé vzorkování. Do zatemňujícího mezihvězdného mračna, které počátkem 20. století katalogizoval astronom E. E. Barnard, patří útvary B72, B77, B78 a B59, které jsou zde vidět v siluetě proti hvězdnatému...
Jasnou hvězdu Antares spojuje s mlhovinou Dýmka proudící tmavé mračno nazývané Temná řeka. Ponurost Temné řeky způsobuje absorbce světla hvězd na pozadí prachem, ačkoliv mlhovina většinou obsahuje vodík a molekulární plyn. Nejjasnější hvězdu na snímku Antares obklopují barevná...
Na fotografii nahoře dole vlevo převládající tmavá mlhovina je známá jako mlhovina Dýmka. Sugestivně tvarované tmavé mraky, jakoby stoupal kouř z dýmky, jsou způsobeny absorbcí světla hvězd prachem. Tato prachová mračna lze vystopovat až k mlhovinným mračnům Rho Ophiuchi vpravo....
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
ISS těsné míjela Jupiter. Fotografováno v Praze poblíž Palackého mostu a výsledná fotografie byla složena ze čtyř snímků. Obloha byla lehce zamlžená.
