Tmavou oblohou letní půlnoční švédské noci se vlní sluneční světlo jako noční svítící oblaka, která vypadají, jako by napodobovala řeku pod nimi. Tato sezónní mračna jsou za letních měsíců ve vysokých šířkách často vidět. Jsou též známá jako polární mezosférická mračna a vznikají, když vodní...
Také 12. dubna, ale 1961, se sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin stal prvním člověkem, který uviděl planetu Zemi z vesmíru. O svém pohledu z oběžné dráhy hlásil, že "Obloha je velice tmavá, Země je modravá. Všechno je vidět velice jasně". Jiný 12. duben, v roce 1981, organizace NASA...
Posádka Expedice 20 na palubě Mezinárodní kosmické stanice (ISS) mohla 12. června z výšky 400 kilometrů nad Zemí sledovat pozoruhodnou událost z pozoruhodného místa: erupci z vrcholu sopky Sarychev. Tato aktivní sopka je na ruském Kurilském řetězci ostrovů, který se táhne severovýchodně od...
Tmavou oblohou letní půlnoční švédské noci se vlní sluneční světlo jako noční svítící oblaka, která vypadají, jako by napodobovala řeku pod nimi. Tato sezónní mračna jsou za letních měsíců ve vysokých šířkách často vidět. Jsou též známá jako polární mezosférická mračna a vznikají, když vodní...
Také 12. dubna, ale 1961, se sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin stal prvním člověkem, který uviděl planetu Zemi z vesmíru. O svém pohledu z oběžné dráhy hlásil, že "Obloha je velice tmavá, Země je modravá. Všechno je vidět velice jasně". Jiný 12. duben, v roce 1981, organizace NASA...
Posádka Expedice 20 na palubě Mezinárodní kosmické stanice (ISS) mohla 12. června z výšky 400 kilometrů nad Zemí sledovat pozoruhodnou událost z pozoruhodného místa: erupci z vrcholu sopky Sarychev. Tato aktivní sopka je na ruském Kurilském řetězci ostrovů, který se táhne severovýchodně od...