Tmavou oblohou letní půlnoční švédské noci se vlní sluneční světlo jako noční svítící oblaka, která vypadají, jako by napodobovala řeku pod nimi. Tato sezónní mračna jsou za letních měsíců ve vysokých šířkách často vidět. Jsou též známá jako polární mezosférická mračna a vznikají, když vodní...
Také 12. dubna, ale 1961, se sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin stal prvním člověkem, který uviděl planetu Zemi z vesmíru. O svém pohledu z oběžné dráhy hlásil, že "Obloha je velice tmavá, Země je modravá. Všechno je vidět velice jasně". Jiný 12. duben, v roce 1981, organizace NASA...
Posádka Expedice 20 na palubě Mezinárodní kosmické stanice (ISS) mohla 12. června z výšky 400 kilometrů nad Zemí sledovat pozoruhodnou událost z pozoruhodného místa: erupci z vrcholu sopky Sarychev. Tato aktivní sopka je na ruském Kurilském řetězci ostrovů, který se táhne severovýchodně od...
Tmavou oblohou letní půlnoční švédské noci se vlní sluneční světlo jako noční svítící oblaka, která vypadají, jako by napodobovala řeku pod nimi. Tato sezónní mračna jsou za letních měsíců ve vysokých šířkách často vidět. Jsou též známá jako polární mezosférická mračna a vznikají, když vodní...
Také 12. dubna, ale 1961, se sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin stal prvním člověkem, který uviděl planetu Zemi z vesmíru. O svém pohledu z oběžné dráhy hlásil, že "Obloha je velice tmavá, Země je modravá. Všechno je vidět velice jasně". Jiný 12. duben, v roce 1981, organizace NASA...
Posádka Expedice 20 na palubě Mezinárodní kosmické stanice (ISS) mohla 12. června z výšky 400 kilometrů nad Zemí sledovat pozoruhodnou událost z pozoruhodného místa: erupci z vrcholu sopky Sarychev. Tato aktivní sopka je na ruském Kurilském řetězci ostrovů, který se táhne severovýchodně od...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
