Na tomto sugestivním snímku z vesmíru, z okna kosmické lodi Orion Integrity, je zachycena naše krásná planeta od pólu k pólu. Z perspektivy kosmické lodi se Slunce pohybuje za jasným koncem Země podél pravého dolního okraje. Na bleděmodrém povrchu planety je vidět Afrika a Pyrenejský poloostrov,...
Tmavou oblohou letní půlnoční švédské noci se vlní sluneční světlo jako noční svítící oblaka, která vypadají, jako by napodobovala řeku pod nimi. Tato sezónní mračna jsou za letních měsíců ve vysokých šířkách často vidět. Jsou též známá jako polární mezosférická mračna a vznikají, když vodní...
Také 12. dubna, ale 1961, se sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin stal prvním člověkem, který uviděl planetu Zemi z vesmíru. O svém pohledu z oběžné dráhy hlásil, že "Obloha je velice tmavá, Země je modravá. Všechno je vidět velice jasně". Jiný 12. duben, v roce 1981, organizace NASA...
Posádka Expedice 20 na palubě Mezinárodní kosmické stanice (ISS) mohla 12. června z výšky 400 kilometrů nad Zemí sledovat pozoruhodnou událost z pozoruhodného místa: erupci z vrcholu sopky Sarychev. Tato aktivní sopka je na ruském Kurilském řetězci ostrovů, který se táhne severovýchodně od...
Na tomto sugestivním snímku z vesmíru, z okna kosmické lodi Orion Integrity, je zachycena naše krásná planeta od pólu k pólu. Z perspektivy kosmické lodi se Slunce pohybuje za jasným koncem Země podél pravého dolního okraje. Na bleděmodrém povrchu planety je vidět Afrika a Pyrenejský poloostrov,...
Tmavou oblohou letní půlnoční švédské noci se vlní sluneční světlo jako noční svítící oblaka, která vypadají, jako by napodobovala řeku pod nimi. Tato sezónní mračna jsou za letních měsíců ve vysokých šířkách často vidět. Jsou též známá jako polární mezosférická mračna a vznikají, když vodní...
Také 12. dubna, ale 1961, se sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin stal prvním člověkem, který uviděl planetu Zemi z vesmíru. O svém pohledu z oběžné dráhy hlásil, že "Obloha je velice tmavá, Země je modravá. Všechno je vidět velice jasně". Jiný 12. duben, v roce 1981, organizace NASA...
Posádka Expedice 20 na palubě Mezinárodní kosmické stanice (ISS) mohla 12. června z výšky 400 kilometrů nad Zemí sledovat pozoruhodnou událost z pozoruhodného místa: erupci z vrcholu sopky Sarychev. Tato aktivní sopka je na ruském Kurilském řetězci ostrovů, který se táhne severovýchodně od...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 6. do 28. 6. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Na večerní obloze už končí viditelnost Jupiteru a výše zůstává jen jasná Venuše. Ráno je vidět Saturn a kometa 10P/Tempel 2. Aktivita Slunce se zvýšila. Očekáváme možný výskyt nočních svítících oblak. Raketa Ariane 64 v silnější variantě vynesla dosud nejtěžší náklad v historii evropských nosičů. Falcon 9 letěl s vojenskou obdobou Starlinků a má vynést testovací návratové pouzdro. Raketa Pegasus-XL by mohla vynést družici LINK k záchraně gama observatoře SWIFT. Před 50 lety byla vynesena vojenská verze sovětských orbitálních stanic známá jako Saljut 5.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
Fotené 19.6.2026 o 22:30 SELČ. Expozícia 20 s, clona 8, ohnisková vzdialenosť 500 mm, ISO 1600.
