V jediném pixelu poblíž středu nápadné mlhoviny ve tvaru přesýpacích hodin na snímku z Kosmického dalekohledu Jamese Webba v blízké infračervené oblasti se skrývají dvě protohvězdy. Aktivně vznikající hvězdný systém leží v prašném molekulárním mračnu katalogizovaném jako Lynds 483, asi 650...
Protohvězda uvnitř temného mračna L1527 je stará pouhých 100 000 let a je stále ještě zanořená do mračna plynu a prachu, které krmí její růst. Tmavý pás na krku infračervené mlhoviny na snímku kamerou NIRcam Kosmického dalekohledu Jamese Webba je tlustý disk kolem mladého stelárního objektu. Disk je...
Co způsobuje tuto neobvyklou parabolickou strukturu? Osvětlená dutina známá jako LDN 1471 byla vytvořena při vzniku nové hvězdy, která je vidět jako jasný zdroj na vrcholu paraboly. Z protohvězdy vane tok, který pak interaguje s okolním materiálem v Perseově molekulárním mračnu a vyvolává jeho...
Vypadá to jako oboustranný světelný meč, ale jedná se o dva kosmické výtrysky, jejich paprsky míří ven z nově zrozené hvězdy v nedaleké galaxii. Tato úžasná scéna vznikla z obrazových dat Hubblova kosmického dalekohledu a přes Herbig-Harův objekt číslo 24 (HH 24) zabírá asi 2,5 světelného roku...
Vyvine se jednoho dne tento housenkovitý mezihvězdný mrak do motýlovité mlhoviny? Nikdo pořádně neví. Jisté ale je, že uvnitř IRAS 20324+4057 dochází ke kontrakci a vzniká nová hvězda. Vně fičí energetické větry a energetickým světlem se eroduje pryč tolik plynu a prachu, že mohl být použit...
V jediném pixelu poblíž středu nápadné mlhoviny ve tvaru přesýpacích hodin na snímku z Kosmického dalekohledu Jamese Webba v blízké infračervené oblasti se skrývají dvě protohvězdy. Aktivně vznikající hvězdný systém leží v prašném molekulárním mračnu katalogizovaném jako Lynds 483, asi 650...
Protohvězda uvnitř temného mračna L1527 je stará pouhých 100 000 let a je stále ještě zanořená do mračna plynu a prachu, které krmí její růst. Tmavý pás na krku infračervené mlhoviny na snímku kamerou NIRcam Kosmického dalekohledu Jamese Webba je tlustý disk kolem mladého stelárního objektu. Disk je...
Co způsobuje tuto neobvyklou parabolickou strukturu? Osvětlená dutina známá jako LDN 1471 byla vytvořena při vzniku nové hvězdy, která je vidět jako jasný zdroj na vrcholu paraboly. Z protohvězdy vane tok, který pak interaguje s okolním materiálem v Perseově molekulárním mračnu a vyvolává jeho...
Vypadá to jako oboustranný světelný meč, ale jedná se o dva kosmické výtrysky, jejich paprsky míří ven z nově zrozené hvězdy v nedaleké galaxii. Tato úžasná scéna vznikla z obrazových dat Hubblova kosmického dalekohledu a přes Herbig-Harův objekt číslo 24 (HH 24) zabírá asi 2,5 světelného roku...
Vyvine se jednoho dne tento housenkovitý mezihvězdný mrak do motýlovité mlhoviny? Nikdo pořádně neví. Jisté ale je, že uvnitř IRAS 20324+4057 dochází ke kontrakci a vzniká nová hvězda. Vně fičí energetické větry a energetickým světlem se eroduje pryč tolik plynu a prachu, že mohl být použit...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
