Co se děje na obloze? Blýskání. Nejčastěji pozorovaný typ blesků zahrnuje záblesky jasného bílého světla mezi mraky. Během posledních 50 let však byly potvrzeny i další typy horních atmosférických blesků, včetně chapadlovitých červených skřítků a prstencových elfů (ELVES). Ačkoli oba typy...
Co jsou to ty červené filamenty na obloze? Jedná se vzácnou formu blesků, které byly potvrzeny teprve před asi 30 lety: rudí skřítci. Nedávný výzkum ukázal, že rudí skřítci se vyskytují po silných pozitivních úderech blesků mračno-země a mohou začít jako 100metrová koule ionizovaného vzduchu, který...
Vysoko nad velkými bouřkovými systémy na planetě Zemi jsou velice krátce vidět tajemní červení skřítci. Tyto tančící, bleskům podobné jevy, byly zaznamenány z nízké oběžné dráhy Země, z vysoko letících letadel nebo jako zde na videu z vrcholu hory v severní Francii. Video bylo pořízeno v noci...
Chcete něco vzkázat skřítkům, kteří řádí více než 50 kilometrů nad našimi hlavami? Pošlete jim SMS a sonda TARANIS jim vzkaz z oběžné dráhy předá.
Na tomto snímku Země je něco velice neobvyklého, dokážete to najít? Prchavý jev, který byl kdysi považován za legendu, byl nyní nově nově zachycen, když víte, kam se dívat. Na snímku, který byl pořízen z Mezinárodní kosmické stanice (ISS) koncem dubna, jsou úplně vlevo vidět dobře známé...
Co to je na obloze? Je to vzácná forma blesku potvrzená teprve před 25 lety: červený sprajt. Nedávný výzkum ukázal, že červené sprajty následují silné pozitivní blesky mračna - země, mohou začít jako 100 metrové koule ionizovaného vzduchu, které vystřelují dolů z výšky asi 80 km 10-ti...
Co se děje na obloze? Blýskání. Nejčastěji pozorovaný typ blesků zahrnuje záblesky jasného bílého světla mezi mraky. Během posledních 50 let však byly potvrzeny i další typy horních atmosférických blesků, včetně chapadlovitých červených skřítků a prstencových elfů (ELVES). Ačkoli oba typy...
Co jsou to ty červené filamenty na obloze? Jedná se vzácnou formu blesků, které byly potvrzeny teprve před asi 30 lety: rudí skřítci. Nedávný výzkum ukázal, že rudí skřítci se vyskytují po silných pozitivních úderech blesků mračno-země a mohou začít jako 100metrová koule ionizovaného vzduchu, který...
Vysoko nad velkými bouřkovými systémy na planetě Zemi jsou velice krátce vidět tajemní červení skřítci. Tyto tančící, bleskům podobné jevy, byly zaznamenány z nízké oběžné dráhy Země, z vysoko letících letadel nebo jako zde na videu z vrcholu hory v severní Francii. Video bylo pořízeno v noci...
Chcete něco vzkázat skřítkům, kteří řádí více než 50 kilometrů nad našimi hlavami? Pošlete jim SMS a sonda TARANIS jim vzkaz z oběžné dráhy předá.
Na tomto snímku Země je něco velice neobvyklého, dokážete to najít? Prchavý jev, který byl kdysi považován za legendu, byl nyní nově nově zachycen, když víte, kam se dívat. Na snímku, který byl pořízen z Mezinárodní kosmické stanice (ISS) koncem dubna, jsou úplně vlevo vidět dobře známé...
Co to je na obloze? Je to vzácná forma blesku potvrzená teprve před 25 lety: červený sprajt. Nedávný výzkum ukázal, že červené sprajty následují silné pozitivní blesky mračna - země, mohou začít jako 100 metrové koule ionizovaného vzduchu, které vystřelují dolů z výšky asi 80 km 10-ti...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
