Co se děje na obloze? Blýskání. Nejčastěji pozorovaný typ blesků zahrnuje záblesky jasného bílého světla mezi mraky. Během posledních 50 let však byly potvrzeny i další typy horních atmosférických blesků, včetně chapadlovitých červených skřítků a prstencových elfů (ELVES). Ačkoli oba typy...
Co jsou to ty červené filamenty na obloze? Jedná se vzácnou formu blesků, které byly potvrzeny teprve před asi 30 lety: rudí skřítci. Nedávný výzkum ukázal, že rudí skřítci se vyskytují po silných pozitivních úderech blesků mračno-země a mohou začít jako 100metrová koule ionizovaného vzduchu, který...
Vysoko nad velkými bouřkovými systémy na planetě Zemi jsou velice krátce vidět tajemní červení skřítci. Tyto tančící, bleskům podobné jevy, byly zaznamenány z nízké oběžné dráhy Země, z vysoko letících letadel nebo jako zde na videu z vrcholu hory v severní Francii. Video bylo pořízeno v noci...
Chcete něco vzkázat skřítkům, kteří řádí více než 50 kilometrů nad našimi hlavami? Pošlete jim SMS a sonda TARANIS jim vzkaz z oběžné dráhy předá.
Na tomto snímku Země je něco velice neobvyklého, dokážete to najít? Prchavý jev, který byl kdysi považován za legendu, byl nyní nově nově zachycen, když víte, kam se dívat. Na snímku, který byl pořízen z Mezinárodní kosmické stanice (ISS) koncem dubna, jsou úplně vlevo vidět dobře známé...
Co to je na obloze? Je to vzácná forma blesku potvrzená teprve před 25 lety: červený sprajt. Nedávný výzkum ukázal, že červené sprajty následují silné pozitivní blesky mračna - země, mohou začít jako 100 metrové koule ionizovaného vzduchu, které vystřelují dolů z výšky asi 80 km 10-ti...
Co se děje na obloze? Blýskání. Nejčastěji pozorovaný typ blesků zahrnuje záblesky jasného bílého světla mezi mraky. Během posledních 50 let však byly potvrzeny i další typy horních atmosférických blesků, včetně chapadlovitých červených skřítků a prstencových elfů (ELVES). Ačkoli oba typy...
Co jsou to ty červené filamenty na obloze? Jedná se vzácnou formu blesků, které byly potvrzeny teprve před asi 30 lety: rudí skřítci. Nedávný výzkum ukázal, že rudí skřítci se vyskytují po silných pozitivních úderech blesků mračno-země a mohou začít jako 100metrová koule ionizovaného vzduchu, který...
Vysoko nad velkými bouřkovými systémy na planetě Zemi jsou velice krátce vidět tajemní červení skřítci. Tyto tančící, bleskům podobné jevy, byly zaznamenány z nízké oběžné dráhy Země, z vysoko letících letadel nebo jako zde na videu z vrcholu hory v severní Francii. Video bylo pořízeno v noci...
Chcete něco vzkázat skřítkům, kteří řádí více než 50 kilometrů nad našimi hlavami? Pošlete jim SMS a sonda TARANIS jim vzkaz z oběžné dráhy předá.
Na tomto snímku Země je něco velice neobvyklého, dokážete to najít? Prchavý jev, který byl kdysi považován za legendu, byl nyní nově nově zachycen, když víte, kam se dívat. Na snímku, který byl pořízen z Mezinárodní kosmické stanice (ISS) koncem dubna, jsou úplně vlevo vidět dobře známé...
Co to je na obloze? Je to vzácná forma blesku potvrzená teprve před 25 lety: červený sprajt. Nedávný výzkum ukázal, že červené sprajty následují silné pozitivní blesky mračna - země, mohou začít jako 100 metrové koule ionizovaného vzduchu, které vystřelují dolů z výšky asi 80 km 10-ti...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
