Co se děje na obloze? Blýskání. Nejčastěji pozorovaný typ blesků zahrnuje záblesky jasného bílého světla mezi mraky. Během posledních 50 let však byly potvrzeny i další typy horních atmosférických blesků, včetně chapadlovitých červených skřítků a prstencových elfů (ELVES). Ačkoli oba typy...
Co jsou to ty červené filamenty na obloze? Jedná se vzácnou formu blesků, které byly potvrzeny teprve před asi 30 lety: rudí skřítci. Nedávný výzkum ukázal, že rudí skřítci se vyskytují po silných pozitivních úderech blesků mračno-země a mohou začít jako 100metrová koule ionizovaného vzduchu, který...
Vysoko nad velkými bouřkovými systémy na planetě Zemi jsou velice krátce vidět tajemní červení skřítci. Tyto tančící, bleskům podobné jevy, byly zaznamenány z nízké oběžné dráhy Země, z vysoko letících letadel nebo jako zde na videu z vrcholu hory v severní Francii. Video bylo pořízeno v noci...
Chcete něco vzkázat skřítkům, kteří řádí více než 50 kilometrů nad našimi hlavami? Pošlete jim SMS a sonda TARANIS jim vzkaz z oběžné dráhy předá.
Na tomto snímku Země je něco velice neobvyklého, dokážete to najít? Prchavý jev, který byl kdysi považován za legendu, byl nyní nově nově zachycen, když víte, kam se dívat. Na snímku, který byl pořízen z Mezinárodní kosmické stanice (ISS) koncem dubna, jsou úplně vlevo vidět dobře známé...
Co to je na obloze? Je to vzácná forma blesku potvrzená teprve před 25 lety: červený sprajt. Nedávný výzkum ukázal, že červené sprajty následují silné pozitivní blesky mračna - země, mohou začít jako 100 metrové koule ionizovaného vzduchu, které vystřelují dolů z výšky asi 80 km 10-ti...
Co se děje na obloze? Blýskání. Nejčastěji pozorovaný typ blesků zahrnuje záblesky jasného bílého světla mezi mraky. Během posledních 50 let však byly potvrzeny i další typy horních atmosférických blesků, včetně chapadlovitých červených skřítků a prstencových elfů (ELVES). Ačkoli oba typy...
Co jsou to ty červené filamenty na obloze? Jedná se vzácnou formu blesků, které byly potvrzeny teprve před asi 30 lety: rudí skřítci. Nedávný výzkum ukázal, že rudí skřítci se vyskytují po silných pozitivních úderech blesků mračno-země a mohou začít jako 100metrová koule ionizovaného vzduchu, který...
Vysoko nad velkými bouřkovými systémy na planetě Zemi jsou velice krátce vidět tajemní červení skřítci. Tyto tančící, bleskům podobné jevy, byly zaznamenány z nízké oběžné dráhy Země, z vysoko letících letadel nebo jako zde na videu z vrcholu hory v severní Francii. Video bylo pořízeno v noci...
Chcete něco vzkázat skřítkům, kteří řádí více než 50 kilometrů nad našimi hlavami? Pošlete jim SMS a sonda TARANIS jim vzkaz z oběžné dráhy předá.
Na tomto snímku Země je něco velice neobvyklého, dokážete to najít? Prchavý jev, který byl kdysi považován za legendu, byl nyní nově nově zachycen, když víte, kam se dívat. Na snímku, který byl pořízen z Mezinárodní kosmické stanice (ISS) koncem dubna, jsou úplně vlevo vidět dobře známé...
Co to je na obloze? Je to vzácná forma blesku potvrzená teprve před 25 lety: červený sprajt. Nedávný výzkum ukázal, že červené sprajty následují silné pozitivní blesky mračna - země, mohou začít jako 100 metrové koule ionizovaného vzduchu, které vystřelují dolů z výšky asi 80 km 10-ti...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
