Co se děje na obloze? Blýskání. Nejčastěji pozorovaný typ blesků zahrnuje záblesky jasného bílého světla mezi mraky. Během posledních 50 let však byly potvrzeny i další typy horních atmosférických blesků, včetně chapadlovitých červených skřítků a prstencových elfů (ELVES). Ačkoli oba typy...
Co jsou to ty červené filamenty na obloze? Jedná se vzácnou formu blesků, které byly potvrzeny teprve před asi 30 lety: rudí skřítci. Nedávný výzkum ukázal, že rudí skřítci se vyskytují po silných pozitivních úderech blesků mračno-země a mohou začít jako 100metrová koule ionizovaného vzduchu, který...
Vysoko nad velkými bouřkovými systémy na planetě Zemi jsou velice krátce vidět tajemní červení skřítci. Tyto tančící, bleskům podobné jevy, byly zaznamenány z nízké oběžné dráhy Země, z vysoko letících letadel nebo jako zde na videu z vrcholu hory v severní Francii. Video bylo pořízeno v noci...
Chcete něco vzkázat skřítkům, kteří řádí více než 50 kilometrů nad našimi hlavami? Pošlete jim SMS a sonda TARANIS jim vzkaz z oběžné dráhy předá.
Na tomto snímku Země je něco velice neobvyklého, dokážete to najít? Prchavý jev, který byl kdysi považován za legendu, byl nyní nově nově zachycen, když víte, kam se dívat. Na snímku, který byl pořízen z Mezinárodní kosmické stanice (ISS) koncem dubna, jsou úplně vlevo vidět dobře známé...
Co to je na obloze? Je to vzácná forma blesku potvrzená teprve před 25 lety: červený sprajt. Nedávný výzkum ukázal, že červené sprajty následují silné pozitivní blesky mračna - země, mohou začít jako 100 metrové koule ionizovaného vzduchu, které vystřelují dolů z výšky asi 80 km 10-ti...
Co se děje na obloze? Blýskání. Nejčastěji pozorovaný typ blesků zahrnuje záblesky jasného bílého světla mezi mraky. Během posledních 50 let však byly potvrzeny i další typy horních atmosférických blesků, včetně chapadlovitých červených skřítků a prstencových elfů (ELVES). Ačkoli oba typy...
Co jsou to ty červené filamenty na obloze? Jedná se vzácnou formu blesků, které byly potvrzeny teprve před asi 30 lety: rudí skřítci. Nedávný výzkum ukázal, že rudí skřítci se vyskytují po silných pozitivních úderech blesků mračno-země a mohou začít jako 100metrová koule ionizovaného vzduchu, který...
Vysoko nad velkými bouřkovými systémy na planetě Zemi jsou velice krátce vidět tajemní červení skřítci. Tyto tančící, bleskům podobné jevy, byly zaznamenány z nízké oběžné dráhy Země, z vysoko letících letadel nebo jako zde na videu z vrcholu hory v severní Francii. Video bylo pořízeno v noci...
Chcete něco vzkázat skřítkům, kteří řádí více než 50 kilometrů nad našimi hlavami? Pošlete jim SMS a sonda TARANIS jim vzkaz z oběžné dráhy předá.
Na tomto snímku Země je něco velice neobvyklého, dokážete to najít? Prchavý jev, který byl kdysi považován za legendu, byl nyní nově nově zachycen, když víte, kam se dívat. Na snímku, který byl pořízen z Mezinárodní kosmické stanice (ISS) koncem dubna, jsou úplně vlevo vidět dobře známé...
Co to je na obloze? Je to vzácná forma blesku potvrzená teprve před 25 lety: červený sprajt. Nedávný výzkum ukázal, že červené sprajty následují silné pozitivní blesky mračna - země, mohou začít jako 100 metrové koule ionizovaného vzduchu, které vystřelují dolů z výšky asi 80 km 10-ti...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 6. do 21. 6. 2026. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a setká se s Merkurem a Venuší. Pomalu klesá k obzoru Jupiter. Ráno je vidět Saturn a kometa 10P/Tempel 2. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Možná se objeví noční svítící oblaka. Český astronaut Aleš Svoboda obsadí roli pilota lodi Crew Dragon, která by měla letět k ISS v roce 2027. NASA oznámila složení posádky mise Artemis III, je tam i Evropan Luca Parmitano. Před 50 lety byla na oběžnou dráhu kolem Marsu navedena sonda Viking 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
Snímek blízkozemní planetky (152637) 1997 NC1. Měřítko snímku je 2.2"/px, sever je nahoře, východ vlevo. Vzdálenost od Země 0.038 au, od Slunce 1.023 au, jasnost 13.5 magnitudy. Nejblíže Zemi bude 27.6.2026, kdy dosáhne zhruba 10. magnitudy, na obloze změní polohu během jediné hodiny o tři čtvrti stupně a rychlým pohybem se přesune na jižní oblohu, její vzdálenost od naší planety bude v té době 0.017 au. Rozměr planetky se odhaduje na 0.7 km - 1.5 km.
