Tato rázová vlna se pohybuje mezihvězdným prostorem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. V horní části podrobného kompozitního snímku se pohybuje nahoru a tenké, jasné, proplétané filamenty jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v kosmickém plátu zářícího plynu, který je vidět z boku. ...
Mezihvězdným prostorem brázdí rázová vlna supernovy rychlostí 500 000 kilometrů za hodinu. Tato rázová vlna je známá jako mlhovina Tužka nebo NGC 2736, a je částí zbytku po supernově v Plachtách, což je expandující obálka hvězdy, která vybuchla asi před 11 000 lety. Rázová vlna se...
Ne všechny hvězdy vytvářejí po své explozi velké Q. Tvar zbytku po supernově E0102-72 ovšem dává astronomům představu o tom jak úžasné exploze rozptylují prvky, jež pak interakují s okolním plynem. Snímek nahoře je složeninou tří různých fotografií ve třech odlišných typech záření. Červeně...
Tato rázová vlna se pohybuje mezihvězdným prostorem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. V horní části podrobného kompozitního snímku se pohybuje nahoru a tenké, jasné, proplétané filamenty jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v kosmickém plátu zářícího plynu, který je vidět z boku. ...
Mezihvězdným prostorem brázdí rázová vlna supernovy rychlostí 500 000 kilometrů za hodinu. Tato rázová vlna je známá jako mlhovina Tužka nebo NGC 2736, a je částí zbytku po supernově v Plachtách, což je expandující obálka hvězdy, která vybuchla asi před 11 000 lety. Rázová vlna se...
Ne všechny hvězdy vytvářejí po své explozi velké Q. Tvar zbytku po supernově E0102-72 ovšem dává astronomům představu o tom jak úžasné exploze rozptylují prvky, jež pak interakují s okolním plynem. Snímek nahoře je složeninou tří různých fotografií ve třech odlišných typech záření. Červeně...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)
