Co je to za zvláštní skvrnu na Měsíci? To je Mezinárodní kosmická stanice. Tato vesmírná platforma na zemské orbitě byla minulý měsíc s využitím přesného načasování vyfotografována před částečně osvětleným ubývajícím Měsícem. Kompozitní obraz vznikl pečlivým skládáním mnoha snímků s expoziční dobou...
Co je to za neobvyklou skvrnu na Měsíci? To je Mezinárodní kosmická stanice. Tato základna, která obíhá Zemi, byla minulý měsíc fotografována s využitím přesného načasování před částečně osvětleným vypouklým Měsícem. Snímek byl pořízen z Palo Alto v Kalifornii v USA s expozičním...
Měl to být snímek stromů před zapadajícím Sluncem. Někdy ovšem něco nečekaného může být velice fotogenické. Při pořizování předběžných snímků přes hřeben nečekaně přešel člověk se psem. Výsledek byl natolik dobrý, že se po oříznutí stal hlavním obrázkem. Důvod, proč Slunce vypadá tak...
Co je to? V roce 2012 bylo v úzkém pásu, který křižoval severní Tichý oceán a několik států na západě USA, vidět prstencové zatmění Slunce. Při prstencovém zatmění Slunce je Měsíc příliš daleko od Země, aby mohl zakrýt celé Slunce, takže ho nechává vykukovat přes kotouč Měsíce v...
Co se to přibližuje? Astronauté na palubě Mezinárodní kosmické stanice to spatřili už ve velké dálce. Brzy se ten objekt zvětšil a stal se tmavou siluetou. Jak se ten objekt blížil, tak silueta začala vypadat jako kosmická loď. Minulý čtvrtek se něco po jedenácté večer (CST) tento objekt...
Proč má Jupiter prstence? Jupiterovy prstence byly objeveny v roce 1979 při průletu kosmické sondy Voyager 1, ale jejich původ byl záhadou. Údaje z kosmické sondy Galileo, která od roku 1995 do roku 2003 obíhala kolem Jupitera později potvrdily, že prstence byly vytvořeny impakty...
Co je to za zvláštní skvrnu na Měsíci? To je Mezinárodní kosmická stanice. Tato vesmírná platforma na zemské orbitě byla minulý měsíc s využitím přesného načasování vyfotografována před částečně osvětleným ubývajícím Měsícem. Kompozitní obraz vznikl pečlivým skládáním mnoha snímků s expoziční dobou...
Co je to za neobvyklou skvrnu na Měsíci? To je Mezinárodní kosmická stanice. Tato základna, která obíhá Zemi, byla minulý měsíc fotografována s využitím přesného načasování před částečně osvětleným vypouklým Měsícem. Snímek byl pořízen z Palo Alto v Kalifornii v USA s expozičním...
Měl to být snímek stromů před zapadajícím Sluncem. Někdy ovšem něco nečekaného může být velice fotogenické. Při pořizování předběžných snímků přes hřeben nečekaně přešel člověk se psem. Výsledek byl natolik dobrý, že se po oříznutí stal hlavním obrázkem. Důvod, proč Slunce vypadá tak...
Co je to? V roce 2012 bylo v úzkém pásu, který křižoval severní Tichý oceán a několik států na západě USA, vidět prstencové zatmění Slunce. Při prstencovém zatmění Slunce je Měsíc příliš daleko od Země, aby mohl zakrýt celé Slunce, takže ho nechává vykukovat přes kotouč Měsíce v...
Co se to přibližuje? Astronauté na palubě Mezinárodní kosmické stanice to spatřili už ve velké dálce. Brzy se ten objekt zvětšil a stal se tmavou siluetou. Jak se ten objekt blížil, tak silueta začala vypadat jako kosmická loď. Minulý čtvrtek se něco po jedenácté večer (CST) tento objekt...
Proč má Jupiter prstence? Jupiterovy prstence byly objeveny v roce 1979 při průletu kosmické sondy Voyager 1, ale jejich původ byl záhadou. Údaje z kosmické sondy Galileo, která od roku 1995 do roku 2003 obíhala kolem Jupitera později potvrdily, že prstence byly vytvořeny impakty...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
