Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  06. leden 2008

Astronomický snímek dne (APOD) - 06. leden 2008

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Jupiterovy prstence odhaleny

Uznání: (NOAO), J. Burns (Cornell) et al., Galileo Project, JPL, NASA

Proč má Jupiter prstence? Jupiterovy prstence byly objeveny v roce 1979 při průletu kosmické sondy Voyager 1, ale jejich původ byl záhadou. Údaje z kosmické sondy Galileo, která od roku 1995 do roku 2003 obíhala kolem Jupitera později potvrdily, že prstence byly vytvořeny impakty meteoroidů na nedaleké malé měsíce. Když například takový malý meteoroid zasáhne malý měsíček Adrastea, tak se zaryje do měsíce, vypaří se a explozí vymrští na oběžnou dráhu Jupitera půdu a prach. Na snímku nahoře je z Galilea pozorované zatmění Slunce Jupiterem. V odraženém slunečním světle lze vysoko v jupiterově atmosféře vidět malé prachové částice a také prachové částice, ze kterých se skládají prstence.

Štítky: Jupiter, Prstence, Silhouette


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »