Jak se tato sferule ocitla na Měsíci? Když dopadne meteorit na Měsíc, tak energie dopadu roztaví část zasažených hornin, z nichž se část může ochladit do maličkých skleněných kuliček. Ve vzorcích lunární půdy, které zpět na Zemi přivezly výpravy Apollo, bylo mnoho...
Jak se tato sferule ocitla na Měsíci? Když dopadne meteorit na Měsíc, tak energie dopadu roztaví část zasažených hornin, z níž se část může ochladit do maličkých skleněných kuliček. Ve vzorcích lunární půdy, které zpět na Zemi přivezly výpravy Apollo, bylo mnoho takových skleněných...
Jak se tato sferule ocitla na Měsíci? Když na Měsíc dopadne meteorit, tak energie impaktu roztaví určitý podíl vyvržených hornin, z nichž část může zchládnout do maličkých skleněných perliček. Ve vzorcích lunárních hornin, které na Zemi přivezly výpravy Apolla, se nachází hodně...
Jestliže na Měsíc dopadne meteor, tak energie dopadu roztaví některé vyvržené horniny, z nichž se část zchladí do malinkých skleněných zrnek. Hodně těchto skleněných zrnek bylo přítomno ve vzorcích měsíční půdy dopravených na Zemi výpravami Apollo. Nahoře je snímek jedné takové skleněné...
Jak se tato sferule ocitla na Měsíci? Když dopadne meteorit na Měsíc, tak energie dopadu roztaví část zasažených hornin, z nichž se část může ochladit do maličkých skleněných kuliček. Ve vzorcích lunární půdy, které zpět na Zemi přivezly výpravy Apollo, bylo mnoho...
Jak se tato sferule ocitla na Měsíci? Když dopadne meteorit na Měsíc, tak energie dopadu roztaví část zasažených hornin, z níž se část může ochladit do maličkých skleněných kuliček. Ve vzorcích lunární půdy, které zpět na Zemi přivezly výpravy Apollo, bylo mnoho takových skleněných...
Jak se tato sferule ocitla na Měsíci? Když na Měsíc dopadne meteorit, tak energie impaktu roztaví určitý podíl vyvržených hornin, z nichž část může zchládnout do maličkých skleněných perliček. Ve vzorcích lunárních hornin, které na Zemi přivezly výpravy Apolla, se nachází hodně...
Jestliže na Měsíc dopadne meteor, tak energie dopadu roztaví některé vyvržené horniny, z nichž se část zchladí do malinkých skleněných zrnek. Hodně těchto skleněných zrnek bylo přítomno ve vzorcích měsíční půdy dopravených na Zemi výpravami Apollo. Nahoře je snímek jedné takové skleněné...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.
