Snímky sluneční koróny z observatoře SOHO nacházející se asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci opět nabízí pohled na kometu, která někdy během pondělka 10. 5. 2021 zanikne v blízkosti povrchu Slunce. Na snímky upozornil Vladimír Koželuh, kterému tímto děkujeme. Obrázky se zobrazí po kliknutí na...
Poměrně jasný sungrazer - kometa - je vidět vlevo dolů od zakrytého Slunce v koronografech SOHO LASCO C3 a za nedlouho i LASCO C2. Podle směru pohybu jde o kometu z Kreutzovy rodiny komet. Takové prakticky lízají povrch Slunce a tak i tuto kometu čeká nejspíš zánik. Děkujeme za upozornění Vladimíru...
Další z mnoha fragmentů komety právě míří ke svému zániku u Slunce. Nyní je kometa viditelná na snímcích korónografu SOHO/LASCO C3 a později by se měla objevit i v užším zorném poli LASCO C2. ...
Podle aktuálních snímků solární observatoře SOHO je zřejmé, že v blízkosti Slunce se pravděpodobně ve středu rozplyne další kometa. Tento úkaz je sice poměrně běžný, ale tato je i jedna z těch jasnějších. Připomeňme si, kde se tyto kometky berou.
PF 2013Autor: Petr HorálekProsinec se nesl v duchu konce světa. Právě proto jsme se rozhodli se tomuto tématu v našem dnešním vydání vesmírných videí vyhnout úplně. Místo toho pro vás máme pohledy na Zemi v noci, zajímavé komety, jako průzkumníky magnetického pole Slunce, či pěkné letošní...
Snímky sluneční koróny z observatoře SOHO nacházející se asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci opět nabízí pohled na kometu, která někdy během pondělka 10. 5. 2021 zanikne v blízkosti povrchu Slunce. Na snímky upozornil Vladimír Koželuh, kterému tímto děkujeme. Obrázky se zobrazí po kliknutí na...
Poměrně jasný sungrazer - kometa - je vidět vlevo dolů od zakrytého Slunce v koronografech SOHO LASCO C3 a za nedlouho i LASCO C2. Podle směru pohybu jde o kometu z Kreutzovy rodiny komet. Takové prakticky lízají povrch Slunce a tak i tuto kometu čeká nejspíš zánik. Děkujeme za upozornění Vladimíru...
Další z mnoha fragmentů komety právě míří ke svému zániku u Slunce. Nyní je kometa viditelná na snímcích korónografu SOHO/LASCO C3 a později by se měla objevit i v užším zorném poli LASCO C2. ...
Podle aktuálních snímků solární observatoře SOHO je zřejmé, že v blízkosti Slunce se pravděpodobně ve středu rozplyne další kometa. Tento úkaz je sice poměrně běžný, ale tato je i jedna z těch jasnějších. Připomeňme si, kde se tyto kometky berou.
PF 2013Autor: Petr HorálekProsinec se nesl v duchu konce světa. Právě proto jsme se rozhodli se tomuto tématu v našem dnešním vydání vesmírných videí vyhnout úplně. Místo toho pro vás máme pohledy na Zemi v noci, zajímavé komety, jako průzkumníky magnetického pole Slunce, či pěkné letošní...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
Nova Sagittae 2026. Detekce tohoto objektu byla oznámena 25.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením PNV J19450648+1822422. V cirkuláři CBET 5729 ze dne 26.8.2026 (UT) bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení V488 Sge. Nova se nachází nedaleko hvězdy delta Sge a na snímku je označena šipkou. Odhady její magnitudy z této noci se pohybují mezi hodnotami 7.1 - 7.5. Snímek vznikl složením 53 expozic o délce 6 sekund, pořízených za silného měsíčního světla, kdy byl Měsíc od novy na obloze vzdálen asi 48 stupňů a měl 98% osvětleného povrchu. Navíc po obloze přecházela nízká oblačnost a postupně se nasouvaly i pásy oblačnosti vysoké.
