Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Další pěkná kometka padá do Slunce

Další pěkná kometka padá do Slunce

Kometka míří ke Slunci 15. 9. 2015
Autor: SOHO/LASCO (ESA & NASA)

Podle aktuálních snímků solární observatoře SOHO je zřejmé, že v blízkosti Slunce se pravděpodobně ve středu rozplyne další kometa. Tento úkaz je sice poměrně běžný, ale tato je i jedna z těch jasnějších. Připomeňme si, kde se tyto kometky berou.

Kometka je aktuálně během úterního večera dobře viditelná v korónografu LASCO C3. Podobných komet se během roku objeví kolem Slunce velké množství, však už také SOHO právě letos v září zaznamenala 3000 komet, což je rekordní výkon jakéhokoli přístroje v historii obejvování komet.

Většina těchto komet patří mezi tzv. lízače Slunce, anglicky sungrazers. U těchto komet se předpokládá, že kdysi tvořily jednu velkou kometu, která se při svém průchodu v těsné blízkosti Slunce rozpadla. Ty tvoří tzv. Kreutzovu rodinu komet. V roce 372 před naším letopočtem je uváděno pozorování rozpadu komety řeckým astronomem Ephorem. Pokud by to byla ona prakometa, potom její dvě části se poté ke Slunci pravidelně vracely a dále se rozpadaly a výsledkem je pozorování velkého množství takových komet.

Mezi zástupci rozpadu prvního jádra by prý mohla být např. jasná březnová kometa z roku 1843, kometa Pereyrova z roku 1963, nebo také asi 2/3 všech komet pozorovaných SOHO. Do zástupců rozpadu druhého jádra by pak patřily např. velká kometa z roku 1106 s ohonem dlouhým 100° viditelná krátce i ve dne vedle Slunce, nebo velká zářijová kometa 1882 a C/1965 S1 (Ikey-Seki), která byla objevena právě před 50 lety. Do druhé skupiny patří také asi 1/5 všech komet objevených SOHO.

Komety Kreutzovy rodiny mají přísluní jen milión kilometrů nad povrchem Slunce. Nejsou však jediným případem v zorném poli korónografů SOHO. Podobný osud, tedy, že se komety u Slunce vypaří, postihuje i další komety. Dalšími rodinami takových komet jsou rodina Meyerova, Marsdenova a Krachtova.

Ačkoli je tato kometka, která nyní padá „do Slunce“ docela jasná, zdaleka nedosahuje parametrů výše zmíněných komet. Poslední jasný Kreutzův sungrazer se objevil na Vánoce 2011, kdy kolem Slunce prolétla kometa C/2011 W3 (Lovejoy) a vytvořila úžasnou podívanou viditelnou z jižní polokoule.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Další jasný objekt v SOHO LASCO C3
[2] Nad slnečným povrchom sa vyparila ďalšia kométa



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sungrazers, SOHO, Kometa 


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »