Na západní obloze za soumraku nyní září brilantní Venuše. Tato planeta je vidět jako výrazná Večernice a je zajímavým nebeským tělesem i pro příležitostné pozorovatele. Ovšem v dalekohledu Venuše nabízí spíše méně uspokojivý pohled. Planeta je zahalena do odrazivých mračen, které se v...
Tento krásný pohled představuje obraz Galaxie v Andromedě (neboli M31) na ultrafialových vlnových délkách s dosud nejlepším rozlišením. Tato mozaika se skládá z 330 jednotlivých snímků pořízených družicí NASA's Swift, které pokrývají oblast širokou 200 000 světelných let. Mozaika ukazuje asi ...
Tento nádherný pohled je ultrafialový obraz Galaxie v Andromedě (M31) pořízený dalekohledem na palubě družice NASA Swift. Obraz je mozaikou 330 jednotlivých snímků, které pokrývají oblast širokou 200 000 světelných let. Zobrazuje asi 20 000 zdrojů, kterým dominují horké, mladé hvězdy a husté...
Astronom sedmnáctého století Giovanni Domenico Cassini byl zběhlým pozorovatelem jupiterovy Velké rudé skvrny. Takže s jeho jménem dobře ladí to, že kosmická sonda Cassini umožnila podrobná pozorování další skvrny planetární velikosti - jupiterovy Velké tmavé skvrny. Na rozdíl od Rudé...
V roce 1972 umístila posádka Apolla 16 na Měsíci první a dosud jedinou lunární astronomickou observatoř The Kamera / spektrograf v daleké ultrafialové oblasti používala tří palcovou (7.5cm) Schmidtovu komoru pro fotografování Země, mlhovin, hvězdokup a Velkého Magelanova mračna. ...
Na západní obloze za soumraku nyní září brilantní Venuše. Tato planeta je vidět jako výrazná Večernice a je zajímavým nebeským tělesem i pro příležitostné pozorovatele. Ovšem v dalekohledu Venuše nabízí spíše méně uspokojivý pohled. Planeta je zahalena do odrazivých mračen, které se v...
Tento krásný pohled představuje obraz Galaxie v Andromedě (neboli M31) na ultrafialových vlnových délkách s dosud nejlepším rozlišením. Tato mozaika se skládá z 330 jednotlivých snímků pořízených družicí NASA's Swift, které pokrývají oblast širokou 200 000 světelných let. Mozaika ukazuje asi ...
Tento nádherný pohled je ultrafialový obraz Galaxie v Andromedě (M31) pořízený dalekohledem na palubě družice NASA Swift. Obraz je mozaikou 330 jednotlivých snímků, které pokrývají oblast širokou 200 000 světelných let. Zobrazuje asi 20 000 zdrojů, kterým dominují horké, mladé hvězdy a husté...
Astronom sedmnáctého století Giovanni Domenico Cassini byl zběhlým pozorovatelem jupiterovy Velké rudé skvrny. Takže s jeho jménem dobře ladí to, že kosmická sonda Cassini umožnila podrobná pozorování další skvrny planetární velikosti - jupiterovy Velké tmavé skvrny. Na rozdíl od Rudé...
V roce 1972 umístila posádka Apolla 16 na Měsíci první a dosud jedinou lunární astronomickou observatoř The Kamera / spektrograf v daleké ultrafialové oblasti používala tří palcovou (7.5cm) Schmidtovu komoru pro fotografování Země, mlhovin, hvězdokup a Velkého Magelanova mračna. ...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
