Tato osamělá trpasličí galaxie je pojmenována po třech astronomech, kteří se zasloužili o její objev a identifikaci Wolf - Lundmark - Melotte (WLM). Je vidět v převážně jižním souhvězdí Velryby (Cetus), asi 3 milióny světelných let daleko od Mléčné dráhy a je jedním z nejvzdálenějších členů...
Osamělá trpasličí galaxie Wolf - Lundmark - Melotte (WLM) je nazvaná podle tří astronomů, kteří se zasloužili za její objev a identifikaci. Je vidět v převážně jižním souhvězdí Velryby (Cetus), asi 3 milióny světelných let od Mléčné dráhy a je jedním z nejvzdálenějších členů naší Místní...
Hvězdné pole na tomto snímku pořízeném pomocí dalekohledu ESO/VST (VLT Survey Telescope) a jeho mohutné kamery OmegaCAM zachycuje osamělou galaxii známou pod označením WLM neboli Wolf-Lundmark-Melotte. Ačkoli je považována za člena Místní skupiny galaxií, WLM leží zcela osamoceně na jejím okraji a...
Tato osamělá trpasličí galaxie je pojmenována po třech astronomech, kteří se zasloužili o její objev a identifikaci Wolf - Lundmark - Melotte (WLM). Je vidět v převážně jižním souhvězdí Velryby (Cetus), asi 3 milióny světelných let daleko od Mléčné dráhy a je jedním z nejvzdálenějších členů...
Osamělá trpasličí galaxie Wolf - Lundmark - Melotte (WLM) je nazvaná podle tří astronomů, kteří se zasloužili za její objev a identifikaci. Je vidět v převážně jižním souhvězdí Velryby (Cetus), asi 3 milióny světelných let od Mléčné dráhy a je jedním z nejvzdálenějších členů naší Místní...
Hvězdné pole na tomto snímku pořízeném pomocí dalekohledu ESO/VST (VLT Survey Telescope) a jeho mohutné kamery OmegaCAM zachycuje osamělou galaxii známou pod označením WLM neboli Wolf-Lundmark-Melotte. Ačkoli je považována za člena Místní skupiny galaxií, WLM leží zcela osamoceně na jejím okraji a...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
