Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila v roce 1990 družicová observatoř ROSAT (Röntgensatellit). Jasnost pixelů tohoto digitálního obrazu odpovídá rentgenové intenzitě. U snímku můžeme rozlišit tři části: jasnou polokouli rentgenového měsíce, tmavší polokouli a rentgenové pozadí...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila v roce 1990 družicová observatoř ROSAT (Röntgensatellit). Jasnost pixelu na tomto digitálním obrazu odpovídá rentgenové intenzitě. Uvažujme o tom, že se obrázek skládá ze tří částí: jasné polokoule rentgenového měsíce, tmavé části měsíce a z...
Rentgenové družice již dříve objevily překvapivé rentgenové zářící kosmické pozadí a astronomové se snažili porozumět jeho původu. Až nyní při pohledu skrze díry v zakrývajícím plynu a prachu naší vlastní Galaxie Mléčné dráhy pořídil výkonný oběžný rentgenový dalekohled XMM-Newton tento...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila družice ROSAT (Roentgen Observatory SATellite) v roce 1990. Snímek lze rozdělit na tři části: jasnou stranu rentgenového měsíce, tmavou stranu rentgenového měsíce a pozadí rentgenové oblohy. Jasná lunární polokoule svítí rentgenovým světlem, protože odráží...
Je všude, ale nikdo nevěděl proč. V každém směru obloha vždycky září rentgenovým zářením. Jev rentgenového záření pozadí byl objeven před 35 lety, brzy po vypuštění prvních rentgenových družic a od té doby zůstal nevysvětlený. Včera byly zveřejněny výsledky založené na datech z nedávno...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila v roce 1990 družicová observatoř ROSAT (Röntgensatellit). Jasnost pixelů tohoto digitálního obrazu odpovídá rentgenové intenzitě. U snímku můžeme rozlišit tři části: jasnou polokouli rentgenového měsíce, tmavší polokouli a rentgenové pozadí...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila v roce 1990 družicová observatoř ROSAT (Röntgensatellit). Jasnost pixelu na tomto digitálním obrazu odpovídá rentgenové intenzitě. Uvažujme o tom, že se obrázek skládá ze tří částí: jasné polokoule rentgenového měsíce, tmavé části měsíce a z...
Rentgenové družice již dříve objevily překvapivé rentgenové zářící kosmické pozadí a astronomové se snažili porozumět jeho původu. Až nyní při pohledu skrze díry v zakrývajícím plynu a prachu naší vlastní Galaxie Mléčné dráhy pořídil výkonný oběžný rentgenový dalekohled XMM-Newton tento...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila družice ROSAT (Roentgen Observatory SATellite) v roce 1990. Snímek lze rozdělit na tři části: jasnou stranu rentgenového měsíce, tmavou stranu rentgenového měsíce a pozadí rentgenové oblohy. Jasná lunární polokoule svítí rentgenovým světlem, protože odráží...
Je všude, ale nikdo nevěděl proč. V každém směru obloha vždycky září rentgenovým zářením. Jev rentgenového záření pozadí byl objeven před 35 lety, brzy po vypuštění prvních rentgenových družic a od té doby zůstal nevysvětlený. Včera byly zveřejněny výsledky založené na datech z nedávno...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 8. do 17. 8. 2025. Měsíc po úplňku ubývá do poslední čtvrti. 12. 8. nastává maximum roje Perseid a blízké setkání Jupiteru a Venuše na ranní obloze. Aktivita Slunce se zvýšila a nastala slabší geomagnetická bouře. Posádka Crew-10 z ISS přistála zpět na Zemi. Zemřel Jim Lowell, známý hlavně z Apolla 13. Před dvaceti lety se k Marsu vydal Mars Reconnaissance Orbiter.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve
Výsledok fotenia v rámci testovania automatizácie astrobúdky. Žiaľ dát je menej ako som čakal, ale občas to dopadlo tak, že teleskop kvôli falošnému poplachu z môjho safety systému čušal pod zatiahnutou strechou a ešte na truc fotil stenu astrobúdky ???? A k tomu ešte "výkonný" čínsky napájací zdroj rušil kompletne komunikáciu na USB zbernici. Trocha to trvalo kým som zistil kde je problém ???? Ale už to konečne začína fungovať k mojej spokojnosti ???? Sharpless 101 (Sh 2-101) je emisná hmlovina typu H II nachádzajúca sa v súhvezdí Labuť. Niekedy sa nazýva aj „Tulipánová hmlovina“, pretože na fotografiách pripomína obrys tulipánu. Do katalógu hmlovín ju v roku 1959 zaradil astronóm Stewart Sharpless. Od Zeme je vzdialená približne 6 000 svetelných rokov (5,7×10¹⁶ km; 3,5×10¹⁶ míľ). Sh 2-101 sa z pohľadu zo Zeme nachádza v blízkosti mikro-kvasaru Cygnus X-1, ktorý je miestom jedného z prvých podozrení na existenciu čiernej diery. Cygnus X-1 sa nachádza asi 15′ západne od Sh 2-101. Sprievodná hviezda objektu Cygnus X-1 je superobor spektrálnej triedy O9.7 Iab s hmotnosťou 21 hmotností Slnka a s polomerom 20-násobku polomeru Slnka. Obežná doba tejto dvojhviezdy je 5,8 dňa a ich vzájomná vzdialenosť je 0,2 astronomickej jednotky. Čierna diera má hmotnosť 15 hmotností Slnka a Schwarzschildov polomer 45 km. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 60x120sec. R, 55x120sec. G, 40x120sec. B, 80x60sec. L, 45x600sec Halpha, 18x600sec. O3, 20x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 5.7. až 2.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
