Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila v roce 1990 družicová observatoř ROSAT (Röntgensatellit). Jasnost pixelů tohoto digitálního obrazu odpovídá rentgenové intenzitě. U snímku můžeme rozlišit tři části: jasnou polokouli rentgenového měsíce, tmavší polokouli a rentgenové pozadí...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila v roce 1990 družicová observatoř ROSAT (Röntgensatellit). Jasnost pixelu na tomto digitálním obrazu odpovídá rentgenové intenzitě. Uvažujme o tom, že se obrázek skládá ze tří částí: jasné polokoule rentgenového měsíce, tmavé části měsíce a z...
Rentgenové družice již dříve objevily překvapivé rentgenové zářící kosmické pozadí a astronomové se snažili porozumět jeho původu. Až nyní při pohledu skrze díry v zakrývajícím plynu a prachu naší vlastní Galaxie Mléčné dráhy pořídil výkonný oběžný rentgenový dalekohled XMM-Newton tento...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila družice ROSAT (Roentgen Observatory SATellite) v roce 1990. Snímek lze rozdělit na tři části: jasnou stranu rentgenového měsíce, tmavou stranu rentgenového měsíce a pozadí rentgenové oblohy. Jasná lunární polokoule svítí rentgenovým světlem, protože odráží...
Je všude, ale nikdo nevěděl proč. V každém směru obloha vždycky září rentgenovým zářením. Jev rentgenového záření pozadí byl objeven před 35 lety, brzy po vypuštění prvních rentgenových družic a od té doby zůstal nevysvětlený. Včera byly zveřejněny výsledky založené na datech z nedávno...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila v roce 1990 družicová observatoř ROSAT (Röntgensatellit). Jasnost pixelů tohoto digitálního obrazu odpovídá rentgenové intenzitě. U snímku můžeme rozlišit tři části: jasnou polokouli rentgenového měsíce, tmavší polokouli a rentgenové pozadí...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila v roce 1990 družicová observatoř ROSAT (Röntgensatellit). Jasnost pixelu na tomto digitálním obrazu odpovídá rentgenové intenzitě. Uvažujme o tom, že se obrázek skládá ze tří částí: jasné polokoule rentgenového měsíce, tmavé části měsíce a z...
Rentgenové družice již dříve objevily překvapivé rentgenové zářící kosmické pozadí a astronomové se snažili porozumět jeho původu. Až nyní při pohledu skrze díry v zakrývajícím plynu a prachu naší vlastní Galaxie Mléčné dráhy pořídil výkonný oběžný rentgenový dalekohled XMM-Newton tento...
Tento rentgenový snímek Měsíce pořídila družice ROSAT (Roentgen Observatory SATellite) v roce 1990. Snímek lze rozdělit na tři části: jasnou stranu rentgenového měsíce, tmavou stranu rentgenového měsíce a pozadí rentgenové oblohy. Jasná lunární polokoule svítí rentgenovým světlem, protože odráží...
Je všude, ale nikdo nevěděl proč. V každém směru obloha vždycky září rentgenovým zářením. Jev rentgenového záření pozadí byl objeven před 35 lety, brzy po vypuštění prvních rentgenových družic a od té doby zůstal nevysvětlený. Včera byly zveřejněny výsledky založené na datech z nedávno...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
