Na této krásné kompozici na infračervených vlnových délkách z družice WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) září nově zrozené hvězdy ponořené do prachových mračen. Na kosmickém plátnu je jedna z nejbližších hvězdotvorných oblastí, součást komplexu mračen Rho Ophiuchi ve vzdálenosti asi...
Na tomto nádherném pohledu ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu září na infračervených vlnových délkách mračna kosmického prachu s vnořenými nově zrozenými hvězdami. Na obrázku je jedna z nejbližších hvězdotvorných oblastí, část oblačného komplexu Rho Ophiuchi ve...
Tento kosmický pilíř prachu a plynu je široký téměř 2 světelné roky. Tato struktura se nachází v jedné z největších hvězdotvorných oblastí naší galaxie, v mlhovině Carina, která je vidět na jižní obloze ve vzdálenosti asi 7500 světelných let. Spletité tvary pilířů jsou utvářeny větry a...
Na tomto skvělém pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu na infračervených vlnových délkách ve falešných barvách září kosmická prachová mračna a v nich ponořené nově zrozené hvězdy. Na snímku je jedna z nejbližších hvězdotvorných oblastí, část komplexu mračen Rho Ophiuchi ve vzdálenosti...
Na této krásné kompozici na infračervených vlnových délkách z družice WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) září nově zrozené hvězdy ponořené do prachových mračen. Na kosmickém plátnu je jedna z nejbližších hvězdotvorných oblastí, součást komplexu mračen Rho Ophiuchi ve vzdálenosti asi...
Na tomto nádherném pohledu ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu září na infračervených vlnových délkách mračna kosmického prachu s vnořenými nově zrozenými hvězdami. Na obrázku je jedna z nejbližších hvězdotvorných oblastí, část oblačného komplexu Rho Ophiuchi ve...
Tento kosmický pilíř prachu a plynu je široký téměř 2 světelné roky. Tato struktura se nachází v jedné z největších hvězdotvorných oblastí naší galaxie, v mlhovině Carina, která je vidět na jižní obloze ve vzdálenosti asi 7500 světelných let. Spletité tvary pilířů jsou utvářeny větry a...
Na tomto skvělém pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu na infračervených vlnových délkách ve falešných barvách září kosmická prachová mračna a v nich ponořené nově zrozené hvězdy. Na snímku je jedna z nejbližších hvězdotvorných oblastí, část komplexu mračen Rho Ophiuchi ve vzdálenosti...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Tzv. Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9, Mise Starlink 10-40, start 5:52:20. Vezla 29 Starlink satelitů
