Proč by mělo mračno hrát různými barvami? Poměrně vzácný jev známý jako perleťová mračna může vykazovat velice živé neobvyklé barvy nebo i simultánně barvy celého spektra. Tato mračna vznikají z malých kapiček vody o téměř stejné velikosti. Pokud se Slunce ocitne ve správné poloze a je...
Jak se kolem své osy planeta Země otáčí, tak obyčejná kamera na stativu dokáže zachytit vznešené stopy hvězd. Ale ve vysokých šířkách v březnu a dubnu dokáže také zachytit noční třpyt polárních září. Týdny kolem rovnodennosti na jaře i na podzim jsou pro lovce polárních září oblíbeným...
Jak se po povrchu Erosu roztrousily velké balvany? Eros je výjmečný nejen pro svou blízkost Zemi, ale také protože jej nedávno navštívila sonda NASA NEAR-Shoemaker. Tato automatická sonda začala po příletu k Erosu v únoru 2000 manévrovat až k řízenému přistání dříve v tomto roce. I...
Minulý týden byl dalším dobrým týdnem pro polární záře. Všechno začalo asi před dvěma týdny, když na Slunci explodovaly dva koronální výbuchy Coronal Mass Ejections. Kolem Země se 28. a 29. září přehnaly vlny elementárních částic a iontů a způsobily hodně polárních září. Před týdnem...
Proč by mělo mračno hrát různými barvami? Poměrně vzácný jev známý jako perleťová mračna může vykazovat velice živé neobvyklé barvy nebo i simultánně barvy celého spektra. Tato mračna vznikají z malých kapiček vody o téměř stejné velikosti. Pokud se Slunce ocitne ve správné poloze a je...
Jak se kolem své osy planeta Země otáčí, tak obyčejná kamera na stativu dokáže zachytit vznešené stopy hvězd. Ale ve vysokých šířkách v březnu a dubnu dokáže také zachytit noční třpyt polárních září. Týdny kolem rovnodennosti na jaře i na podzim jsou pro lovce polárních září oblíbeným...
Jak se po povrchu Erosu roztrousily velké balvany? Eros je výjmečný nejen pro svou blízkost Zemi, ale také protože jej nedávno navštívila sonda NASA NEAR-Shoemaker. Tato automatická sonda začala po příletu k Erosu v únoru 2000 manévrovat až k řízenému přistání dříve v tomto roce. I...
Minulý týden byl dalším dobrým týdnem pro polární záře. Všechno začalo asi před dvěma týdny, když na Slunci explodovaly dva koronální výbuchy Coronal Mass Ejections. Kolem Země se 28. a 29. září přehnaly vlny elementárních částic a iontů a způsobily hodně polárních září. Před týdnem...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
