Evropská sonda proletí okolo planetky
Evropská kosmická sonda Rosetta proletí v pátek 5. září ve 20:58 našeho času okolo planetky 2867 Šteins. Hlavním cílem ambiciózního projektu je ale kometa 67/P Churyumov-Gerasimenko.
Evropská kosmická sonda Rosetta proletí v pátek 5. září ve 20:58 našeho času okolo planetky 2867 Šteins. Hlavním cílem ambiciózního projektu je ale kometa 67/P Churyumov-Gerasimenko.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2008 obdržel snímek "Barvy sluneční koróny" pořízený Miloslavem Druckmüllerem (Česká republika), Peterem Aniolem (Německo) a Vojtechem Rušinem (Slovenská republika) během zatmění Slunce.
V súhvezdí Andromeda bola objavená nová trpasličia nova. Podľa organizácie AAVSO, ktorá zverejnila upozornenie na objav novy dňa 2.9.2008 by mohlo ísť o trpasličiu novu typu WZ Sge.
Přinášíme vám novou rubriku, ve které se vždy ohlédneme za nejzajímavějšími událostmi v astronomii a kosmonautice za uplynulý měsíc. K nápomoci nám budou články, novinky a další informace z astro.cz.
Tmavé sluneční skvrny na povrchu Slunce kladou astronomům neustále další a další otázky. Například doteď nebylo vědcům zcela jasné, jaké mechanismy nutí zářit vnější oblasti skvrn, tzv. penumbru. Nyní se ponejprv objevují vysvětlení pro tento jev. Měření totiž ukazují, že také v těchto oblastech se mohou nacházet vzestupné proudy horké plazmy, která uvolňuje svou energii ve formě záření.
Výzva pro pozorovatele zákrytů hvězd exoplanetami. V září nastanou dva pozorovatelné zákryty (tranzity) HD17156 b Cas, což je tranzitující exoplaneta s nejdelší známou periodou (21,2 dne).
- od 1. do 7. září
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. září ve 22:30 SELČ. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online
V uplynulých dnech jsme mohli pozorovat velmi netypický západ slunce. Obloha se při něm zbarvila do neobvyklé oranžové barvy. Za vším je s největší pravděpodobností výbuch sopky Kasatochi na Aljašce.
Ve čtvrtek 4. září od 15:00 bude na vaše dotazy odpovídat Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově, který je místopředsedou a tiskovým tajemníkem České astronomické společnosti. Své dotazy můžete směřovat nejen na Českou astronomickou společnost, ale třeba také na světelné znečištění, kterým se dlouhodobě zabývá nebo na Mezinárodní rok astronomie 2009. Pavel Suchan je místopředsedou organizačního výboru.
Nedávno jsem brouzdal po internetových stránkách NASA a prohlížel si obrázky v galerii, do které každý den přidají nějaký aktuální, např. čerstvou fotografii nějaké mlhoviny z Hubbleova teleskopu nebo pohled na Slunce z povrchu Marsu zaslaný Phoenixem. Před několika dny se tam objevila fotografie lunárního modulu Apolla 11 Orla, chvíli po oddělení od mateřské lodě Columbie, jak ho zachytil její pilot Michael Collins. Dobře to dokumentuje obecně známý fakt, že nejznámějšími lunárními expedicemi byly Apollo 11 a 13. Já se ale pokusím strefit mezi ně. Druhé přistání na Měsíci, uskutečněné při misi Apolla 12 za to jistě stojí.
V kuloárech amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se spekuluje o tom, že by raketoplány ukončily aktivní službu až v roce 2015, tedy o pět let později, než hovoří současné plány. Těžko říct, zda se jedná o výstřel do tmy, související se začínajícím fiskálním rokem, prezidentskými volbami nebo o reálné zamyšlení.
Česká astronomická společnost si dovoluje Vás pozvat na tradiční setkání "Mezní hvězdná velikost". Názvem akce chceme dát najevo, že bychom se opět rádi setkali "Mezi hvězdami" a to jak ve skutečném tak i v přeneseném slova smyslu.
Na nové fotografii, kterou pořídil infračervený kosmický dalekohled Spitzer (Spitzer Space Telescope), lze vysledovat tajemství života a smrti hvězd na základě jejich "rodinné" historie. Pozoruhodný infračervený snímek ukazuje pestrý kosmický oblak pojmenovaný W5, hustě zaplněný různými generacemi zářivých hvězd. Poskytuje rovněž nové důkazy o tom, že velmi hmotné hvězdy - prostřednictvím svého intenzivního hvězdného větru a záření - mohou vyvolat tvorbu nových hvězd.
Web České astronomické společnosti (www.astro.cz) hledá nové autory a spolupracovníky do svých řad. Redakce bohužel nemůže nabídnout odpovídající finanční ohodnocení, přesto pro vás může mít spolupráce velké množství výhod.
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (023/2008): Nalezen mezistupeň supernovy a gama záblesku
Mezinárodní tým astronomů v čele s astronomy z Evropy upozorňuje, že jedna nedávno pozorovaná supernova může patřit do zcela jiné kategorie, než ty běžné. Na rozdíl od nich je pozorovaný jev v současnosti popisován tak, že explodující hvězda se zhroutí do podoby černé díry a přitom vytvoří slabý jet - výtrysk, typický pro daleko bouřlivější vesmírné procesy, tzv. gama záblesky. Objekt s označením SN 2008D tak nejspíše patří k nejslabším explozím, u kterých ještě dochází ke vzniku rychle se pohybujících jetů. Objev je klíčovým milníkem na cestě k porozumění nejdivočejším explozivním jevům, které jsou ve vesmíru pozorovány. Výše zmíněné závěry byly z části učiněny na základě pozorování dalekohledy ESO/VLT a byly publikovány v Science Express, elektronické podobě časopisu Science.
V létě příštího roku se má k Mezinárodní kosmické stanici vydat raketoplán Atlantis v rámci mise STS-128. V posádce kosmického korábu bude i José Hernández, americký astronaut mexického původu…
Stejně jako námořníci dávají jména svým korábům nebo piloti svým létajícím strojům, tak občas i někteří astronomové rádi pojmenovávají své "pracovní nářadí" - dalekohledy. Na vsetínské hvězdárně je od pondělí 14. července 2008 nainstalován zbrusu nový dalekohled typu Newton, který dosud na jméno čeká. Pracovníci hvězdárny proto přichází s výzvou: "Navrhněte jméno pro náš nový dalekohled!"
I za třetím letošním zatměním, měsíčním zatměním 16. srpna 2008, jsem se vydal za jasným počasím. Tentokráte do jižních Čech. Doplňuji tak dotřetice sérii deníkových záznamů z cest za letošními "stínovými" úkazy. I tentokrát to stálo za to.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024