Rosetta a Šteins
Stretnutie európskej sondy Rosetta s asteroidom Šteins dopadlo nad všetky očakávania. Prvé snímky, ktoré boli získané ráno 6.9.2008 z kamery OSIRIS a z infračerveného spektrometra VIRTIS sú viac ako vynikajúce.
Stretnutie európskej sondy Rosetta s asteroidom Šteins dopadlo nad všetky očakávania. Prvé snímky, ktoré boli získané ráno 6.9.2008 z kamery OSIRIS a z infračerveného spektrometra VIRTIS sú viac ako vynikajúce.
Astronomové věří, že se jim podařilo objevit horní hranici pro hmotnost supermasivních černých děr, jejichž existence se předpokládá v centru skoro každé galaxie včetně té naší. Podle nového průzkumu ovšem tyto objekty nemohou nabývat hmotností vyšších, než 10 miliard hmotností Slunce. To odpovídá přibližně jednomu procentu hmotnosti galaxie v jejímž centru se černá díra nachází.
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (025/2008): Ve tmě září podivuhodný větrník
Přístroj Wide Field Imager nám nabídl pohled do záludných vírů spirální galaxie M83, která je svým vzhledem podobná naší Galaxii. Přezdívá se jí Jižní větrník a jde o krásný příklad spirální galaxie zářící světlem miliard hvězd a rudou rubínovou září vodíkového plynu. Dramatický snímek galaxie M83 byl pořízen na observatoři La Silla, která se nachází vysoko v horách Chilské pouště Atacama. M83 je od nás vzdálena přibližně 15 miliónů světelných let a na jižní obloze ji najdeme v rozlehlém souhvězdí Hydry. V průměru má přes 40 000 světelných let a je zhruba 2,5 krát menší než naše Galaxie. V některých směrech se přesto podobá naší Galaxii. Obě dvě mají galaktické jádro (husté sférické centrální seskupení hvězd) protnuté příčkou.
Hurikán je označení pro tropickou cyklonu, která vzniká v oceánech. V Atlantickém ji nazýváme hurikán, v Pacifiku pak tajfun.
Obr.: Hurikán Ike 12. září v 8:45 našeho času. Zdroj: NOAA.
Ve Švýcarské světoznámé laboratoři CERN se pomalu probouzí k životu nový supravodivý urychlovač částic LHC (Large Hadron Collinder). Velmi jednoduše řečeno má zařízení na výrobu a urychlování mikročástic a výzkumu jejich struktur a energií za úkol mimo jiné například potvrdit názor S. Hawkinga o vzniku a následném vypařování černých děr. Energie urychlovaných částic jsou skutečně úctyhodné. Čísla jdoucí až do tisíců GeV(gigaelektronvoltů) jsou jistě příčinami fám a "zaručených" prognóz vědeckého bulváru o zničení naší planety, sluneční soustavy nebo dokonce celého vesmíru. Ať už věříte čemukoli, pravdu se dozvíme 21. října 2008, kdy má být v zemi Helvétského kříže LHC slavnostně uveden do provozu.
Společnost pro meziplanetární hmotu, o. s. uspořádala ve dnech 23. - 31. 8. 2008 na meteorologické stanici Maruška (Hostýnské vrchy) letní pozorovatelskou expedici LEPEX 2008. Jejím cílem bylo především sledování aktivity meteorického roje α Aurigidy (AUR), upevnění pozorovatelských návyků a otestování pozorovatelů. Denní program se skládal z odborných prezentací pozorovacího programu a zpracování získaných dat.
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (024/2008): Utváření nejhmotnějších galaxií ve vesmíru Astronomové zachytili několik hmotných galaxií při procesu jejich slučování v době před 4 miliardami let. Objev významně podporuje všeobecně uznávanou teorii vzniku galaxií. Pořídit snímky se podařilo díky spojení sil těch nejlepších pozemních i orbitálních dalekohledů.
Dívali jste se někdy dalekohledem na Jupiter? Kromě velké rudé skvrny a pásů v atmosféře můžete spatřit i 4 největší měsíce Jupiteru. To jsou poměrně známá fakta, ale už málokdo ví, že obrovi sluneční soustavy vděčíme za život…
- od 8. do 14. září
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. září ve 22:30 SELČ. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online
Během částečného zatmění Měsíce 16. srpna 2008 bylo v průběhu maximální fáze možné pozorovat jak vizuálně tak fotograficky zajímavě ztvarovaný temný útvar, který se spolu s plným zemským stínem sunul přes jižní část úplňkového Měsíce. Útvar připomínal svým tvarem "lidský špičák" z profilu a jeho tvar se nikterak výrazně neměnil ani při jeho přechodu přes výraznější a kontrastnější útvary na jižní měsíční polokouli. O co tedy šlo?
Na populárně-vědecké stanici ČRo Leonardo se během prázdninových měsíců července a srpna astronomie objevila v 17 pořadech, 12 článcích a 6 aktualitách. Nenechte si ujít například úplný záznam besedy astronauta Eugena Cernana s českými studenty, hned několik živých vstupů o zatmění Slunce, 9 premiér astronomického pořadu Nebeský cestopis. Ve článcích se dočtete, jestli je současné sluneční minimum opravdu tak nezvykle dlouhé, jak divně se chová Polárka, o nové sondě, která změří tvar Země a samozřejmě další díly seriálu o meziplanetárních sondách.
5. září se po 5 měsíčním pobytu odpojil od ISS evropský nákladní modul ATV-1 Jules Verne. Dopravil tam celkem 4,5 tuny nákladu a jeho motory byly čtyřikrát použity pro zvýšení dráhy Mezinárodní kosmické stanice. Nakonec ho posádka naplnila odpadem a 29. září by měl shořet v atmosféře nad jižním Tichomořím.
Evropská kosmická sonda Rosetta proletí v pátek 5. září ve 20:58 našeho času okolo planetky 2867 Šteins. Hlavním cílem ambiciózního projektu je ale kometa 67/P Churyumov-Gerasimenko.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2008 obdržel snímek "Barvy sluneční koróny" pořízený Miloslavem Druckmüllerem (Česká republika), Peterem Aniolem (Německo) a Vojtechem Rušinem (Slovenská republika) během zatmění Slunce.
V súhvezdí Andromeda bola objavená nová trpasličia nova. Podľa organizácie AAVSO, ktorá zverejnila upozornenie na objav novy dňa 2.9.2008 by mohlo ísť o trpasličiu novu typu WZ Sge.
Přinášíme vám novou rubriku, ve které se vždy ohlédneme za nejzajímavějšími událostmi v astronomii a kosmonautice za uplynulý měsíc. K nápomoci nám budou články, novinky a další informace z astro.cz.
Tmavé sluneční skvrny na povrchu Slunce kladou astronomům neustále další a další otázky. Například doteď nebylo vědcům zcela jasné, jaké mechanismy nutí zářit vnější oblasti skvrn, tzv. penumbru. Nyní se ponejprv objevují vysvětlení pro tento jev. Měření totiž ukazují, že také v těchto oblastech se mohou nacházet vzestupné proudy horké plazmy, která uvolňuje svou energii ve formě záření.
Výzva pro pozorovatele zákrytů hvězd exoplanetami. V září nastanou dva pozorovatelné zákryty (tranzity) HD17156 b Cas, což je tranzitující exoplaneta s nejdelší známou periodou (21,2 dne).
- od 1. do 7. září
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. září ve 22:30 SELČ. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online
V uplynulých dnech jsme mohli pozorovat velmi netypický západ slunce. Obloha se při něm zbarvila do neobvyklé oranžové barvy. Za vším je s největší pravděpodobností výbuch sopky Kasatochi na Aljašce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou