Velké astronomické zrcadlo o průměru 106 centimetrů se ve středu 17.září 2008 vydalo na dlouhou cestu z Kleti do německé Jeny, kde jej odborníci-optikové vyčistí a pokryjí novou odraznou vrstvou. Zrcadlo je nejdůležitější a nejcennější součástí teleskopu KLENOT, který na Kleti už sedm let slouží ke studiu planetek a komet, zejména planetek pohybujících se v blízkosti Země. Mohutné parabolické zrcadlo ze sklokeramiky váží 270 kilogramů, proto na jeho vyjmutí z tubusu dalekohledu a následný transport z kopule hvězdárny bylo třeba jak šikovných rukou pozvaných odborníků i místních hvězdářů, tak velký jeřáb.
Jen málokterý člověk nikdy neslyšel o Hubblově kosmickém dalekohledu. Legendární astronomický přístroj se stal minimálně stejně slavný jako muž, jehož jméno nese. Obíhá okolo Země už od dubna 1990 a na svém kontě má řadu významných i méně významných objevů. O to, aby jich bylo víc, se má postarat posádka raketoplánu Atlantis při misi STS-125. Jejím cílem je prodloužit životnost Hubblova dalekohledu nejméně do roku 2013. Start nejsledovanější mise za poslední léta je naplánován na 10. října.
V lednu 2006 byl na základě spojené iniciativy IUGS, Mezinárodní unie geologických věd a organizace UNESCO vyhlášen na Valném shromáždění OSN rok 2008 jako Mezinárodní rok planety Země. Tato iniciativa je svým rozsahem zcela mimořádná pro oblast věd o Zemi.
Cílem této iniciativy je připomenout a přiblížit opomíjený význam geověd pro celosvětový udržitelný rozvoj, omezení přírodních rizik, racionalizaci výstavby a optimální využívání přírodních zdrojů.
Příběh komety začíná večer 4. září 1896, kdy ji na observatoři v Nice vizuálně objevil úspěšný francouzský lovec komet Michel Giacobini. Nacházela se v souhvězdí Hada, vzhledem připomínala poměrně malou kruhovou mlhovinku (průměr 1') a její jasnost se pohybovala okolo 11 mag. Na svou dobu tedy patřila k slabším kometám a i přesto, že v následujícím období nadále slábla a stávala se difúznější, dařilo se ji sledovat až do 5. ledna 1897, kdy zmizela z dosahu největších přístrojů.
Astronomové mají v rukou první fotografii exoplanety, obíhající okolo hvězdy podobné Slunci. Tato zpráva sama o sobě aspiruje na titul události roku v oblasti výzkumu exoplanet. Vše je ale daleko zajímavější. Exoplaneta obíhá v poněkud netypické vzdálenosti od své mateřské hvězdy.
Projekt TGST - TyphloGraphic Space Telescope, laicky Hvězdářský dalekohled pro nevidomé, vyvíjí Petr Brzobohatý (1977), spolupracovník občanského sdružení ASTARTé. Petr Brzobohatý se dlouhodobě zabývá populární a naučnou vědou pro handicapované.
V březnu tohoto roku ohromil astronomy z celého světa extrémně energetický gama záblesk. Během následujících týdnů se na pozorování jeho dosvitu zaměřilo velké množství pozemních i na oběžné dráze pracujících přístrojů. Po zpracování jimi získaných dat teď mohou vědci předložit první výsledky: podle nich byl výtrysk gama záblesku namířen téměř přesně ve směru Země.
Stretnutie európskej sondy Rosetta s asteroidom Šteins dopadlo nad všetky očakávania. Prvé snímky, ktoré boli získané ráno 6.9.2008 z kamery OSIRIS a z infračerveného spektrometra VIRTIS sú viac ako vynikajúce.
Astronomové věří, že se jim podařilo objevit horní hranici pro hmotnost
supermasivních černých děr, jejichž existence se předpokládá v centru skoro
každé galaxie včetně té naší. Podle nového průzkumu ovšem tyto objekty nemohou
nabývat hmotností vyšších, než 10 miliard hmotností Slunce. To odpovídá
přibližně jednomu procentu hmotnosti galaxie v jejímž centru se černá díra
nachází.
Přístroj Wide Field Imager nám nabídl pohled do záludných vírů spirální galaxie M83, která je svým vzhledem podobná naší Galaxii. Přezdívá se jí Jižní větrník a jde o krásný příklad spirální galaxie zářící světlem miliard hvězd a rudou rubínovou září vodíkového plynu. Dramatický snímek galaxie M83 byl pořízen na observatoři La Silla, která se nachází vysoko v horách Chilské pouště Atacama. M83 je od nás vzdálena přibližně 15 miliónů světelných let a na jižní obloze ji najdeme v rozlehlém souhvězdí Hydry. V průměru má přes 40 000 světelných let a je zhruba 2,5 krát menší než naše Galaxie. V některých směrech se přesto podobá naší Galaxii. Obě dvě mají galaktické jádro (husté sférické centrální seskupení hvězd) protnuté příčkou.
Ve Švýcarské světoznámé laboratoři CERN se pomalu probouzí k životu nový supravodivý urychlovač částic LHC (Large Hadron Collinder). Velmi jednoduše řečeno má zařízení na výrobu a urychlování mikročástic a výzkumu jejich struktur a energií za úkol mimo jiné například potvrdit názor S. Hawkinga o vzniku a následném vypařování černých děr. Energie urychlovaných částic jsou skutečně úctyhodné. Čísla jdoucí až do tisíců GeV(gigaelektronvoltů) jsou jistě příčinami fám a "zaručených" prognóz vědeckého bulváru o zničení naší planety, sluneční soustavy nebo dokonce celého vesmíru. Ať už věříte čemukoli, pravdu se dozvíme 21. října 2008, kdy má být v zemi Helvétského kříže LHC slavnostně uveden do provozu.
Společnost pro meziplanetární hmotu, o. s. uspořádala ve dnech 23. - 31. 8. 2008 na meteorologické stanici Maruška (Hostýnské vrchy) letní pozorovatelskou expedici LEPEX 2008. Jejím cílem bylo především sledování aktivity meteorického roje α Aurigidy (AUR), upevnění pozorovatelských návyků a otestování pozorovatelů. Denní program se skládal z odborných prezentací pozorovacího programu a zpracování získaných dat.
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (024/2008): Utváření nejhmotnějších galaxií ve vesmíru Astronomové zachytili několik hmotných galaxií při procesu jejich slučování v době před 4 miliardami let. Objev významně podporuje všeobecně uznávanou teorii vzniku galaxií. Pořídit snímky se podařilo díky spojení sil těch nejlepších pozemních i orbitálních dalekohledů.
Dívali jste se někdy dalekohledem na Jupiter? Kromě velké rudé skvrny a pásů v atmosféře můžete spatřit i 4 největší měsíce Jupiteru. To jsou poměrně známá fakta, ale už málokdo ví, že obrovi sluneční soustavy vděčíme za život…
Během částečného zatmění Měsíce 16. srpna 2008 bylo v průběhu maximální fáze možné pozorovat jak vizuálně tak fotograficky zajímavě ztvarovaný temný útvar, který se spolu s plným zemským stínem sunul přes jižní část úplňkového Měsíce. Útvar připomínal svým tvarem "lidský špičák" z profilu a jeho tvar se nikterak výrazně neměnil ani při jeho přechodu přes výraznější a kontrastnější útvary na jižní měsíční polokouli. O co tedy šlo?
Na populárně-vědecké stanici ČRo Leonardo se během prázdninových měsíců července a srpna astronomie objevila v 17 pořadech, 12 článcích a 6 aktualitách. Nenechte si ujít například úplný záznam besedy astronauta Eugena Cernana s českými studenty, hned několik živých vstupů o zatmění Slunce, 9 premiér astronomického pořadu Nebeský cestopis. Ve článcích se dočtete, jestli je současné sluneční minimum opravdu tak nezvykle dlouhé, jak divně se chová Polárka, o nové sondě, která změří tvar Země a samozřejmě další díly seriálu o meziplanetárních sondách.
5. září se po 5 měsíčním pobytu odpojil od ISS evropský nákladní modul ATV-1 Jules Verne. Dopravil tam celkem 4,5 tuny nákladu a jeho motory byly čtyřikrát použity pro zvýšení dráhy Mezinárodní kosmické stanice. Nakonec ho posádka naplnila odpadem a 29. září by měl shořet v atmosféře nad jižním Tichomořím.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery.
NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop
169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats
20.4. až 30.4.2024