Ve čtvrtek 4. září od 15:00 bude na vaše dotazy odpovídat Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově, který je místopředsedou a tiskovým tajemníkem České astronomické společnosti. Své dotazy můžete směřovat nejen na Českou astronomickou společnost, ale třeba také na světelné znečištění, kterým se dlouhodobě zabývá nebo na Mezinárodní rok astronomie 2009. Pavel Suchan je místopředsedou organizačního výboru.
Nedávno jsem brouzdal po internetových stránkách NASA a prohlížel si obrázky v galerii, do které každý den přidají nějaký aktuální, např. čerstvou fotografii nějaké mlhoviny z Hubbleova teleskopu nebo pohled na Slunce z povrchu Marsu zaslaný Phoenixem. Před několika dny se tam objevila fotografie lunárního modulu Apolla 11 Orla, chvíli po oddělení od mateřské lodě Columbie, jak ho zachytil její pilot Michael Collins. Dobře to dokumentuje obecně známý fakt, že nejznámějšími lunárními expedicemi byly Apollo 11 a 13. Já se ale pokusím strefit mezi ně. Druhé přistání na Měsíci, uskutečněné při misi Apolla 12 za to jistě stojí.
V kuloárech amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se spekuluje o tom, že by raketoplány ukončily aktivní službu až v roce 2015, tedy o pět let později, než hovoří současné plány. Těžko říct, zda se jedná o výstřel do tmy, související se začínajícím fiskálním rokem, prezidentskými volbami nebo o reálné zamyšlení.
Česká astronomická společnost si dovoluje Vás pozvat na tradiční setkání "Mezní hvězdná velikost". Názvem akce chceme dát najevo, že bychom se opět rádi setkali "Mezi hvězdami" a to jak ve skutečném tak i v přeneseném slova smyslu.
Na nové fotografii, kterou pořídil infračervený kosmický dalekohled Spitzer (Spitzer Space Telescope), lze vysledovat tajemství života a smrti hvězd na základě jejich "rodinné" historie. Pozoruhodný infračervený snímek ukazuje pestrý kosmický oblak pojmenovaný W5, hustě zaplněný různými generacemi zářivých hvězd. Poskytuje rovněž nové důkazy o tom, že velmi hmotné hvězdy - prostřednictvím svého intenzivního hvězdného větru a záření - mohou vyvolat tvorbu nových hvězd.
Web České astronomické společnosti (www.astro.cz) hledá nové autory a spolupracovníky do svých řad. Redakce bohužel nemůže nabídnout odpovídající finanční ohodnocení, přesto pro vás může mít spolupráce velké množství výhod.
Mezinárodní tým astronomů v čele s astronomy z Evropy upozorňuje, že jedna nedávno pozorovaná supernova může patřit do zcela jiné kategorie, než ty běžné. Na rozdíl od nich je pozorovaný jev v současnosti popisován tak, že explodující hvězda se zhroutí do podoby černé díry a přitom vytvoří slabý jet - výtrysk, typický pro daleko bouřlivější vesmírné procesy, tzv. gama záblesky. Objekt s označením SN 2008D tak nejspíše patří k nejslabším explozím, u kterých ještě dochází ke vzniku rychle se pohybujících jetů. Objev je klíčovým milníkem na cestě k porozumění nejdivočejším explozivním jevům, které jsou ve vesmíru pozorovány. Výše zmíněné závěry byly z části učiněny na základě pozorování dalekohledy ESO/VLT a byly publikovány v Science Express, elektronické podobě časopisu Science.
V létě příštího roku se má k Mezinárodní kosmické stanici vydat raketoplán Atlantis v rámci mise STS-128. V posádce kosmického korábu bude i José Hernández, americký astronaut mexického původu…
Černé díry jsou v některých případech obrovská vesmírná monstra o hmotnostech miliardkrát vyšších, než je hmotnost Slunce (superhmotné černé díry), jindy se jedná o nepatrná tělesa co do průměru s hmotnostmi několika Sluncí (hvězdné černé díry). Avšak mohou černé díry existovat také jako objekty se střední hmotností? Nové výzkumy naznačují, že ve většině případů odpověď zní: ne.František MartinekVzdálený vesmír
Zatím 11 nových proudů hvězd vypátrali astronomové v naší Galaxii. A to prozkoumali pouze jednu čtvrtinu jejích hvězd. Tyto objevené proudy mohou poskytnout nové "soudní" důkazy o násilném chování naší Galaxie, která s největší pravděpodobností utrhla části trpasličích galaxií, které následně pohltila.Michal VáclavíkOstatní
Stejně jako námořníci dávají jména svým korábům nebo piloti svým létajícím strojům, tak občas i někteří astronomové rádi pojmenovávají své "pracovní nářadí" - dalekohledy. Na vsetínské hvězdárně je od pondělí 14. července 2008 nainstalován zbrusu nový dalekohled typu Newton, který dosud na jméno čeká. Pracovníci hvězdárny proto přichází s výzvou: "Navrhněte jméno pro náš nový dalekohled!"
I za třetím letošním zatměním, měsíčním zatměním 16. srpna 2008, jsem se vydal za jasným počasím. Tentokráte do jižních Čech. Doplňuji tak dotřetice sérii deníkových záznamů z cest za letošními "stínovými" úkazy. I tentokrát to stálo za to.
V noci ze soboty 16. na neděli 17. srpna budeme moci pozorovat částečné zatmění Měsíce. Úkaz bude pozorovatelný od 21:35 do 0:45. Nejvíce bude měsíční kotouč zakryt z 81% ve 23:10. Zatmění bude na internetu přenášet i několik webcastů.
Kanadská meteorologická stanice, která je součástí vědeckého vybavení americké kosmické sondy Phoenix, vystopovala některé zákonitosti ve změnách denního chodu počasí za prvních 61 solů (marťanských dnů) během trvání mise (26. 5. až 22. 7. 2008). Tato perioda pokrývá pozdní jaro až počátek léta na severní polokouli. Meteorologickou stanici dodala Kanadská kosmická agentura CSA (Canada Space Agency).
SPPH: Po loňském vydařeném praktiku pro pozorovatele, které jsme poprvé uspořádali v Krkonoších v Peci pod Sněžkou bylo jednoznačně rozhodnuto, že se i další - letošní - ročník uspořádá na stejném místě. Pro velký zájem byl letošní ročník rozšířen o možnost vzít s sebou rodinu. Praktikum se konalo v termínu od 2. do 10. 8. 2008 a to na dvou sousedních horských chatách - Alena a Eliška. Na Aleně byli ubytovaní pozorovatelé bez doprovodu a konal se zde program praktika. Na chatě Eliška byli ubytovaní účastníci s doprovodem a pozorovatelé, kteří se hlásili na poslední chvíli.
"Počítadlo" na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST se otočilo již více než 100 000krát. Toto číslo neznamená vzdálenost 100 000 mil, ale počet oběhů kolem Země, které kosmický dalekohled uskutečnil od svého vypuštění 24. 4. 1990 na palubě raketoplánu Discovery.František MartinekHvězdy
Počátky existence vesmíru se podle současných poznatků datují do období před 13,7 miliardami roků. Velmi krátce po vzniku vesmíru se začaly formovat první hvězdy. Dnes již tyto hvězdy neexistují a odnesly si s sebou i informace o své velikosti a složení. Dnešní počítačové simulace však otevírají nové pohledy na vznik prvních hvězd. Zpráva o tom byla publikována 1. 8. 2008 v časopise Science.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek
„V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa
Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou