Po delší době vám přenášíme zprávy ze základny Vastitas Borealis na Marsu, kde vyslanec lidstva - sonda Phoenix neúnavně hledá stopy vodního ledu, provádí meteorologická měření a pořizuje dech beroucí snímky okolí…
Na začátku července 2008 vyšlo nové, 22. číslo, čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA. Ten přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně. V aktuálním čísle najdete informace o Tunguzské katastrofě, což byla největší událost tohoto druhu v moderních dějin lidstva. Dále se dočtete například o dramatické výměně dlouhodobé posádky Mezinárodní kosmické stanice ISS a letu STS-124 amerického raketoplánu Discovery. Na závěr již tradičně patří přehled astronomických událostí a vyhledávací mapky pro pozorování jasnějších komet.
Vulkanismus hrál mnohem významnější roli v utváření povrchu planety Merkur, než si odborníci doposud mysleli. Tyto závěry vyplývají ze zpracování komplexních údajů, které v lednu 2008 shromáždila americká kosmická sonda MESSENGER, jež navštívila tuto nejvnitřnější planetu naší Sluneční soustavy.
Na populárně-vědecké stanici ČRo Leonardo se v červnu astronomie objevila v 11 pořadech, 10 článcích a 7 aktualitách. Nenechte si ujít speciál Nebeského cestopisu o Tunguském meteoru, ve kterém hovoří 8 odborníků. Na stejné téma vyšlo také 5 článků. Poslechněte si besedu o sondě Phoenix (Grün, Haloda), rozhovor R. Tamchyny s dr. M. Bártou o výzkumu Slunce, s prof. J. Paloušem o zasedání ESO v Praze, doc. J. Kolářem o přijetí ČR do ESA.
I letošní letní oblohu by mohla nakrátko ozdobit již malými dalekohledy pozorovatelná kometa. Jde o kometu C/2007 W1 Boattini, která se v květnu letošního roku vytratila z naší noční oblohy a pozorovatelům severní oblohy se stala nespatřitelným objektem denního nebe. Od poloviny července však bude opět v dosahu malých přístrojů na ranní obloze.
Jihočeská hora Kleť je známa nejen historickou kamennou rozhlednou a lanovou dráhou, ale hlavně nejvýše položenou hvězdárnou v Čechách. Hvězdárna Kleť patří k nejvýznamnějším českým přírodovědným pracovištím. Každou jasnou noc míří z Kleti k hvězdné obloze velké dalekohledy a zdejší astronomové zkoumají planetky a komety. Pozoruhodné astronomické snímky si kleťští hvězdáři nenechávají pouze pro specializované stránky odborných časopisů či mezinárodní konference. Na léto z nich pro návštěvníky Kleti připravili tradiční letní exkurze a výstavu pod názvem "Z KLETI DO VESMÍRU".
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2008 obdržel snímek
Libora Richtera z Tuchořic na Žatecku nazvaný NGC 4565.
Za devatero horami a devatero řekami, tedy téměř za humny, alespoň těmi astronomickými, leží ve vzdálenosti 30 miliónů světelných let překrásná galaxie s hezkým jménem "Jehlová". Hvězdné katalogy a atlasy ji však označují poněkud stroze jako NGC 4565.
Astronomická observatoř SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) pořídila 25. 6. 2008 snímek bezprostředního okolí Slunce, na němž byla objevena kometa s pořadovým číslem 1500. Sonda tak obdržela "dárek" k blížícímu se 13. výročí jejího vypuštění (2. 12. 1995). Je tak mnohem úspěšnější, než všichni ostatní objevitelé komet dohromady.Milan BlažekOstatní
Jihočas: Na noční obloze člověka odjakživa fascinoval Měsíc. Okem shlédl jeho stříbřitý
třpyt každý z nás. Není však mnoho těch, kteří měli možnost pokochat se pohledem na
našeho vesmírného souseda astronomickým dalekohledem.
Můžeme se přenést do doby, kdy na světě ještě nebyla známa fotografická emulze a
jediným prostředkem, jak zachytit prchavost okamžiku a uchovat jej pro další generace -
byla kresba.
V pátek 1. srpna 2008 budeme mít možnost spatřit po delší době zatmění Slunce. Neobvyklý úkaz by jste si určitě neměli nechat ujít, další bude z našich končin viditelný až v roce 2011 a to navíc v lednu, kdy to z počasím není zrovna dvakrát ideální. Podrobné informace najdete ve dvou letácích, které pro tuto příležitost vydává redakce astro.cz. Letáky lze volně šířit.
Pokud uvažujete o svatbě a nemůžete se dohodnout, jestli obřad proběhne v bydlišti nevěsty nebo ženicha? Mám pro vás řešení. Řekněte si své ANO ve vesmíru! Dnes to není nemožné, přesněji řečeno je to asi stejně obtížné, jako sehnat si 36 milionů korun. Právě tolik požaduje japonská firma za provedení beztížného obřadu.redakceÚkazy
Redakce astro.cz přichází s unikátním projektem, který si klade za cíl zmapovat výskyt českých (a případně i slovenských) pozorovatelů v pásu úplného zatmění Slunce dne 1. srpna 2008. Pokud se tedy chystáte vyrazit za pozorováním úplného zatmění do Ruska, Číny apod., pak jsou následující řádky určeny právě vám.
Nová analýza topografie a gravitačního pole Marsu, provedená vědci z MIT (Massachusetts Institute of Technology) a NASA, vyřešila jednu z největších zbývajících záhad ve Sluneční soustavě - proč má planeta Mars dvě zcela odlišné tváře (severní a jižní polokouli)? Astronomové identifikovali, jak se zdá, dávné, doposud nepozorované stopy po obrovském impaktu.Petr KubalaKosmonautika
Příští rok v únoru má do vesmíru odstartovat dlouho očekávaná družice Kepler, která bude z kosmického prostoru hledat jehlu v kupce sena v podobě nových exoplanet. Ambice projektu jsou značné, vědci slibují objevy desítek planet zemského typu. NASA nedávno přišla s kampaní, která umožní komukoliv se alespoň symbolicky této mise zúčastnit.
Nové webové stránky NASA, JPL (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie) jsou určeny ke vzdělávání a informování veřejnosti v oblasti klimatických změn na Zemi. Internetové stránky s názvem "The Global Climate Change" poskytují srozumitelné informace o příčinách a důsledcích klimatických změn, a také o tom, jakým způsobem se NASA podílí na jejich výzkumu.František MartinekVzdálený vesmír
Přírodní zákony jsou stejné ve vzdáleném vesmíru jako u nás na Zemi. Vyplývá to z nových výzkumů, provedených mezinárodním týmem astronomů, jehož členem je i Christian Henkel (Max-Planck-Institut für Radioastronomie, Bonn, SRN). Jejich závěry, publikované 20. 6. 2008 v časopise Science ukazují, že jedno z nejdůležitějších fyzikálních čísel - poměr hmotnosti protonu a elektronu - má téměř přesně stejnou hodnotu v galaxii vzdálené 6 miliard světelných roků jako hodnota zjištěná v pozemských laboratořích: přibližně 1836,15.Petr SobotkaÚkazy
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 118 z 26. 6. 2008
Připomínáme si 100. výročí pádu vesmírného tělesa do centrální Sibiře u řeky Podkamenaja Tunguska. Došlo k tomu po 7. hodině ranní tamního času 30. června roku 1908. Úkaz vyvolal řadu spekulací, vědecký svět se shoduje na pádu planetky nebo komety. Dodnes nebyl nalezen ani jediný kus meteoritu a pravděpodobně ani kráter.
Píše se 15. červen 2007 a Česká republika zahajuje vstupní rozhovory s Evropskou kosmickou agenturou. Téměř přesně rok poté, 25. června 2008, oznámilo Ministerstvo školství České republiky, že Rada Evropské kosmické agentury (ESA) schválila naše členství. Nyní už zbývá pouze podepsat přístupovou smlouvu, kterou musí následně schválit náš parlament. Pokud půjde vše dobře, mohla by se Česká republika 1. ledna 2009 stát plnohodnotným členem ESA, organizace, která provozuje řadu kosmických sond, podílí se na stavbě Mezinárodní kosmické stanice (ISS) nebo buduje Evropský navigační systém Galileo.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery.
NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop
169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats
20.4. až 30.4.2024