Vyhledávání v článcích
Největší srážka ve Sluneční soustavě
Nová analýza topografie a gravitačního pole Marsu, provedená vědci z MIT (Massachusetts Institute of Technology) a NASA, vyřešila jednu z největších zbývajících záhad ve Sluneční soustavě - proč má planeta Mars dvě zcela odlišné tváře (severní a jižní polokouli)? Astronomové identifikovali, jak se zdá, dávné, doposud nepozorované stopy po obrovském impaktu.Rok s Keplerem aneb detekce exoplanet z vesmíru
Příští rok v únoru má do vesmíru odstartovat dlouho očekávaná družice Kepler, která bude z kosmického prostoru hledat jehlu v kupce sena v podobě nových exoplanet. Ambice projektu jsou značné, vědci slibují objevy desítek planet zemského typu. NASA nedávno přišla s kampaní, která umožní komukoliv se alespoň symbolicky této mise zúčastnit.
Nové webové stránky NASA o globálním oteplování
Nové webové stránky NASA, JPL (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie) jsou určeny ke vzdělávání a informování veřejnosti v oblasti klimatických změn na Zemi. Internetové stránky s názvem "The Global Climate Change" poskytují srozumitelné informace o příčinách a důsledcích klimatických změn, a také o tom, jakým způsobem se NASA podílí na jejich výzkumu.Přírodní zákony platí v celém vesmíru
Přírodní zákony jsou stejné ve vzdáleném vesmíru jako u nás na Zemi. Vyplývá to z nových výzkumů, provedených mezinárodním týmem astronomů, jehož členem je i Christian Henkel (Max-Planck-Institut für Radioastronomie, Bonn, SRN). Jejich závěry, publikované 20. 6. 2008 v časopise Science ukazují, že jedno z nejdůležitějších fyzikálních čísel - poměr hmotnosti protonu a elektronu - má téměř přesně stejnou hodnotu v galaxii vzdálené 6 miliard světelných roků jako hodnota zjištěná v pozemských laboratořích: přibližně 1836,15.100 let od pádu Tunguského meteoru
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 118 z 26. 6. 2008
Připomínáme si 100. výročí pádu vesmírného tělesa do centrální Sibiře u řeky Podkamenaja Tunguska. Došlo k tomu po 7. hodině ranní tamního času 30. června roku 1908. Úkaz vyvolal řadu spekulací, vědecký svět se shoduje na pádu planetky nebo komety. Dodnes nebyl nalezen ani jediný kus meteoritu a pravděpodobně ani kráter.
Česká republika vstupuje do Evropské kosmické agentury
Píše se 15. červen 2007 a Česká republika zahajuje vstupní rozhovory s Evropskou kosmickou agenturou. Téměř přesně rok poté, 25. června 2008, oznámilo Ministerstvo školství České republiky, že Rada Evropské kosmické agentury (ESA) schválila naše členství. Nyní už zbývá pouze podepsat přístupovou smlouvu, kterou musí následně schválit náš parlament. Pokud půjde vše dobře, mohla by se Česká republika 1. ledna 2009 stát plnohodnotným členem ESA, organizace, která provozuje řadu kosmických sond, podílí se na stavbě Mezinárodní kosmické stanice (ISS) nebo buduje Evropský navigační systém Galileo.
Rozhovor: Eugene Cernan
Ve dnech 17. až 21. června 2008 pobýval v České republice, v zemi svých předků, zatím poslední člověk na Měsíci. Kapitán Eugene Cernan se zúčastnil mimo jiné debaty se studenty pražských gymnázií. Diskusi moderoval čestný předseda České astronomické společnosti, dr. Jiří Grygar, který jménem redakce astro.cz a redakce Kosmických rozhledů položil E. Cernanovi několik otázek.
Chandra „omladila“ kulové hvězdokupy
Jednou z palčivých otázek současné astronomie je rozpor mezi stářím vesmíru a stářím kulových hvězdokup. Jen krátce připomeňme, že stáří vesmíru, určené z rychlosti jeho rozpínání, odpovídá 13,7 miliardám let. Kulové hvězdokupy jsou nejstarší objekty ve vesmíru. Jsou to shluky až miliónů hvězd, vzájemně gravitačně vázaných. Nacházíme je v kulové složce galaxií. Z jejich polohy a ze spektra hvězd, které se v nich nacházejí, soudíme, že všechny vznikly přibližně ve stejnou dobu (ze stejného oblaku plynu), před 9 - 14 miliardami let. Věk 14 miliard let odpovídá modelům vesmíru, který má hustotu látky mnohem menší než tzv. kritickou, v takovém případě by však stáří hvězdokup překračovalo stáří samotného vesmíru...
Úkazy na obloze ve 26. týdnu 2008
- od 23. do 29.6.2008Nalezena trojice superzemí
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (019/2008): Přístroj HARPS přinesl bohatou úrodu exoplanet s nízkou hmotností.
Tým evropských astronomů ohlásil na mezinárodní konferenci významný objev na poli exoplanetárního průzkumu. Pomocí přístroje HARPS na observatoři ESO v La Silla nalezl v okolí hvězdy HD 40307 systém tří superzemí. Pozorování přístrojem HARPS ve sledovaném vzorku hvězd navíc odhalilo dalších 45 kandidátů na exoplanety s hmotností menší než je třicetinásobek hmotnosti Země a s oběžnou dobou kratší než 50 dní, tzn. že okolo každé třetí našemu Slunci podobné hvězdy obíhá planeta s výše uvedenými parametry.
Phoenix hlásí: Bílý materiál musí být led!
Úlomky bílého materiálu velikosti kostek mizí z vyhloubeného příkopu, který kamera sondy Phoenix znovu vyfotografovala po čtyřech dnech od jeho vytvoření. To vědce přesvědčilo v názoru, že bílý materiál je zmrzlá voda, která se vypařila po odkrytí svrchní vrstvy horniny."Musí to být led", říká Peter Smith (University of Arizona, Tucson). "Tyto malé shluky téměř zmizely během několika dnů, což je perfektní důkaz, že se jedná o led. Existovaly i dohady, zda to nemůže být sůl. Teď je jasné, že to sůl není."
Phoenix a hledání vody na Marsu
Americká kosmická sonda Phoenix odkryla na severní polokouli Marsu místo, kde se možná nachází led. Robotický manipulátor sondy odhalil po vyhloubení brázd, označených Dodo a Baby Bear, bílý materiál, přičemž byla vytvořena prohlubeň o šířce 22 cm a délce 35 cm. Místo se nachází v oblasti, která byla geologicky utvářena sezónními změnami a usazováním ledu na povrchu Marsu.
Rozhovor: Petr Kulhánek - družice GLAST
Dnes nasedneme do nosné rakety Delta II a společně s observatoří GLAST vyrazíme do vesmíru. Start byl několikrát odložen a povedl se až ve středu 11. června večer. Požádal jsem profesora Petra Kulhánka z katedry fyziky elektrotechnické fakulty ČVUT, aby nám vysvětlil, co je to za sondu a co znamená zkratka GLAST.
Reinhard Genzel získal Shawnovu cenu
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (018/2008): Bylo oceněno studium supermasivní černé díry za pomocí dalekohledů ESO
Shawnovou cenou v astronomii za rok 2008 byl oceněn profesor Reinhard Genzel, ředitel Institutu Maxe Plancka pro extraterestrickou fyziku (Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics - MPE). Cena byla Reinhardu Genzelovi udělena za důkaz supermasivní černé díry v centru naší Galaxie a význačný přínos v této oblasti. Na objevu se značně podílely dalekohledy ESO.
V sobotu 21. června nastane letní slunovrat
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 117 z 19. června 2008
21. června 2008 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek můžeme oslavit krátce po půlnoci, v 1 hodinu 59 minut 23 sekund letního času. V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. V sobotu 21. června proto nastává i nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16h 22min nad obzorem a jen 7h 38min zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Říkáme, že po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.
Obsah kovů a záhada vzniku a vývoje hvězd
Mezinárodní tým astronomů Sloan Digital Sky Survey (SDSS-II) vypracoval doposud nejkomplexnější a nejpodrobnější mapu chemického složení u více než 2,5 miliónu hvězd v naší Galaxii.U Měsíce bude opět živo
Po delším období nezájmu se pozornost vědců znovu obrátila k Měsíci. S trochou nadsázky lze říci, že ji vyprovokovalo prohlášení NASA, že se američtí astronauti kolem roku 2020 znovu vrátí na povrch nejbližšího kosmického souseda Země. Přistání člověka však bude předcházet jeho detailní výzkum pomocí nejrůznějších automatů, a to nejen amerických.V současné době krouží na oběžné dráze kolem Měsíce dvě kosmické sondy: 3. 10. 2007 byla navedena na oběžnou dráhu japonská sonda KAGUYA, o měsíc později (5. 11. 2007) se k ní přidala čínská kosmická sonda Chang´e-1.
Česká stopa v měsíčním prachu
Krátce před Vánocemi roku 1972 odstartoval z Měsíce lunární modul Apolla 17 s astronauty Eugenem Cernanem a Harrisonem Schmittem - tím byl završen americký program Apollo, program dobytí Měsíce.
Poslední člověk, jehož noha před téměř 36 roky zanechala v měsíčním prachu svůj otisk, byl americký astronaut s česko-slovenskými předky Eugene Cernan. A v těchto dnech máme to potěšení uvítat Eugena Cernana opět v České republice.
Eugene Cernan v České republice
Průběžně aktualizováno!
Do vlasti svých předků přiletí v úterý 17. června 2008 jako host předsedy vlády americký astronaut Eugene Cernan - poslední člověk naší planety, který zanechal svou stopu na Měsíci, aby se podíval na výstavu o stopách lidstva v Národním muzeu, na níž je umístěna i československá vlajka, kterou měl s sebou na měsíčním povrchu a kterou v roce 1974 věnoval Astronomickému ústavu v Ondřejově.