Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Petr Kubala Hvězdy

Družice COROT objevila nevšedního hnědého trpaslíka

Dráha hnědého trpaslíka COROT-exo-3b
Dráha hnědého trpaslíka COROT-exo-3b
Projekt kosmického dalekohledu COROT (COnvection, ROtation & planetary Transits) hlásí objev dalších tří objektů. Dva z nich jsou celkem tuctové exoplanety, třetím objektem je hnědý trpaslík, který se vymyká současným teoriím.
František Martinek Sluneční soustava

MRO hlásí: podpovrchové vrstvy Marsu jsou studenější

Severní polární čepička Marsu.
Severní polární čepička Marsu.
Nová pozorování, uskutečněná přístroji na sondě MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) naznačují, že kůra a svrchní plášť planety Mars jsou tvrdší a chladnější, než si planetologové doposud mysleli. Objev vede k závěru, že kapalná voda by mohla existovat poněkud níže pod povrchem planety, rovněž možná přítomnost živých organismů ve vodním prostředí by měla být situována mnohem hlouběji, než se doposud předpokládalo.
František Martinek Sluneční soustava

Třetí rudá skvrna na Jupiteru

Třetí rudá skvrna na Jupiteru.
Třetí rudá skvrna na Jupiteru.
Jako planetární „spalničky“ se na Jupiteru objevila třetí rudá skvrna v blízkosti svých sestřenic – Velké rudé skvrny (Great Red Spot) a Rudé skvrny mladší (Red Spot Jr.) – v turbulentní atmosféře obří planety.
Petr Kubala Kosmonautika

Kosmická sonda Phoenix přistane na Marsu

Phoenix_landing.jpg
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 116 z 23. května 2008

Poodkrýt tajemnou geologickou historii Marsu má americká sonda Phoenix (Fénix), která přistane na povrchu rudé planety v noci z neděle 25. na pondělí 26. května našeho času. Cílem sondy v hodnotě 420 milionů amerických dolarů je severní oblast planety Mars. Sonda je vybavena sedmi vědeckými přístroji, které budou zkoumat marťanskou půdu a provádět meteorologická měření. Očekává se, že Phoenix vydrží na Marsu pracovat po dobu asi třech měsíců.

František Martinek Hvězdy

Vzácná čtyřhvězda a tajemství hvězdného vývoje

Mimořádně těsná čtyřhvězda BD -22°5866´´.
Mimořádně těsná čtyřhvězda BD -22°5866´´.
Astronomové objevili pomocí dalekohledů na Mauna Kea (Havajské ostrovy) mimořádně vzácný případ čtyřnásobného hvězdného seskupení – čtyřhvězdy. Hvězdy v něm obíhají navzájem kolem sebe v prostoru nepatrně větším, než je průměr oběžné dráhy planety Jupiter kolem Slunce. Toto kvarteto vypadá jako světelná skvrna; avšak když ji pozorujeme největšími dalekohledy světa, zjistíme, že se ve skutečnosti jedná o čtyři samostatné hvězdy, uspořádané do dvou párů. Astronomové nyní chtějí zjistit, zda se hvězdy zrodily již v této podobě či se dohromady spojily v hustém plynném disku v období jejich mládí.

Petr Kubala Kosmonautika

Sedm minut strachu aneb průběh přistání sondy Phoenix na Marsu

Kosmická sonda Phoenix
Kosmická sonda Phoenix
V noci z neděle 25. na pondělí 26. května našeho času má v severních oblastech Marsu přistát americká sonda Phoenix. Roky příprav a měsíce cesty k rudé planetě má kosmické plavidlo již téměř za sebou. O úspěchu či neúspěchu celé mise tak rozhodne pouhých sedm minut. Tak dlouho uplyne od vstupu sondy do atmosféry Marsu do okamžiku, kdy se přistávací vzpěry dotknou povrchu. Bude Phoenix správně naorientován pro vstup do atmosféry? Otevře se padák? Zažehnou se motory? Odpovědi na tyto otázky dostaneme již v pondělí velmi brzy ráno našeho času. Cílem mise je geologický průzkum okolí místa přistání, pořizování snímků a meteorologická měření.

František Martinek Sluneční soustava

V atmosféře Venuše objeveny důležité molekuly

Objev hydroxylu OH v atmosféře Venuše.
Objev hydroxylu OH v atmosféře Venuše.
Evropská kosmická sonda Venus Express zjistila vůbec poprvé přítomnost molekuly hydroxylu (OH) v atmosféře jiné planety než Země. Objev dává vědcům nové výzkumné možnosti – otevírá doslova „zlatý důl“ při výzkumu husté atmosféry Venuše. Tento objev poskytne nový pohled na dynamiku horních vrstev atmosféry a klima planety. Přítomnost hydroxylu byla zjištěna na základě pozorování záření atmosféry na noční polokouli Venuše.
Pavel Suchan Ostatní

Dny otevřených dveří na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově

Dvoumetrový dalekohled Astronomického ústavu AV ČR
Dvoumetrový dalekohled Astronomického ústavu AV ČR
23. až 25. května 2008, vždy 9 až 17 hodin, v sobotu navíc u největšího dalekohledu v ČR do 22 hodin. Doprovodný program.

Dny otevřených dveří na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově budou letos poprvé v jarním termínu! Slibujeme si od toho výrazně lepší počasí než v listopadu, kdy jsme se s návštěvníky často brodili mokrým sněhem. Zájemce tedy zveme doufáme do slunného a teplého víkendu 23. až 25. května (pátek až neděle). Po celé tři dny pro Vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin, v sobotu u největšího dalekohledu v ČR do 22 hodin. Vstup zdarma, naopak si ještě něco odnesete.

redakce Úkazy

200 let od pádu meteoritů v okolí Stonařova

Stonařovské meteority ze stálé expozice Muzea Vysočiny Jihlava
Stonařovské meteority ze stálé expozice Muzea Vysočiny Jihlava
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 115 z 20. 5. 2008

Letos si připomínáme 200. výročí od hromadného pádu meteoritů v okolí Stonařova na Jihlavsku. Tato událost se odehrála krátce před 6. hodinou ranní 22. května roku 1808. Meteoritický spad v okolí Stonařova nastal pouhých 5 let poté, co byla vědeckou obcí přijata teorie o možnosti existence meteoritů, tedy kamenů spadlých z vesmíru.

Petr Horálek Úkazy

Planeta Mars projde před hvězdokupou Jesličky

Otevřená hvězdokupa M44 - Jesličky
Otevřená hvězdokupa M44 - Jesličky
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 114 z 19. 5. 2008

Planeta Mars se koncem května „ocitne“ v otevřené hvězdokupě v souhvězdí Raka – M44. Tato krásná (a za dobrých podmínek i okem pozorovatelná) otevřená hvězdokupa je ve značné míře známá spíše jako „Jesličky“ nebo také „Včelí roj“. Pokud bude počasí přát, připraví nám Mars s Jesličkami v období od 21. května do 25. května zajímavý úkaz. Během těchto dnů planeta přejde přes hvězdokupu, což ocení nejen astrofotografové, ale i široká veřejnost se zájmem o pozorování noční oblohy. Na obloze se nám totiž na ty tři dny bude zdát, jakoby v kupě přibyla hvězda navíc.

Michal Václavík Kosmonautika

Mýtický Fénix dorazil k Marsu

Kresba: Phoenix na Marsu
Kresba: Phoenix na Marsu
Několik desítek milionů kilometrů daleko od naši rodné planety Země vrcholí vesmírná cesta americké meziplanetární sondy Phoenix. Cílem mise v hodnotě 420 milionů dolarů (cena zahrnuje vývoj, vědecké vybavení, start a náklady na provoz) [1] je druhá nejmenší planeta sluneční soustavy – Mars.

Martin Petrásek Vzdálený vesmír

Galaxie Antény jsou blíže

Dvojce galaxií pojmenovaná Antény
Dvojce galaxií pojmenovaná Antény
Dvojce galaxií pojmenovaná "Antény" patří mezi jedny z nejbližších srážejících se galaxií. Jde o dvě galaxie s označením NGC 4038 a NGC 4039, které se před několika stovkami milióny let začaly na cestě vesmírem prolínat. Na obloze tak vytvořili zajímavý útvar, který svými rozhozenými spirálními rameny připomíná antény. Vědci se ale dosud domnívali, že se Antény nacházejí mnohem dále. Nyní musí být jejich vzdálenost opravena z 65 na 45 miliónů světelných let. Jelikož fungovaly jako standardy galaktického vývoje v extragalaktické astrofyzice, má nové měření upřesňující jejich vzdálenost významný dopad. (Tip: Prohlédněte si přiložené video.)

Petr Kubala Ostatní

Vyšlo druhé číslo časopisu Gliese

Titulní strana čísla 2/2008
Titulní strana čísla 2/2008
Druhé číslo časopisu o exoplanetách a astrobiologii Gliese je dostupné na internetu. Nové číslo doznalo několika zásadních změn a to především po grafické stránce. Změnami bude časopis procházet i nadále. Od třetího vydání se mohou čtenáři těšit na větší porci článků z různých koutů astrobiologie.

redakce Ostatní

Baroko, vášeň mezi nebem a zemí

Planetárium Praha
Planetárium Praha
Pro jarní víkend 17. a 18. května připravily společný program dvě pražské organizace, Planetárium Praha a Galerie hlavního města Prahy. V sálech Planetária Praha proběhnou projekce i přednášky. Program Krásy jarní oblohy je procházkou po jarní obloze a bude přípravou na večerní pozorování před Zámkem Troja. Protože akce je zaměřená i na rodiny s dětmi, doplní ho dětské aktivity ve foyeru Planetária i projekce s pohádkovým hvězdným námětem.
Petr Sobotka Multimédia

Microsoft udělal z počítače dalekohled

Česká republika v noci
Česká republika v noci
Počítačová firma Microsoft včera zveřejnila program WorldWide Telescope. Byl vydán zdarma k volnému používání a ocení ho úplně každý, kdo se zajímá o vesmír. Obsahuje obrovskou databázi 12 terabytů snímků z desítek dalekohledů a družic. Prohlížet si můžete oblohu jako celek nebo jen vybrané objekty, které vás zajímají.


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »